El Patron

A je to za mnou, Peterova filmová éra ze Středozemě končí, a já viděl jeho poslední kousek umění. On to vlastně nebyl kousek, ale pořádný kus jeho krásného díla. Hobit, bitva pěti armád je opravdu vrchol trilogie, naprostá erupce emocí. Prokreslení postav na prvním stupni, vizuálně se to slovy nedá popsat, Howar Shore na pozadí čaruje atmosféru a všechno to má výborný spád, časově tak akorát. Freeman sice trochu slabší, ale všechno vyplňoval Thorin alá Richard Armitage, kterému sedí role více než komukoliv jinému(samozřejmě Gandalfa nepočítám). Ano, mohlo to být delší, trochu méně umělé a více z Peterova srdce než do jeho šrajtofle, ale stejně jsem se u bitvy, spíše čtyř armád než pěti emočně uspokojoval. A srovnání s Pánem Filmografie, tedy Prstenů? Není třeba, věřím že Jackson chtěl trochu něco v jiném kabátku ale stejně zábavné a to se mu povedlo. Nemůžu se dočkat až si to někdy ve stáří pustím, a zavzpomínám na tu chvíli, kdy jsem se těšil do kina na tuhle parádní záležitost.

Příběhově zbytečná, humorně na hranici vtipu, ale přesto vtipná, herecky perfektní, vizuálně ucházející komedie. Ze všemi těmi ukrytýma narážkami, a trochu nechutným humorem, anti westernovými postavami to byla skvělá podívaná. Ale zhulený, sexuálně vadný Méďa byl stejně lepší.

Trochu mimo komedie z cestováním v čase, tentokrát vířivkou. Trochu mimo herci. Trochu málo vtipu. Dočkal jsem se jen poloviny z toho co jsem očekával. Fakt z toho šlo vymáčknou víc.

Stejná srdce, rozdílné názory. Berte to jako informativní film o vzniku AIDS a reakci vlády, nebo informativní film o tom, že gayů je více než si myslíte, starosty nevyjímaje. Svůj názor mít můžete, ale filmu nezle odepřít herecké výkony, které jsem už tak skvěle prožité dlouho neviděl. Film jako by se snažil přesvědčit i toho nejsilněji zaujatého heterosexuála neustálými emocionálními výbuchy, kterých bylo ale víc než je zdrávo. Na Jima P. jsem se těšil, že ho konečně uvidím v trochu vážnější roli. Na 133 minut se zdejte svých negativních názorů pokud je máte, nebo si film raději ani nepouštějte.

Bylo toho moc a zároveň málo. Někdy mě to přišlo až moc rozseknutý, jindy až moc zbytečný. Chyb tam bylo překvapivě hodně a spíš než zaměření na onu atmosféru upíří legendy, se focus autorů zaměřoval na dechberoucí momenty s tlupou tureckých plecháčů. Ale nemohu si pomoc, bavil jsem se a to jsem neměl v kině ani co jíst. A ještě jednu věc musím pochválit, tak dobré kostýmy už jsem dlouho neviděl.

Sice film nenabídl nic moc nového, ale po hororové stránce splnil co měl. Autoři si dávali záležet na načasování lekaček, ale párkrát jsem si všiml špatně se pohybující kamery což kazilo pocit z filmu. Ale při srovnání s Conjuring to má opravdu jen společný příběh. Přesto jeden z nejlepších hororů 2014.

Moje čichové vjemy sice nejsou tak silné jako Grenouilleho, ale přesto jsem to cítil. Tu vůni citu, napětí a naprosté osvěžení diváka. Jestli něco od filmu očekáváte, tak na to zapomeňte.

Komiks jsem zatím nečetl, takže porovnávat nemůžu. Až na místy utahané, asi z více příběhů, skvěle natočené, vzrušující (ve všech směrech) a taky o kapku lepší než díl první.

Stačí se zamyslet. Že tu chybí emoce. Samotný film je emoce a to je víc než dost. Pokud jste trochu více všímavý, film bude pro vás jeden z nejlepších zážitků filmařiny, pokud ne, alespoň si užijete akční scény v něčí hlavě.

Určitě nejfantastičtější film natáčený kamerou pod zemí (nevím kolik jich přesně je). Paranormal activity, jakož to film na vystrašení nedospělé mládeži a na zasmání dospělým, nemá absolutně dech, zatímco Pod zemí běží jako o závod. Ano, bylo to někdy až moc zbytečně zběsilé, jako třeba ti zombie, ale samotná atmosféra byla nezapomenutelná. To takové Rec mělo mnohem lepší koncept, ale zase podzemí větší dynamičnost. Popravdě jsme se na druhou polovinu filmu díval skrz prsty. Jedna věc mě ale dost mrzí a to že nápad s opačným světem mohl být rozvinutější a přenesenější do skutečnosti.