Karlos8

Začátek je opravdu snový. Ze zasněžené krajiny se najednou vynoří norský vrtulník, který letí s jediným cílem. Zastřelit prchajícího psa. Nevíme proč, ani kvůli čemu. Následuje chvíle uklidnění a zkoumání, po kterém přichází na svět tvrdá realita. Věc. Toto monstrum postupem času začne zabíjet všechny členy výzkumné stanice. Napětí stoupá, důvěra začíná klesat hluboko k mrazu a vy zjišťujete, že nikomu se nedá věřit. Do toho velmi napínavá hudba od koho jiného, než od Morriconeho, jenž opět ukázal svůj hudební cit pro tento snímek. Kam se hrabe přibližně pět let starý prequel, který sice má svůj význam ale jednoznačně nedosahuje takovýchto kvalit.

Tak tohle je prostě síla. Tenhle film má náboj a snad všechno, co může podobně hororový snímek obsahovat. Poklidný výlet kamsi, kde to nikdo nezná, se během chvíle změní v holý boj o život. A může za to kdo jiný, než parta pubertálních děcek, které si neváží ničeho, natož sami sebe. Vybrané parchanty bych doma chtít opravdu nechtěl, proto si také myslím, že vybrat tuto smečku bylo velmi náročné, jelikož podobné ksichty se nevidí každý den. Velmi drsné jezero smrti s fantastickým závěrem.

Musím říct, že film od stejného režiséra s názvem Pro hrst dolarů, se mi líbil o chloupek víc. Zde se mi nelíbil především nucený smích, kterých byl místy doslova přehnaný a nelidský. Dokonce to Sergio Leone dotáhl tak daleko, že pokud se po někom střílí a ten dotyčný je zasažen, tak nikde není žádná krev. Zajímavé. Přesto jsem rád, že o tři roky později ve snímku Tenkrát na Západě nevystupuje Clint Eastwood ani Lee Van Cleef (ačkoliv jsou to moji oblíbenci), jelikož tito dva tvoří již trochu ohrané duo, které je velmi předvídatelné a prakticky nic nového nepřináší.

Jedním slovem rasovina. Krev, násilí, nenávist, zrada, bezmoc a touha dokázat něčeho nemožného. To vše se objevuje ve stodvacetiminutovém snímku, který si vybírá krutou daň alespoň co se diváka týče. Velmi brutálním způsobem jsou zde vylíčeny jednotlivé důležité milníky filmu, bez kterých by to sice nešlo, nicméně mohly být natočeny s menší dravostí. Na druhou stranu bych vyzdvihl mého oblíbeného Foresta Whitakera, který přestože měl každé oko jinak barevné, podal důvěryhodný výkon, přičemž o jeho cenné rady by stál snad každý boxer na světě. Závěrečný "fight" nemá chybu.

Dlouho jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nakonec jsem se rozhodl pro první variantu s tím, že na čtyři hvězdy to nemá daleko. U tohoto snímku mi vadí především začátek, který se odehrává ve věznici s nejvyšší ostrahou. Celé mi to tu přijde jako na houpačce a člověk se chytí až při samotném útěku, alespoň já jsem to tak měl. Nicméně útěk splašeným vlakem je už o dost lepší podívaná, která nebezpečnou rychlostí směřuje ke svému závěru. Závěr filmu mi přijde velmi povedený, ačkoliv jsem nepochopil, proč se chce ředitel věznice za každou cenu dostat na vlak, na kterém nakonec uhasne jeho život. Pravděpodobně si chtěl dojít pro svého milovaného vězně sám a sám ho také zatknout. Zapomněl ale na to, že tento vlak nepojede do nekonečna.

Když se dva perou, třetí se směje. Pohodový western, který se prakticky celou dobu odehrává na jednom místě. Je až s podivem, co dokáže jeden muž uprostřed jednoho bezvýznamného městečka. Musím popravdě říct, že kvalitou tento snímek řadím na úroveň známějšího westernu, který nese název Hodný, zlý a ošklivý.

Jen těžko lze hodnotit tento výstavní snímek jinak než pěti hvězdičkami. Přestože Sergio Leone, mistr ve svém oboru, natočil spoustu westernů, tento se řadí mezi vůbec ty nejlepší. Důvod je jednoduchý. Hudba. Dovolím si říct, že lepší hudba pro western nikdy nevznikla a pravděpodobně možná ani nevznikne. Zde je jasný úkaz toho, že skvělý film se nedá točit každý den, natož každý rok. Když porovnám předchozí westerny, zde je úplně něco jiného. Jsem velmi rád, že do hlavní role byl nakonec dosazen méně známý Henry Fonda a ne Clint Eastwood se svým typickým doutníkem v puse.

Jediné co tomuto snímku chybí, je půvabná žena, ale to už trochu porovnám s Tenkrát na Západě. Příběh a zápletka nemá chybu. Jednotlivé výkony jsou vynikající, přičemž mě nejvíce přesvědčil Lee Van Cleef, který se této role zhostil opravdu důstojně. Sergio Leone opět potvrdil, že ve westernech byl skutečná jednička.

V malém Duncanovi se najde hned několik z nás. Všichni totiž nejsme obdarováni krásou, sexualitou a nutnou dávkou sebevědomí. A právě tento film vypráví příběh stydlivého kluka, který si žije ve svém vlastním světě, ve kterém má své priority a ty mu nesmí nikdo narušit. Přestože se okolnímu světu příliš nelíbí a všichni na něj civí jako na naprosto neschopného člověka, vše se jednoho dne změní na obrovském koupališti, kde potká charismatického správce, který s ním má strpení a dokáže se vžít do jeho pocitů a nálad. Postupem času mezi nimi vzniká přátelství, které lze jen těžko pospat. Velmi povedený snímek, který jsem si pustil již několikrát a vždy mi dokázal vykouzlit úsměv na tváři, což se u novějších filmů nestává příliš často.

Nejprve bych zhodnotil CGI, které bylo dle mého názoru na velmi nízké úrovni. Co se týká města a hlavně oceánu, je zde hodně vidět zelené plátno, bez kterého by tento snímek pravděpodobně nevznikl, jelikož speciální efekty jsou použity doslova na každém kroku. Co se týká příběhu, popravdě jsem čekal víc. Pokud to měl být souboj kapitána a prvního důstojníka, tak to chtělo daleko větší jiskru a a hlavně zápletku. Neustále jsem očekával vzpouru na lodi a ona nikde. Hodnotím tedy velmi průměrně, což se u Rona Howarda příliš často nestává.