veru_needy

To že bude tento snímek něčím speciálním, to jsem věděla už od doby, kdy jsem si přečetla obsazení Edward Norton a Brad Pitt, režírované Davidem Fincherem. Tohle prostě nemůže dopadnout špatně. A také že ne. Každý má své potřeby; někdo žije pro stylové věci, někdo žije tím, že stylové věci nesnáší. Jack je druhý případ a o své nesnášenlivosti neplýtvá jen slovy, ale také jedná, a pěkně natvrdo. Přeci jen když půl roku nemůžete spát, musí vás to značně poznamenat. A tak brzy po Jackově setkání se s jeho spřízněnou duší Tylerem, vzniká fight club. Začátek se rozjíždí celkem pomalu, na druhou stranu byl potřeba, aby vybudoval atmosféru, kterou jsme nutně potřebovali k dokonalosti. A pak už to jede. Syrové násilí, při kterém člověk raději přivírá oči. Vše je jen výplod konzuní společnosti, kterou se musíme snažit za každou cenu bojkotovat. Takže hurá do knihkupectví pro knižní předlohu, tam by totiž měl být návod na to, jak doopravdy vyrobit podomácku výbušninu. - "I found freedom. Losing all hope was freedom."

Bezesporu se jedná o jeden z nejlepších filmů o druhé světové válce, kdy Amerika válčí s Německem. Děj plný napětí a akce. Příběh pobožného písaře, kterého naverbují přímo do středu války, příběh chlapa, který si už ve válce prošel snad úplně vším a příběhy všech členů posádky tanku jménem 'Fury'. Příběh je tak poutavý, že neodtrhnete oči od obrazovky ani na vteřinu. Jeden z nejlepších filmů z druhé světové války. Natočený v syrové a ponuré atmosféře, která je zde kvalitně vykreslena. - "If you don't fight for what you want, don't cry for what you lose."

Kdo čeká klasickou komedii, bude velmi zklamaný. Tohle je inteligentní komedie pro fajnšmekry. Jedno malé nedorozumnění s pochcaným kobercem nastartuje sled skvěle propracovaných scének, jež na sebe dokonale navazují v zběsile potrhlém ději, který má vynikající spád a nechybí mu originalita. Je to především díky nezapomenutelným hláškám hlavního protagonisty, který si říká 'Dude' a je fantastický povaleč. Vypadá, jako kdyby se opravdu tak narodil. Zdárně mu sekunduje Walter, který do jakéhokoli rozhovoru plete Vietnam. A nakonec filmově absolutně Donny, který vzpomínané dvojici dělá roztomilého otloukánka. A čím víc snímek vidíte, tím více se smějete. Nedovedu si představit jinou takhle vkusně natočenou komedii o povalečích. - "Fuck it dude, let's go bowling."

Jsou snímky, na které se kouknete a řeknete si what the fuck. Being John Malkovich je jedním z nich. Opravdu fascinující film. Prý komedie. Pak šokovaně koukám na film, kterému se nesměju, který je tak neuvěřitelně absurdní, že mi zůstává rozum stát. Ten nápad je prakticky geniální; dostat se někomu dohlavy, začít ho ovládat a do toho všechny ty chaotické milostné vztahy. Tento snímek, něco mezi sci-fi, thrillerem a tragi komedií, překvapuje diváka různými zvraty, a když běží titulky doprovázené tak trochu schizofrenní hudbou, máte pocit, že jste viděli dokonalý film, který rozhodně stojí za to. - "Because consciousness is a terrible curse."

Matrix byl ve své době přelomovým filmem, který žánr sci-fi posunul od zkoumání vesmíru do úplně jiných vod počítačového světa. A byl doslova bombou. K tomu zcela jistě přispěl svým hereckým výkonem i Keanu Reeves. Příběh byl a vlastně stále je velmi originální, zvláštní a otevírá pro mnohé z nás dveře do světa, kterému nerozumíme, ale chtěli bychom. A proto je to tak fascinující a přitažlivé téma. Vizuální stránka je perfektní, triky jsou i po dlouhé době od vzniku stále na dobré úrovni, takže ani po letech tento film neztratil nic ze své zajímavosti. "Matrix je všude kolem nás. Vidíš ho, když se podíváš z okna, když jdeš do práce nebo do kostela, když platíš své daně. Je to svět, kterým ti zakryli oči, abys nepoznal pravdu." Nevím, co k tomuhle filmu víc říkat, protože je to naprosto skvělý film. Donutí vás přemýšlet. - "I hate this place, this zoo, this prison, this reality, whatever you want to call it. I can't stand it any longer. It's the smell, if there is such a thing. I feel saturated by it. "

Film, který srší vtipem a originalitou, je nádherně a do detailu propracovaný, oplývá vskutku nesourodou skupinou spíše dobrodruhů nežli hrdinů, která kupodivu dobře funguje; Bruce Willis v tradiční pozici hláškujícího střelce a 'multipass' Milla Jovovich, která zde podala jeden z nejlepších výkonů celé své herecké kariéry. Tento snímek rozhodně není něco, co si dokáže užít každý, ale originální rozhodně je. A že je to plytký příběh plný amerického klišé a prázdného patosu? Ale no tak, rozhodně to není tak zlé a z filmu je cítit, že to byl z velké části záměr pro umocnění komediální složky. Sečteno podtrženo, podařeně unikátní scifi, kde se potkává to lepší jak z evropské tak americké kinematografie a vznikla z toho tahle pecka nabitá skvělým humorem, nečekanými zvraty a nádhernou vizuální stránkou. "Leeloo Dallas multipass."

Myslela jsem si, že už neuvidím nic originálního a kvalitního. Dnes je velký problém vidět film, který je inteligentní, chytlavý, paranoidní a po kterém si nebudete vůbec ničím jisti, kromě toho, že šlo o jedinečnou záležitost. Bezpochyby nejzajímavější thriller, zejména díky způsobu vyprávění příbehu. První půl hodiny se budete ztrácet v ději, ale pak to do sebe začne zapadat a začnete zjišťovat, že je dílo velmi propracované, zejména konec vás o tom přesvědčí. Film je totiž vypráveň dvěma příběhy, jeden retrospektivou, druhý normálně a postupně se se příběhy více a více spojují. Jedním dechem; příběh odehrávající se pozpátku, krátkodobá ztráta paměti, papírky, manipulace a ztráta sebekontroly. Tak by se dal ve zkratce shrnout děj filmu. Opravdu zajímavý a poutavý příběh plný překvapení a nejasným koncem. - "I can't remember to forget you."

Neuvěřitelný film s ještě neuvěřitelnějším koncem. Na tomto filmu se mi nejvíce líbí, že si nehraje s odkazy na jiné filmy a knihy. Nemusíte vědět vůbec nic, stačí umět přemýšlet o životě a věcech kolem. Je jednoduchý i složitý zároveň a má perfektní temnou atmosféru. Jsem ráda, že je děj zasazený do 80. let, protože výběr písniček na dokreslení děje a situací je naprosto výborný. Donnie Darko je sympaťák, trochu snílek, trochu oběť scénáristických vychytávek a taky trochu magor. Film je to v technických ohledech mimořádná podívaná, zvuk a hudba vytváří nezaměnitelnou atmosféru, kamera určité trikové sekvece a střih vše jen dokonává. Důležitý je však příběh. Ten není tak jednoduše řazen jak bychom asi chtěli a jak bychom chápali. Servírováná a neuspořádaná časová posloupnost má jistě za úkol vrtat, motat a případně v nás zanechat údiv, to se myslim povedlo na jedničku. Hlavní roli dostal tehdy ne moc známý Jake Gyllenhaal, který zde předvedl zatím podle mě svůj nejlepší výkon v kariéře. Jeho hypnotyzující úsměv mě ještě teď děsí, a jeho hereckému výkonu do zajista kraluje. Rozhodně stojí za to, tento originální film vidět, udělat si názor a vzít si z něho co chcete. Myslím, že zařadit ho do nějakého žánru se nedá, na každého tento film působí jinak a mě se líbil, už jen proto, že je hodně nevšední. Co ale nakonec musím vyzdvihnout, je kostým králíka, ten byl příšerný (v dobrém slova smyslu). Ale co se mi víc než onen kostým zarylo do hlavy, byl králíkovo hlas. Z toho opravdu mrazilo. - "I just hope that when the world comes to an end, I can breathe a sigh of relief. Because there will be so much to look forward to."

Great balls of fire je skvělý film, nabitý stejným množstvím energie jako hudba skvělého rock n' rollového zpěváka a pianisty Jerry Lee Lewise. Dennis Quaid zahrál excentrického hudebníka s obrovskou chutí a noblesou. Tenhle film nenudí ani na vteřinu, ale osobně doporučuji shlédnout alespoň scénu, kdy Jerry Lee proti své vůli vystupuje na koncertě před Chuckem Berrym a ne až na závěr jako hlavní hvězda. Vlétne tedy na jeviště a rozpálí diváky svým hitem. Na závěr klavír zapálí a to už fanoušci doslova lezou po zdech. Vzápětí odchází z jeviště a předává Chucku Berrymu diváky se slovy: "They're yours" s vědomím, že už je černošský kytarista nedokáže ničím překvapit. Tato scéna totiž přesně nastiňuje celou osobnost Jerry Lee Lewise, hudebnika, kterého už naše generace neznají. Možná že kvůli tomuhle nemá Lewis tento film rád. Ukazuje ho přesně takového jaký byl.

Dvě kamarádky, dva všední životy. Dny plynou ve stejném stereotypu a přinášejí tytéž každodenní starosti a stále stejné problémy. Obě ženy pomalu ale jistě ubíjejí jejich fádní životy, bez vyhlídky na změnu k lepšímu. Jejich obyčejné životy jim už nepřinášejí tu pravou radost a pocit naplnění. Nudnou cestu životem je potřeba nějak oživit dříve, než je tíha osudu zašlape úplně na dno. Sednout do auta a odjet alespoň na víkend kamkoliv pryč od nudy všedních dní. Alespoň na chvíli si užívat nabyté svobody a konečně rozhodovat samy o sobě jim přijde v ten moment jako úžasně velké dobrodružství. Jenže sen o prima víkendu bez partnerů se rozplyne na první zastávce, v prvním motorestu, na prvním parkovišti. Jeden jediný krutě bezohledný okamžik a vše je najednou jinak. Najednou je překročena tenká hranice, odkud už není cesty zpět. Tak začíná road movie o nekončící cestě ven. Tento film přináší velmi silný umělecký zážitek, výborné herecké výkony podtržené originální a krásnou Zimmerovou hudbou. Film, který si můžete pouštět znovu a znovu a vždycky si ho vychutnáte. Úžasné finále patří mezi nezapomenutelné filmové scény všech dob. - "No matter what happens, I'm glad I came with you."