NiWi

Po letech konečně dokoukán jeden ze seriálových fenoménů nového tisíciletí. Ztraceni i x let po své premiéře stále působí jako jeden z nejlepších mysteriózních seriálů. To, co ze začátku působí jako obyčejný survival se velmi rychle překlopí v záhadnou a poutavou cestou za objevováním ostrova. Postavy jsou klíčem celého seriálu, a jejich příběhy jsou velmi chytře provázány s hlavním dějem. Jejich minulost a nakonec i budoucnost slouží jako chytrý vypravěč, který osvětluje určité dějové situace, a dělá tak každou jednu postavu zajímavější, a zároveň méně postradatelnou. Plno plot twistů a záhad se táhne napříč několika sériemi, a i díky tomu udržuje seriál divákovu pozornost. Dech začíná seriál ztrácet v posledních dvou sériích, kdy začne být postav až přespříliš, a ztráty působí o dost míň osudově i kvůli značnému fanservisu. Poslední řada je pak nejslabší, ne díky těžko interpretovatelnému závěru, ale kvůli tomu, že se v ní vlastně až do závěrečného dílu nic zásadního nestane. Celá mytologie ostrova je vysvětlena tak napůl, a ne všechny záhady mají uspokojivé vysvětlení. I přesto lze Ztracené považovat za seriál posouvající nejen žánr, ale celou televizní tvorbu, a stojí za to mu věnovat čas, i když poslední řadě pravděpodobně budete věnovat nejméně pozornosti. Nejoblíbenější postavy: Sawyer, Juliet, Charlie, Hugo, Desmond

Vizuální orgie podruhé, snad ještě bláznivější, působivější a zábavnější než v roce 2018. Accros the Spider-Verse je víc než skvělým pokračováním, které je příběhově daleko rozmáchlejší a pouští se do míst, kde se střetává nekonečno realit a tím pádem i nekonečno různých Spider postav. A jak dokáže snímek s pavoučím multiversem pracovat je zkrátka obdivuhodné, líbivé a promyšlené. Úvodní sekvence je parádně třaskavá a energická, podpořená zběsilou, nápaditou animací, ostatně jako celý film. Jednotlivé scény jsou promyšleně vizuálně doplněné, a tvoří skvělý kontrast děje a emocí. Chytře vymyšlená ústřední dějová linka je úzce spjatá s osobním životem všech postav, které vydatně prokresluje. Vše tak působí osudověji, a sympatie i pochopení se dostaví opravdu u všech. Na snímku je sice znát, že je to první polovina celku, ale v mých očích se nejednalo o rušivý element. Menší výtky mám k finále, které tvůrci nevěděli kdy vhodně ukončit a trochu tím zabili skvělý závěrečný plot twist. Hudba mi přišla oproti prvnímu dílu taky o trochu méně výrazná, a celková stopáž by možná snesla pár minut dolů. To jsou však drobné nedostatky na kráse jednoho z nejlepších pokračování tohoto tisíciletí.

Odvážný a velmi festivalový snímek, který je zapamatovatelný hlavně tématy jež řeší, a tím, že je zabalený do kanibalského kabátu. Ostatně odvážnost ve všech podobách není Gaudagninovi cizí. Intenzivní charakterová studie mladých lidí na okraji společnosti, hledající své místo ve světě a zároveň bojující se skutečností, že plně do společnosti nikdy zapadnout nemohou. Místy je to přeci jen dost rozvleklé, v těchto pasážích to tahají skvělí herci v čele s Timothé Challametem a Taylor Russell. Film nabídne par nehezkých scén, ale v zásadě nijak nešokuje ani neznechutí. Není to nejsilnější film letos, teatrálnější Velryba například měla pro mě silnější outcome. Rozhodně ale stojí za shlédnutí pokud vám jsou blízká charakterová dramata podobného ražení.

První polovina je relativně nezajímavý bloumání, které rychle ztratí napětí. Ta druhá se aspoň jakž takž snaží celý film opodstatnit a dát mu nějakou půdu pod nohama. Overall je to ale dost zapomenutelný horor, který přináší pár zajímavých vizuálních ošklivin a docela fajn atmosféru temného opatství, ale nakonec vyzní do ztracena. Na druhou stranu kredit polákům za snahu, protože bych vyměnil 10 českých romantických komedií za 1 takový průměrný horor.

Pravděpodobně bizár roku, kterým Ari Aster vstupuje na pole artových kousků, zcela odlišný od jeho předchozích psychologických hororů. Překvapivě velmi zábavný film, ve kterém se mísí realita se sny, představami, obavami, a tento mix vytváří spoustu černého humoru a absurdních situací, které na papíře nejsou vůbec k smíchu, ale ve filmu působí naprosto opačný efekt. Hodně podobností v tomto ohledu sdílí s loňským Trojúhelníkem smrti. Beau se však nesnaží zábavně kritizovat, ale absurdně zobrazovat strasti života. Skvělá první polovina je zdánlivě více ukotvena v realitě, a přináší přesně tu dávku napětí a tajemna, která upoutá vaši pozornost i přesto, že se nikam nespěchá. Tříhodinová stopáž začne být znát až v poslední třetině, ovšem nikoliv poklesem tempa, ale spíše scenáristickou nedokonalostí. Gradace finální půlhodinky sice míří vysoko, ale uspokojivý závěr jako režisérovy předchozí filmy nepřinese. Věčně vyděšený Joaquin Phoenix opět skvělý. Rozhodně to není film pro popcornového diváka, Aster opravdu dává volný průchod svým artovým buňkám, pohrává si s divákem, a dělá to velmi zajímavě, zábavně a s dávkou šílenosti, kdy si po skončení filmu nejste vůbec jistí, zda jste sledovali fantaskní výmysl, nebo reálnou definici šílenství.

Třetí Strážci jsou skvělým uzavřením nejlepší marvelovské trilogie. James Gunn je zkrátka bůh, který ví co diváci chtějí, co milují na jeho filmech a servíruje nám to ve velkém. Srdcem trojky je Rocket a jeho příběh, který je silně emotivní a ždíme z diváka emoce stejně jako celý film. Scénář v tomto ohledu pracuje velmi dobře, dojemně, umně zvládá přecházet ze silně emocionálních momentů do těch humorných. Ne všechny postavy jsou tu potřeba, ale i tak mě nijak neobtěžovaly a netříštily zbytečně děj svojí přítomností. Vždycky se dá říct, že finále mohlo být velkolepější, zapamatovatelnější, ale pro mě je důležité, že stejně jako celý film je silně emocionální, vysoce cool a s velkým srdíčkem. A soundtrack je opět jen třešnička na dortu, která nenechá jedno oko suché.

Nejlepší komedie všech dob.

Filmové Dungeons & Dragons jsou vysoce nápaditá fantasy jízda, která v žádné ze svých částí nezpomaluje. Sympatická ústřední partička složená z nesourodých postav funguje velmi dobře, hercům jejich role padly jak ulité, dynamika mezi nimi je příjemná a nese v sobě milé fantasy srdíčko. Čistě filmařsky snímku nepomáhá roztržitý scénář spoléhající na klasická klišé hrdinských dobrodružství. To však vynahrazují režiséři kreativním přístupem k vyprávění, se spoustou nápadů. Ve filmu je hodně příhodného nerdovského humoru, který baví a je vhodně používán. A právě díky zpracování a hercům je i přes některá dějově hluchá místa Čest zlodějů splněný sen všech fanoušků světa Forgotten Realms, hráčů „dračáku“ a především je svěží a nápaditou jarní vlaštovkou fantasy žánru jako takového.

Konverzační drama, které ale značně postrádá kýžené napětí, jenž by film vyzdvihlo z průměru. Ano, téma samo o sobě je alespoň teoretickou hrozbou, ale není dostatečná pro filmové zpracování, kde unylé tempo spíš unudí. Film se sice snaží témata zneužívání a patriarchátní společnosti rozebírat víc než jen povrchně, na věc nahlíží skrz různé generace, jenže divácky to zkrátka není vděčné. Herecky místy křečovité, nevyužitá Frances McDormand zamrzí, naopak Rooney Mara jako jediná působí přirozeně a hraje postavu, která jí evidentně sedí. Women Talking je tak jeden z těch filmů, které zkrátka fungují jako kniha, ale filmovému zpracování chybí jakákoliv hmatatelnost a jakékoliv citelné drama, které by téměř dvouhodinovému klábosení dodalo tolik potřebnou jiskru.

Možná je v tom jistá dávka nostalgie a staromilectví, možná jen přesycení, ale Creedovo kouzlo pro mě třetím dílem končí. Avšak vůbec ne ve zlém. Trojka jako první díl stojí na vlastních nohou, a nefunguje vůbec špatně. Podařilo se vytvořit silný osobní konflikt ze kterého děj těží, stejně jako Majors byl skvělý casting (což ostatně potvrzuje snad ve všem kde se objeví). Scény z ringu jsou intenzivní, Jordan jako režisér ukazuje i jistou nápaditost, ale mohl se odvázat klidně víc. Tentokrát lépe funguje i rodinná stránka příběhu, která ve dvojce byla spíš nudná a na obtíž. Celkově mám ale pocit, že už mi série nemá co nabídnout jak po emoční stránce, tak po příběhové, a případné pokračování nejspíš budu ignorovat. Creedova trilogie však ve mě se ctí zůstane jako důstojným nástupcem nesmrtelného Rockyho.