Ceda

...no především mi došlo, že bych měl něco dělat se svou samomluvou. Začnu těmi negativy: Surová mdlá kaledonská krajina se tam pochopitelně hodí, ale myslím si, že o drobet více barev a trošku lepší zvuk by tomu jenom prospěl (při vší úctě k hnutí Dogma). A přiznám se, že mě napoprvé trošku odradila i stopáž, ale tu jsem s postupem času pochopil. Nicméně: Když jsem to viděl poprvé, tak následující dva měsíce se mi vracely různé výjevy a myšlenky z toho filmu, nad kterými jsem měl husí kůži. Vážně - ten film je dechberoucí. To jak krutě ublíží okolní nechápavý pokrytecký svět té nebohé dobračce, která konečně po tom všem osamění našla osudovou lásku, je šílené. Chudinka Bess, která se snaží zachránit svého milého dle jeho perverzní receptury, a přitom jí její asociálně labilní střevo při kontaktu s potenciálními milenci ubližuje ještě více. Jak říkám, tenhle film spolu s hereckým umem Emily Watson jsou dechberoucí...

Kdybych se jen tak v klidu koukal v obýváku na telku a najednou si všiml, jak se po podlaze plazí had, umím si představit, že bych na něj jenom tak civěl, jako Katarína na praskliny ve zdi a ušní bubínky by mi prodíral zvuk tikajících hodin a vyzvánějících telefonů. A já bych jenom tak strnule podmaněn strachem seděl, nedutal a nebyl schopen s tím hadem nic udělat... Možná díky tomuhle filmu jsem si tohle uměl představit... No fuj! Vážně nechutné! Anebo chcete-li, film o tom, že samota, sklíčenost a androfobie se musí léčit nějak jinak, než se izolovat do činžáku od lidí, pustit si kohoutek ve vaně a doufat, že sestřička už tady bude jenom pro vás a vy už nebudete muset znovu chodit do Tety pro nové zubní kartáčky...

Pořád nějak u těch lávstory nedokážu nahmatat, kde přesně leží ta míra, kdy je ten film ještě tak příjemně slaďouššký jako nějaký osvěžující zmrzlinový pohár s čerstvě namixovanou šlehačkou, takovým tím lázeňským oplatkem a to vše je ozdobeno lískooříškovou posypkou a karamelovou polevou. No a pak je ten druhý typ, kde už je to tak přepísklé sentimentalitou, až mi z těch cukrbliků hučí v uších a je to přeslazené jako nějaký připálený škrob na pánvi politý odstátým moštem, nad kterým už týden krouží vosy... Ne ale vážně. Pokud nechcete vidět jenom blbý film o lásce, tak v tomhle díle je spousta krásných věcí, co si pošťárají s vašimi emocemi, až budete mít vážně na krajíčku. Včetně sociálního podtextu, opuštění domova a touze se vrátit, těžké dřiny a osamělosti v anonymním městě, náhodných setkání atd. atd. Abych nezapomněl vypíchnout senza filmovou řeč a hudbu. No vlastně ani nechápu, proč je to tak málo známé v našich zeměpisných šířkách, protože je to podle mě jedna z nejhezčích lávstory ájv evr sín!!!

- Posedlost je nejhorší lidská vlastnost. A zároveň ta nejsměšnější. - Šéfuju já, máma jen rozhoduje! - Thelonios Weinrib. U dialogů už jsem se tak dlouho nepobavil, dokonce i typický roztěkaný Woody byl bezva. Obzvláště, když se dostal do střetu s maminkovskými kontra sexuálními pudy Miry Sorvino, kterou si koupil za lístky na basket. Ani ty řecko-divadelní vstupy nebyly špatné, nicméně ten deus-ex-helicoptéra mi už nějak s tím příběhem úplně nepasoval, na druhou stranu v tomto filmu to Woodymu asi vcelku prominu....

Strašně nemám rád takové ty internetové video tutoriály, ve kterých trvá deset minut, než vám řeknou, že potřebujete nahoře vpravo dvakrát kliknout myší. A strašně nemám rád, když se věci táhnou zbytečně dlouho. Myšlenka super, zbabělec Robert Ford popadne odvahu a svůj zachraptělý hlas a sejme největšího banditu divokého západu. Místo toho, aby mu Calamity Jane udělila medaili za chrabrost, se tak nějak ve všech objeví stockholmská horečka a začnou nechápat proč to tomu hodnému taťkovi udělal, zrádce jeden! To bylo fajn, ale za Boha - tři hodiny se na tohle dívat fakt nemusím.

Perfektní scénář a dialogy s jízlivou finesou a ironií. Zatím jsem nezkouknul moc filmů, kde by byly tak mistrně perlivé dialogy, které vaše ucho celou tu dobu udrží, aby poslouchalo. A abych nezapomněl na jedinečnou Goldie, která si toho Oscara za to zaslouží. A i když jsem zhruba v polovině filmu již věděl kdo s kým skončí, což je věc, která filmy běžně shazuje, tak tady mi to ani nevadilo, a přesto jsem to chtěl dokoukat do konce. Jestli třeba tamtu blbku nenapadne, že ten slizoun nemusí být agent CIA...

A milé děti, jaké z toho plyne ponaučení? Pokud si myslíte, že si ve společnosti šplhnete tím, že budete lidem kouřit penisy, tak se pletete a nikam nepostoupíte. Jen se to rozšíří mezi lidma, jak rádi si získáváte jejich přízeň hulením ocasů a budou to po vás chtít častěji a častěji až vás z toho bude bolet v hrtanu... No a v případě Nikolky je taky celkem fuk kolika pantáty se nechá podupat a nahradí jim jejich manželky, které si radši popřemýšlí nad tím, jak dobře vychovávají svoje děcka... Takže milé děti, pamatujte si, vždycky buďte k lidem upřímní, když je někdo kokot, tak mu to povězte, neprohlašujte o nějaké hnusné křídové čmáranici na podlaze, že je to krásný angrešt a hlavně si udržte svou důstojnost, abyste nebyly na prodej za odměnu na plakátu. Protože jinak se ve vás ta skrytá zášť nahromadí a dopadne to... no... špatně...

I kdyby zbytek filmu byl nuda, scéna, kdy se Meryl před soudem odpočítávají každé sekundy, než začne plakat a Dustin ji zpovzdálí našeptává "Ne", mě snad poznamenala na celý život. No a navíc, ještě k tomu ... on i ten zbytek filmu byl skvělý...

Nebudu neskrývat svůj obdiv ke stylistice a fascinujícímu prostředí a všemožným předmětům, jakožto žlutá kabelka, červené děsu plné odstíny, které zde mistr Hitchcock bravurně vykreslil. Sean Connery, jeho mužné charisma a perlové dialogy, kterým musí podlehnout snad každá žena, kromě nešťastné Marnie. Ale, ale něco mi tam neštymuje. Ten příběh je silný, ale mrzí mě, že z toho filmu na mě tak silně nepůsobil. Fakt sorry, ale tady to beru jako velkou vadu na kráse, která ty zbylé dvě hvězdičky, bohužel, odštípne...

Znáte takový ten pocit, když si chcete udělat hezký den, všechno naaranžovat, aby to tomu tak i odpovídalo, jenomže v průběhu celého toho dne jaksi v sobě horoucně zadržujete pocit, že všechno je na píču? Tenhle film na mě působil hodně zle. Ačkoliv mizanscéna by se na první pohled zdála býti slušná, jakmile se to dostalo před kamery, jakoby nějací červi začali ožírat můj mozek. Je jedno, jak impozantně kontroverzní režisér zamýšlel udělat některé záběry, na mě to udělalo akorát dojem, že už se na tuhle luminiscenční nudu o ničem dívat nechci...