WeeLass

Takhle se sakra točí horory! Po dlouhé době nemám jedinou výtku a to už jsem přestával věřit, že dnes jde ještě natočit kvalitní a originální supernatural horror. Budoucí režiséři, učte se!

Rozhodně jeden z těch zvláštních filmů, kdy si většinu času říkáte what the fuck is happening, nebo máte pocit že jste přehlédli nějakou zásadní informaci, ale to filmu neubírá na kvalitě. Naopak mě ta vágnost přiměla sledovat každý detail a když do sebe všechny díly té skládačky zapadly, byl jsem možná trochu skleslý, že se za tím neskrývalo nic mimo běžné lidské chápání, ale obsazení bylo tak dokonalé a celkově to byla hrozně příjemná a neojedinělá komická podívaná, že nemůžu jinak než plný počet.

Roztomilé, ale prachobyčejné. Bez děje, bez vtipu, bez emocí. Bez Sonica by to byla nízkorozpočtová Lifetime komedie.

Jedna z nejoblíbenějších komedií mého dětství, bohužel dnes už mi to přišlo spíš trapné. Alyson je ale vždycky suprová, takže hvězdičky aspoň kvůli ní.

O filmu jsem si předem nic nezjišťoval, pustil jsem si ho výhradně kvůli Ewanovi McGregorovi, jednomu z mých nejoblíbenějších herců. Ani mi nedošel ten anglický ekvivalent Kryštůfka Robina, než se obrazovce objevily ty postavičky, což netrvalo vůbec dlouho. Ze začátku jsem byl rozhodně skeptický, ale po pár minutách mě to tak vtáhlo do děje, že jsem se na to musel dodívat. Konec jsem zase probrečel, já na tyhle filmy prostě nemám. Nevím co bych o tom dál řekl, možná že mi bylo líto Medvídka Pů, když na něj dospělý Kryštůfek byl zlý, ale já věděl, že pookřeje a to se také stalo. Extra britské, ale roztomilé. íjáčkek byl nejvtipnější postavou ve filmu, cokoliv řekl, tak jsem se popadal smíchy za břicho.

Bylo to nádherné, film jsem celý obrečel, ale nemůžu se nezmínit o tom, jak falešně ten pes občas působil. Různé ty CGI grimasy a pohledy mě vytrhly z té fantazie a myšlenkami jsem zabloudil někam do bláznivých komedií, což určitě nebyl účel. Konec byl hořkosladký, Buck našel sice domov, ale bylo mi ho stejně trochu líto. Neskutečně emotivní film.

První část komiksu jsem četl minulý měsíc, zbytek jsem neměl šanci si vypůjčit vzhledem k momentální situaci. Líbil se mi hodně, byl to přesně ten hororový bizár, který buď milujete nebo nesnášíte, a jen podle toho můžu na jistotu říct, že předloha vede na plné čáře. Film je nudný, uzumaki Šuičiho otce nevidíme skoro vůbec, zatímco v komiksu to bylo na jedné z prvních pár stránek. Nebylo to vysloveně zlé, znovu bych si to ale nepustil, raději bych si znovu přečetl Itóův originál.

Psychárna od začátku do konce, samozřejmě je to jeden z těch filmů, kde celou dobu nahlas nadáváte hlavním hrdinům, jak jsou slepí a dementní, já bych zdrhal už v té realitní kanceláři. Ale podívanou jsem si užil.

Underwater jsem si musel pustit vysloveně třikrát, protože jsem u něj nudou dvakrát usnul. Tohle byla neskutečně promarněná příležitost, mohla z toho být novodobá Hlubina. Přitom jsem se na to tak těšil, potenciál to mělo obrovský, horory ve stísněných a izolovaných prostorách (ať je to podzemí, jeskyně nebo dno oceánu) jsou jedny z mých nejoblíbenějších vůbec, proto jsem vůči tomu do jisté míry předpojatý, ale nadšení se tentokrát nekonalo. Kecalo se tam tolik, že to bylo do nebe volající a všechno byly dialogy bez duše. Vizuálně nedokážu hodnotit, sotva šlo poznat, co se na obrazovce mihotá.

Wow, nemám slov. Dva horory o tajných/pokřivených zařízeních ve stejný rok? Yes please. Ani nevím, kde začít. Atmosféra dokonalá, temná a stísněná jako v jednom z mých nejoblíbenějších filmů, Kostka, na to jediné jsem dokázal celý film myslet. El hoyo samozřejmě oceňuji i samostatně, film nabízí téměř vše, napětí, násilí, vyvolá soucit, pobaví. Opakuji se, ale víc takových filmů, děkuji.