krypton22

Těžko říct, co bylo špatně. Scénář se poměrně přesně drží předlohy, která se pravděpodobně velmi blížila skutečnosti, takže jakékoli poznámky stran nepřemožitelných Navy SEALs jsou irelevantní. Casting je OK až na Wahlberga, který fakt hrát neumí (bez urážky). Výprava je fajn, 40M je vidět. Možná to chtélo trochu méně akce na úkor hlavního tématu knihy - přežití vojáka naučeného spoléhat se za všech okolností na tým v neznámém a nepřátelském prostředí bez jakéhokoli kontaktu. Možná.

Zajímavý dokument z produkce Scotta Mosiera o jedné tak trochu "zvláštní škole" v Newarku NJ, která se zabývá výchovou autistických dětí a jejich přípravou na život. Místy depresivní, ale většinou překvapivě povzbudivý kousek, hlavně díky úžasné ústřední postavě, Janet Mino.

Pomalé, špinavé, uhrančivé. Atmosféra a dialogy celkem úspěšně zakrývají, že scénáristicky se nejedná o žádnou bombu, ale to se časem vyvrbí. TD má našlápnuto na to stát se legendou, teď to hlavně neposrat.

Zajímavé bohužel až od okamžiku, kdy to pan kapitán přestane dávat a vrcholící úžasnou scénou na ošetřovně, kde je konečně zřetelně poznat Greengrassův rukopis. Problém je, že tohle všechno se vejde do 5ti minut přičemž film má přes dvě hodiny. Auvajs.

Jak praví klasik: "Některým se podařilo publikum rozplakat tak, že já už to líp nedokážu. Jiným rozesmát, některým znudit. A na mě zbývá poslední meta: aby se lidem udělalo špatně." Klaustrofobický, rybinou zapáchající zážitek, jehož jedinou vadou je, že není o půl hodiny kratší (nebo o 3 hodiny delší - když už, tak už).

Seriál postrádá to, co proslavilo knihy - prokreslenost charakterů a věrohodnost jejich motivací. Na detaily bohužel nezbyl čas, kterým se na místo toho plýtvá na hromadu samoúčelného násilí a sexu a z epického příběhu se tak stává sled tu více tu méně povedených scén na motivy knihy. Hodně nicméně zachraňuje povedený casting, hlavně na Lannistery je radost se dívat.

Působivé indie ve stylu found footage, které nejspíš stálo míň než večeře v lepší restauraci a právě proto si může dovolit být naprosto nekompromisní. Na Matta Johnsona pozor, ten chlapec má talent!

Solidní. Po pitomé a povrchní první hodině to konečně začne fungovat a výborný konec dává smysl a narozdíl od většiny podobných filmů se nesnaží za každou cenu šokovat.

Hodina a půl tlachání... které vás přiková do židle. Chemie mezi Delpy a Hawkem je stále úžasná a papírem šustí hlavně repliky vedlejších postav, nicméně stejně jako u předchozích filmů je požitek z filmu z velké části závislý na osobní zkušenosti diváka (tohle je opravdu přístupné od 30ti výš). Těším se zase za 10 let.

Celé mi to připadá jako demoverze nebo cvičení absolventa filmové školy na téma art film. V detailech fajn, ale v přemíře improvizací se vytrácí nosné (a nepochybně velmi osobní) téma. Asi nejhorší Malick.