Recenzie (4 540)
Malované děti (1974) (relácia)
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1975.
Recitál skupiny Nezmaři (1992) (koncert)
V titulcích pořadu uvedeno: název Recital skupiny Nezmaři.
Alice Cooper: Welcome to My Nightmare (1975) (koncert)
Film ve mně vyvolal dojem, jako bych sledoval hokejový zápas s výrazně odlišnými třetinami. Z hlediska jednotlivých složek: Hudba a hlavně ZPĚV protagonisty, I. Alice Cooper je ve výrazu nezvykle zakřiknutý, což je obzvlášť překvapující ve srovnání s o rok starší studiovou nahrávkou (že by vědomí přítomnosti kamer?); II. z AC jakoby začala pomalu opadávat nervozita; III. AC ve výborné formě; takže po této stránce koncert „jde nahoru“, v opačném pořadí by to bylo horší. ZVUK, I. zpěv se neustále podivně přelévá z jednoho kanálu do druhého, náznak koncepce se mi v tom nalézt nepodařilo; II. dochází k mírnému celkovému zlepšení aspoň na úroveň dobového průměru, III. zatímco hudebně atmosféra koncertu graduje, zvuk ji naopak degraduje, některé obrazové střihy jsou doprovázeny neuvěřitelnými skoky v technické úrovni záznamu zvuku, asi jako kdyby se při použití současných technologií místo zvuku z mixážního pultu primárně pracovalo se záznamy pořízenými ruchovými mikrofony jednotlivých kamer; netroufám si odhadnout, jak to technicky řešili tenkrát, ale celkově mám z filmu pocit, že na to, že se jedná o rok 1976, jsou dobové možnosti stereofonního záznamu využity prachbídně. OBRAZ se mi naopak (konstantně po celý „zápas“) líbí, jeho syrovost (která může z dnešního hlediska působit jako technická nedokonalost) si s typem hudby Alice Coopera rozumí výborně. Režijní KONCEPCE (stejný režisér koncertu i filmu) je z mé strany bez připomínek pokud jde o koncert, stejně jako o I. a II. třetinu filmu, v té III. mi ale trochu vadí krátké prostřihy na fanoušky s jejich nicneříkajícími superlativy (Alice Cooper jistě je „fantastic“, ale proč to musím slyšet tolikrát?). -------- V titulcích filmu uvedeno: originální název Welcome To My Nightmare; rok výroby 1976, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Welcome_to_My_Nightmare_(film)
Východ-Západ (1999)
Kromě velmi silného příběhu vidím největší kvalitu filmu v dokonale napsaných dialozích. Suverénní schopnost v maximální zkratce vystihnout absurditu situace, popř. jinde zase jakoby bokem si vypomoct nenásilnou a sotva postřehnutelnou metaforou se nevidí příliš často...
Indočína (1992)
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1991.
Poustevna, das ist Paradies! (2007)
V titulcích filmu uvedeno: název Poustevna das ist Paradies.
Prirodzený svet - Elsa: The Lioness That Changed the World (2011) (epizóda)
V titulcích filmu uvedeno: režie Sacha Mirzoeff; rok výroby 2010.
Stratená duša (1977)
Váhání mezi 4 a 5 body za mě vyřešil Vittorio Gassman málokdy vídaným hereckým koncertem. Tedy, obecně málokdy vídaným, v jeho případě ovšem docela běžným (viz např. slepý důstojník Fausto z o tři roky staršího Risiho filmu Vůně ženy). Ještě že Američané nenatočili remake Ztracené duše: představa, jak hollywoodský specialista na šílence všeho druhu Jack Nicholson se do role od prvního okamžiku opře ze všech sil a bude doslova trhat plátno, aby docílil sice na první pohled velmi efektního (a následně Oscarem oceněného), ale ve srovnání s gassmanovskými jemnými nuancemi povrchního výsledku, zůstala naštěstí jen představou. Bravo, Vittorio!
Restaurant (1998)
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1999.
Kaiser Chiefs: Live at Arras Main Square Festival (2009) (koncert)
V titulcích pořadu uvedeno: český název Kaiser Chiefs: Live at Arras Main Square Festival 2009; originální název Kaiser Chiefs; režie Fabien Raymond; země původu Francie.