MartinNDL

Může být vůbec sportovní, životopisný film, který nepřekračuje žánrové hranice výborný? Aronofsky všechny stránky důležité pro úspěch dotáh k dokonalosti. Aronofsky a Rourke, protože Mickey hraje přesvědčivějš než většina wrestlersých ikon. Hudba jako paměť, jako vzpomínka na zlaté časy. Tragédie, kde si uvědomujem, že dobrý konec není možný. Hlavní postavy, spojené prací, která je zdánlivě jiná, stárnoucí a zoufalé. Dítě, které znamená důvod žit a zároveň nám neustále připomíná, jak sme to posrali. Fráze, že hranice mezi úspěchem a neúspěchem je tenká a pomíjivá nemohla být vkusněji podána.

Velký a hodně zlý nacističtí pancharti už sedí a ti zlejší už jsou popraveni a teď je na řadě zjistit, co těmi řadovými nácky. I přes svou délku a rok vzniku nemusí mít divák obavy, že by se nudil. Kramer natočil film plný otázek a nejasných odpovědí. Soudce z USA, ne velká ryba, ale stárnoucí, okresní právník, který je napsaný ideálně pro to, aby jsme se s ním ztotožnili a na konci řekli rozsudky. Perfektně zahraný mladý, arogantní a kurevsky schopný obhájce obžalovaných (M. Schnell) je sice postava trochu klišé, ale neurazí. Mařka Dietrichová v jedné z posledních rolí budiž třešničkou. Pro fanoušky soudních dramat povinnost.

Jako klip k písničce od White Stripes by to snad šlo, jako film ale Spirit selhal. Nefunguje po žádný stránce, dialogy sou dlouhý, ale humor stojí za prd, příběh klišovitej a předvídatelnej. Adaptace komiksu taky na piču. Miller má výtvarnej talent, ale režírovat neumí. Trochu sem doufal, že to zachrání sexuální přitažlivost hereček, které sou sice krásné, ale mohly ukázat víc a lépe. Jediný poměrně významný klad budiž to, že sem se prakticky nenudil a bez problému Spirita dokoukal. Nedokážu si to sice racionálně vysvětlit, ale fajn. Nedoporučuju tenhle film, ale když nebude vyhnutí, není se zase tak čeho bát.

Dá se to hodnotit dvěma způsoby. Buď z pohledu filmařiny a to nemusím nic psát, aby vám všem bylo jasný, že Marty svojí práci odved kurevsky dobře (jako vždy). Navíc teď, kdy měl k dispozici hromadu peněz, kamer a schopnejch lidí. A pak můžeme hodnotit koncík po hudební stránce. A to je senzační. Hromada energie, výborně vybranej playlist, Jagger zpívá a tančí jako malej kluk. Richards je totálně sjetej a skvělej. A pokud jde o hosty, tak Jack White paráda, ale Buddy Guy absolutní bomba. Toho černocha chci domu.

Pulp Fiction je Tarantivův Sgt. Pepper a Are You Experienced?. Inglourious Basterds jsou White Album a Electric Ladyland. Moje pocity se těžko popisují. Quentin se posunul ze skvělého na geniálního.

Skvělá práce. My name is Earl může závidět, co všechno se dá stihnout za 15 minut. S vkusem a neustálým humorem se vyhýbá moralizování a trapnostem. To je Karmagedon.

Kdyby mi moje holka udělala kakao, tak budu mít radost a s chutí si ho vypiju. Ale nechápu, proč bere celej svět Irglovou za svou dceru a prožívá tyhle emo básničky. Neuvěřitelně nadhodnocenej film. Jednou se budete stydět, až to pustíte dětem a uvědomíte si, jakou romantickou sračku, která svou hloupostí přebíjí hereckou mizérii a filmařskou neschopnost, jste v tom roce 2007, 2008 měli tak rádi.

Taková polonuda v kombinaci se skvělými hereckými výkony. Občas něco zajímavýho - tu záběr kamery, tu hláška, tu střih. Jinak poměrně zaslouženě film, co skončil jako alternativa komerčních televizí pro sobotní večery. Jednou za x let neurazí, ale s čistým svědomím na něj v nejbližších měsících zapomenu. Oceňuju jistou "nepřehnanost", kterou nemyslím nic konkrétního a nemám chutí ani sil, abych se o ní rozepisoval. Jen vězte, že něco takovýho, co možná taky pocejtíte, se mi líbilo.

Źe chlastání je taky možnost a životní volba a nemusí to znamenat nutně neúspěch a zklamání, ale inspiraci, klid, budoucnost a radost? Jo, Bukowski věděl o čem píše a Rourke to umí kurevsky skvěle podat. Dokázat sdělit mnohé, hluboce a moudře tím nejpokleslejší, nejpomalejším a zdánlivě zbytečným a prázdným projevem je výsledek talentu, obrovského talentu. Je dost umělců, kteří dokážou prezentovat primární ošklivost jako cosi krásného a sympatického. A je strašně moc lidí, co to nedovedou. To all my friends. Bylo v tom hodně srdce. A btw jsem si jistej, že by Bukowski blil, kdyby zažil hudební skupinu, co se v Česku pojmenovala podle jeho alter ega. A nebo by blil z chlastu a asi by mu bylo obojí u prdele.

Když strkáte hlavu do prdele, tak nějak tušíte, že to bude smrdět. Ale upřímně, nečekal sem (a ani mně to neudělalo radost), že Klein měl zrovna sračku. Vedle Bobulí (oba filmy bohužel spojuje krásná Tereza Voříšková, která by potřebovala skutečnýho managera) další oslava buranskýho života na Moravě, která by měla být vtipná, ale je zcela nepřekvapivě pouze trapná v tom nejméně příjemném významu slova. Polívka dokázal v jednom roce zahrát dvě hlavní role, které svou otřesností překonávají i jeho alkoholismus, kterýmu snad ve Svatbě dělá podivnou reklamu a hraje tak trochu sám sebe. Then the bird said, `Nevermore.'