Chmur

Nejhorší člověk na světě je hodně rozporuplný film. Největší problém vidím v ústřední dvojici, kdy si Julie a Aksel několikrát ve filmu řeknou, jaké je mezi nimi jedinečné kouzlo, které však divák nemá šanci vůbec zachytit. Dramatická výstavba je vedena do ztracena, ale to byl možná víc záměr než nemohoucnost tvůrců. Na druhou stranu Trier dobře reflektuje bezradnost dnešních mladých lidí. V takřka nekonečných možnostech výběru mnozí promrhají život přemýšlením o tom, co si mají vlastní vybrat. Moc se mi líbila ta část filmu, kde Aksel pomalu umírá a bilancuje nad svým životem. V jednotlivostech působí Nejhorší člověk výborně, ale z dílků se nepodařilo složit úplně funkční celek. "Promarnil jsem tolik času obavami z toho, co by mohlo dopadnout špatně. Přitom špatně dopadly věci, ze kterých jsem nikdy obavy neměl."

Velký špatný todleto. Jednička ještě ušla a dala se brát jako celkem příjemná oddechovka. Dvojka je však naprostá zhovadilost. Zde je skoro vše špatně. Čert vem, že autoři vykradli, co mohli, od LOTRA po doktora Strange. Vlastní invence takřka nulová. Přiblblý scénář se spoustou nepřirozených a strojených dialogů, trapné pokusy o vtipy a absenci jakékoliv chemie mezi postavami lze však přehlížet jen obtížně.  I herecké výkony většiny zúčastněných působily přinejlepším mdle. Je hezké, že se snažili tvůrci dát prostor postiženému člověku, ale on ve své roli působí tak nepřirozeně, že ho v podstatě nechtěně ponižujou. Místy jsem se u této pohádky styděl. Takže ne, tohle se fakt nepovedlo.

Seriál, který si neujasnil, čím chce vlastně být. Komedií, dramatem, sociální sondou? Od všeho trochu ale pořádně nefunguje nic. Oba hlavní hrdinové jsou zamindrákovaní ubožáci ve středním věku. Občas mohou být takové postavy vtipné (viz Kancl), tihle dva jsou jen otravní. Druhou sérii raději ne.

Atraktivní prostředí, místy okouzlující kamera, občasné silné scény. Nic z toho nemůže zachránit divně vykonstruováný příběh, nepřirozené dialogy a nepříliš uvěřitelné herecké výkony.

Nemohu si pomoci, ale kobra ztratila zábavnost a stal se z ní bezzubý stín předchozích sérií. Čtvrtá řada byla fajn. Pátá je nudná a místy opravdu hloupá. Finále je tentokrát extrémně trapné a nechtěně směšné. Většina postav působí nesmírně otravně. Jakoby se jejich charisma utopilo v přihlouplém ději. Linie s výletem do Mexika naprosto vatoidní a zbytečná.

Hranice lásky zpracovává zajímavé a hlavně aktuální téma. Bohužel její potenciál zůstal z velké části nenaplněn. Myslím si, že se jedná o zbytečně uhlazený film. Škoda, že nešli tvůrci víc na dřeň. Ústřední dvojice je zahrána skvěle, ale určitě z nich šlo vytáhnout ještě víc. Vedlejší postavy jsou tak nějak nepatřičně komické a ve svých postojích málo uvěřitelné. Antonie Formanová je hrozně divná. Připadalo mi, že vůbec neumí hrát.

Jako milovník knih George Martina a celkově odborník na jeho dílo hodnotím Rod draka výše než Hru o trůny. Když si vezmu, co měli tvůrci obou seriálů ze předlohy, tak musím Rodu draka zatleskat. Jeho předlohou je suchá historie Targaryenů, které však dokázali scénáristé a režiséři House of the Dragon vdechnout celkem šťavnatý život. Zároveň ale Rod draka ctí zatím s velkým respektem předlohu. Casting se povedl velmi dobře. Hightowerové jsou tak nesympatičtí, že se mi z nich otvírá kudla v kapse. I to je umění. Vytvořit v divákovi takovou antipatii. Paddy Considine zahrál slabého a naivního Viseryse perfektně. Postupně jsem přišel na chuť i oběma představitelkám Rhaenyry. Největší charisma má však samozřejmě Matt Smith jako princ Daemon, který dodává své postavě tu správnou ambivalentnost. Je to hajzl nebo tak napůl? Pak mě velmi zaujala Eve Best. Rhaenys je v jejím podání úžasná kladná postava. Nějaká drobná negativa se na Rodu draka najdou, ale není jich moc. Těším se na druhou akčnější sérii. Snad nebudu zklamán.

Podle mě se jedná o nejnudnější díl celé série (zatím). Paddy Considine určitě podává dobrý herecký výkon, ale tím to v podstatě také končí.

Opakovaný vtip přestává být vtipem,  postava Nadjy dosahuje vrcholu nesnesitelnosti, a tak seriál pomalu kráčí k nudě.

Miluju knihy George Martina. Ze seriálu Hra o trůny jsem viděl všehovšudy asi 3 série. Pak už jsem to nedával a ten seriál z mnoha příčin nenávidím. Rod draka vznikl na základě relativně nudné předlohy, popisující historii Targaryenů. V prvním díle se autoři celkem věrně drží předlohy a zároveň dějepisné předloze dodávají šťávu. Výběr herců mi zatím připadá většinou velmi dobrý. Nemám rád, když se někam cpou afroameričané jen kvůli kvótám či rasové korektnosti a tento seriál není výjimka. Corlys Velaryon má v předloze krev Valyrijců, pro které je typická hodně světla kůže ale budiž. Není to nic, na čem extra záleží. Jen je to hloupé. Některé scény např. turnaj vs porod jsou režijně zvládnuty bravurně. Moc jsem ale nepochopil některé souboje v turnaji. Pokud by princ Daemon dřevcem zaútočil na koně namísto Hightowera, musel by být dle pravidel Martinova světa vyloučen. Také souboj s Colem byl divný. Zkušený princ Daemon by se určitě neotočil k soupeři zády, aby se pak nechal porazit. Jsou to drobnosti, ale moc nechápu uvažováni režiséra. Snad se to nebude moc často opakovat.