bohemia_regent

V titulcích filmu uvedeno: režie Remy Burkel.

Příjemné překvapení. Nenásilné propojení orientální pohádky s historií evropského raného středověku vyniká citlivou přiměřeností ať už jde o způsob zobrazení a četnost výskytu násilných scén, anebo o pojetí výpravnosti. Té je tak akorát, aby nepřehlušila lidský rozměr hlavních postav, čemuž ostatně napomáhají i různé polohy humoru, od černého (vše okolo mrtvoly hamižného Kásima) až po „huličský“ (džin al-Hašíš v kouzelné lampě). Gérard Jugnot, který předvedl kvality svého charakterního herectví ve Slavících v kleci, se ukázal jako neméně dobrý komik. A stejně výborná je i Michèle Bernierová v roli Aliho ženy Jasminy.

Vzorový případ diváckého filmu v nejlepším slova smyslu. Dobře napsaný scénář s přesně dodrženou mírou nadsázky a inteligentním humorem, kameramansky atraktivní snímání, dynamický střih, řemeslně zručná režie. A navíc nenásilně podané poselství o právu na vlastní pojetí životního stylu. Snad jen improvizovaný projev před komunálními voliči, kde hlavní hrdina zaskakuje za kandidáta, který se zapomněl při milostných hrátkách, se bohužel nevyhnul až příliš klišovitému populismu.

V titulcích filmu uvedeno: režie Simona Oktábcová.

Ale musím hodně přivírat oči nad způsobem sebeprezentace básníka Zdeňka Rotrekla. Obsah jeho promluv bez připomínek, ale forma, která se pohybuje mezi "uspáváním hadů" a nečekanými údery těžkotonážního patosu, navíc šmírácky podaného... no, co se dá dělat, škoda, že to Jiří Vanýsek neuhlídal. Poezii Jana Zahradníčka to naštěstí ublížit nemůže.

Pěvecký doprovod moravských a cikánských lidových v podání dánských sboristek si zalouží obdiv, stejně jako celý projekt a hlavně výrazové schopnosti Idy Kelarové. Ne už tolik její technika zpěvu na mikrofon (chce to zlepšit práci s retnicemi, hlavně s "p") a už vůbec ne technická úroveň sejmutého zvuku celého koncertu - tak vysoká hladina šumu se jen tak neslyší. -------- V titulcích filmu uvedeno: název Recitál Idy Kelarové Gipsy Celebration; země původu Česko; rok výroby 1993.

Kniha rozhovorů Miroslava Horníčka, Iljy Hurníka a Vladimíra Preclíka Trojhlas, která vyšla přibližně v polovině 80. let, se mi moc líbila. Byl jsem zvědavý, jestli pánové dokážou její kvality přenést i před kameru. A myslím, že v zásadě ano. Jejich trialogy jsou většinou dostatečně zajímavé a vtipné, takže minimalistický přístup k vizuální podobě vůbec nevadí, naopak. -------- V titulcích filmu uvedeno: režie Zdeněk Havlíček. A není to jen jeden pořad, nýbrž celý cyklus několíka neočíslovaných dílů na různá témata; viděl jsem čtyři, 1) ... o dřevu nemluvě, 2) ... o přátelství nemluvě, 3) ... o čekání nemluvě, 4) ... o spánku nemluvě.

V titulcích filmu uvedeno: režie Alena Derzsiová.

Filmy Kamily Vondrové patří v rámci cyklu 13. komnata většinou k tomu nejlepšímu. Tento díl trpí nevýrazným, „vyšumujícím“ závěrem; podobně i v dotazech Jany Klusákové je občas cítit jindy nezvyklá bezradnost. Za plus považuju snahu o ozřejmení jedinečnosti hráčského stylu Svatopluka Košvance - je vidět, že to jde stručně a srozumitelně, aniž by se přitom muselo sklouzávat k povrchním a nicneříkajícím obecnostem. -------- V titulcích filmu uvedeno: režie Kamila Vondrová.

Na http://www.the-hangman.info/#! uvedeno: režie Netalie Braun, Avigail Sperber.