Karlos8

Ačkoliv jsem knižní předlohu nečetl (pravděpodobně si ji někdy rád přečtu), tak musím říct, že tento televizní film perfektně vystihuje Boženu Němcovou a její spisovatelské schopnosti. S jakým nadhledem dokázala vykreslit a popsat tehdejší společnost, to je jedním slovem úžasné. Tolik citu a lásky v jednom filmu jsem už hodně dlouho neviděl. Zde prostě funguje každá scéna, každý úsměv, pohled, prostě všechno. Myslím, že tento film bude aktuální i za sto let, jelikož pořád bude společnost rozdělená na bohaté a chudé. Na ty, kteří mají hodně a chtějí ještě víc a na ty, kteří nemají co do pusy, přesto jsou ale pokorní a shovívavý k ostatním.

Normální člověk musí trpět příšerným tématem, které je zpracováno doslova katastrofálně. Ano, existují podobné typy komedií, které mají v sobě alespoň nějakou hodnotu, kvůli které to vydržíte až do poslední minuty. V tomto případě se ale příběh táhne příliš dlouho a to bez jakékoliv jiskry nebo většího zvratu. Pokud toto měla být neskutečně vtipná komedie, tak já jsem budoucí prezident USA.

Už jen samotný fakt, že jsem tento zajímavý snímek viděl třikrát během velmi krátké doby, vypovídá o kvalitě a působivosti, kterou jsem si uchoval ještě dlouho po závěrečných titulcích. Kladně hodnotím nejvíce nápad, který je perfektní a ačkoliv může neustálé probouzení se a začínání dne od samotného počátku někoho nudit, mě to přišlo vždy přesné a originální. To samozřejmě může fungovat jen díky kvalitnímu střihu a také výborným dialogům, kterých není málo. Nakonec zmíním Emily Blunt, díky které by šel snad každý pořádný chlap do výcviku.

Ten začátek, to bylo něco! Pohodlně sedíte, když najednou slyšíte křik a pláč, vidíte ruce od krve a pohled do očí. Říkáte si, jestli jste si pustili ten správný film respektive žánr. Bohužel po skvělé první minutě přijde několik dalších desítek minut, které už takové napětí a jiskru nemají. Filmu chybí především kvalitnější scénář, jelikož příběh je snadno čitelný, přičemž zápletka nefunguje, tak jak by měla. Tohle bylo velké vystřízlivění, jelikož jsem čekal daleko víc!

Pohodový snímek, ve kterém mi nic nechybělo ani nevadilo. Postava Mavericka je napsána tak, že s ní Tom Cruise neměl sebemenší problém. Jinak řečeno arogantní kluk, který je sice jeden z nejlepších letců, ale má jedno ale, kterým je právě jeho příliš vysoké ego. Velmi příjemným překvapením pro mě byl i výkon Kelly McGillis, která ukázala svoji zamilovanost na míli daleko. Vše podtrhuje velmi často použitá hudba, jenž dodává na síle okamžiku.

Přiznám se, že toto byl první film, který jsem viděl natočený technikou stop-motion. Neříkám, že jsem si tuto techniku zamiloval, ale špatné to rozhodně nebylo. Pojďme ale k samotnému příběhu. Příběh od samotného počátku sleduje jednoho postaršího chlapíka, který jak to tak vypadá, není úplně vyrovnaným člověkem. Taková rozdvojená osobnost, která má jednak černé myšlenky a také chuť na sex. Scénář mi po skončení nepřišel špatný, ovšem čekal jsem možná trochu víc. Na závěr ještě zmíním menší zajímavost. Když chce Michael na hotelovém pokoji po Anomalise aby mu zazpívala, tak Anomalisa začne tichým hlasem pobrukovat známou píseň s názvem "Girls Just Want To Have Fun" od Cyndi Lauper.

Velmi pěkné. Je až s podivem, jak skvěle dokázala Brie Larson zahrát tuto roli, která v sobě nese ty nejtěžší možné herecké výkony (zaslouženě si odnesla zlatou sošku). Na druhou stranu nesmíme zapomenout ani na malého Jacka, kterého hraje zdá se vycházející hvězda Jacob Tremblay. Tento dramatický snímek má snad všechno, co od něj můžete očekávat. Já se pozastavím u třech maličkostí. Tou první je rozhovor pro televizi, který je natolik chladný, až z toho mrazí. Jednotlivým otázkám bych rozhodně čelit nechtěl. Dalším aspektem je setkání Jacka s opravdovým psem, které jsem si od první chvíle přál a doufal, že nastane. Poslední věcí je samotné ostříhání. Říkal jsem si, že něco takového musí přijít, aby změnou vizáže hodil svou minulost za hlavu. Nakonec to mělo daleko hlubší význam, než jsem čekal. O to víc jsem byl ale spokojený.

Cancer. Jedno slovo, které vám změní život od základu. Najednou zjistíte, že všechno, co jste budovali nebo chtěli v životě dosáhnout, tak je nenávratně pryč. Příliš předbíhám tomuto snímku, který mě v první polovině prakticky ničím nezaujal, ale ve druhé polovině mě doslova přikoval. Velmi silný příběh jenž vypovídá o příběhu kluka, který se stal inspirací pro spoustu lidí. Není tajemstvím, že jeho boj se zákeřnou nemocí změnil myšlení celé americké vlády, včetně tehdejšího prezidenta Nixona. Důstojné uctění památky.

První kapitola filmu, to je lahoda pro oči i uši. Následuje lehké vystřízlivění, které se táhne až do předposlední kapitoly, kde nastane znatelný zvrat. Na mysli mám především hospůdku, ve které se rozehraje ta správná Tarantinova šachová partie kdo z koho. Ty dialogy by se měly povinně někam zarámovat a schovat na hodně bezpečné místo. Poslední pátá kapitola, to už je hra kočky s myší, ve které nevíte, kdo jaké trumfy má v rukávě. Nerad bych se vyjadřoval k násilnostem nebo ke krevním zásobám, které byly v průběhu filmu několikrát vypotřebovány. To je prostě QT. Přijde mi, že se tímto podepisuje pod každý film a zároveň si v tom libuje. Sto lidí rovná se sto chutí.

"Ten čas vidíte, který zbývá," pro mě jednoznačně legendární komentář Petra Vichnara, který mi zůstal v hlavě dodneška. Tento turnaj jsem poprvé viděl na VHS, což vypovídá o historii tohoto dokumentu. Zlato z Vídně je pro mě srdeční záležitost a to především kvůli roku 1996, ve kterém jsem se shodou okolností narodil. Legendární hráči, které současná generace jen těžko dokáže nahradit, ne moc známý ale sympatický trenér Bukač a také v té době ještě premiér Václav Klaus. To vše nabídne tento hokejový sen.