Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenzie (99)

plagát

Portrét ženy v plameňoch (2019) 

Je to opravdu zvláštní rozlučka se svobodou. Film o malování obrazu a sblížení malující a malované. Věren tématu vyniká snímek obrazovou precizností. Režisérka nechá občas postavy ustrnout v obrazech, které by mohli být sami obrazy. Hudby se ve filmu téměř nevyskytuje, ale když už zazní, tak s o to větším účinkem. Podobně dokonalost obou hlavních hrdinek nejvíc zazáří ve chvíli, kdy jsou rozcuchané. Přes drama milostného vzplanutí jsem si ale nejvíce užil ty vzácné momenty, kdy dámy včetně mladé hospodyně prožívají malé radosti i větší starosti života. Právě hospodyně celý příběh příjemně uzemňuje a umožní ostatním dvěma ženám předvést i jinou stránku své lidskosti, než je ta milostná.

plagát

Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983) 

Musím přiznat, že mě tahle česká klasika zase tak nenadchla. Ano, Suchařípa podává dobrý výkon a některé nápady (třeba komentáře hlavní postavy) jsou fajn, ale formální hrátky s kamerou hudbou a střihem mě většinou spíše rušily. Obraz je tmavý jak německá pohádka a zvuk občas příšerný. Herečky často přehrávají. A to už se vůbec nebavím o ději. Nebohatý stárnoucí muž, který svádí (většinou patrně úspěšně) mladé ženy? To je asi tak realistické jako Klabzubova jedenáctka.

plagát

Králiček Jojo (2019) 

Je to skvěle napsané, natočené i zahrané. Podstatné je, že na hlavního hrdinu se dobře kouká. Nic vám tak neotráví film, jako špatně obsazený nebo vedený dětský herec. Tak, vtipnou, hravou a moudrou mámu, jako je Scarlet v tomhle filmu, by chtěl každý desetiletý kluk (sorry mami). Ano, je to možná trochu prvoplánové a na efekt, ale proboha chodíme na MCU a Star Wars a to jsou mnohem hůře napsané srágory. Stěžujete si v cukrárně, že vás zase dostali na cukry a tuky? Já ne. Mrzelo mě jen, že nejsem na festivalu. S chutí bych si na konci zatleskal.

plagát

Parazit (2019) 

Nejsem z toho úplně pav, ale je to zajímavá kombinace soc. dramatu a bláznivé heist tragikomedie. Je to velmi chytře napsané. Já jen potřebuji mít možnost identifikace s hrdiny a to zde úplně nezvládnu. Na rozdíl od jiné "okupace" cizího obydlí z názvem 3 - iron.

plagát

Star Wars: Vzostup Skywalkera (2019) 

Nové Star Wars jsou něčím mezi argentinskou telenovelou a velmi špatnou příručkou osobnostního rozvoje. Objevuje se tam nesmyslný artefakt, jehož jediný smysl je pomoci našim hrdinům. Typická situace: postava má přilbu, mluví v ní s jinou postavou, najednou si ji sundá a řekne nějakou ještě větší ptákovinu. Bavily mě jen občasné pokusy o vtipné dialogy (samozřejmě v intencích ságy). Problém je, že když je možné vše, tak už na ničem nezáleží.

plagát

Joker (2019) 

Já jsem jednoduchý divák, který rád s hlavním hrdinou alespoň sympatizuje.To mi u Jokera prostě nešlo. Chápu celou tu obžalobu společnosti na pozadí příběhu, ale jsou to všechno jen polehčující okolnosti. Je to prostě řemeslně brilantní portrét vyšinutého vraha.

plagát

Obyčajní ľudia (1980) 

Zdá se, že Dobrý Will Hunting má svého předchůdce. I v tomto filmu je sympatický psychiatr. Obecně jsou Obyčejní lidé filmem o vyrovnání se se ztrátou. To že je film klasika, neznamená, že se mi musí líbit ‚(Takoví jsme byli), ale tento film zestárnul opravdu se ctí. Od začátku jsem byl opravdu napjatý, co se stalo a všichni hráli dobře.

plagát

Pomaľované vtáča (2019) 

Kolem tohoto filmu se podařilo vytvořit dojem, že se jedná o důležitý film, který musíte vidět. To vytváří určitá očekávání. Tak především očekáváte umělecký film. A také ho dostanete. Je to černobílé, dlouhé a trochu nudné. Kamera je skvostná a výprava neuvěřitelná! Tyto dominantní prvky filmu na sebe bohužel strhávají pozornost natolik, že dochází k typickému neduhu art filmů: vítězství formy nad obsahem. Samotná adaptace je věrná, a to mám rád. Absence over voice ovšem redukuje děj na sled více či méně bizarních výjevů ze života válečného sirotka. Vnitřní život hlavního hrdiny, který přece jen dělá z románu něco víc než popis brutálních dějů, zde bohužel sledovat nemůžeme. Tím film přichází o hloubku. Z observačního módu jsem byl vytržen jen v momentech, kdy se hlavní hrdina odhodlal k samostatné akci. A takových chvil je ve filmu strašně málo. Dobrý film ovšem nepoznáte hlavou ale útrobami. A moje trávicí ústrojí hlásí, že Nabarvené je dobrý film.

plagát

Vtedy v Hollywoode (2019) 

Je to asi nejvážnější Tarantinův film. Možná proto, že je to podle skutečné události. Bacha, není to hláškovací film. Je to jednoduchá story herce a jeho dubléra. DiCaprio a Pitt jsou oba naprosto v pohodě, ale Pittova postava kaskadéra mi byla mnohem sympatičtější. Leo byl dost fňukna. Ale co mě kromě energy drinku u tohoto filmu udrželo, je kamera a výprava. Je to prostě dobovka, na kterou se skvěle dívá. V 8 hrozných byla sice taky dobrá kamera, ale nebyla tam ta krásná auta a ženy. Konec jako tradičně nezklamal a nic mě na tomhle počinu neštvalo. Toho si cením.

plagát

Mŕtvi neumierajú (2019) 

Obecně filmy o nemrtvých nemusím, ale tohle opravdu není horor. Do kina mě nalákal hlavně Bill Murray a Adam Driver. Od Jarmushe jsem naposled viděl asi Zlomené květiny. Ale nakonec mě ovšem nejvíc překvapil v malé roli Danny Glover. Největší problém je, že je to celé taková blbůstka, kde se může stát takřka cokoli. Na hrdiny se prostě nenapojíte. Tím více, že některé postavy se zdají být zbytečné a netušíte, proč tam jsou. Do „Od soumraku do úsvitu“ má tenhle kousek opravdu daleko. Na kino je to prostě málo.