anais

Hodně milý seriál, který udělá radost hlavně lidem, co byli v Indii. Na první pohled to vypadá jako "stereotypní zobrazování Indů", ale v Indii už jsem dvakrát byl, a drtivou většinu seriálových vtipů, které v Outsourced zazní jsem prožil na vlastní kůži. Outsourced onu stereotypizaci vyvažuje dokonalou (bohužel vedlejší) postavou Američana Charlieho, jehož láska ke zbraním působí často ještě absurdněji, než z reality odkoukané charaktery Indů z callcentra.

Dokonalý protipól Office. Zatímco David Brent byl skrytý parazit na společnosti, který udělá vše pro to, aby ho všichni hodnotili jako nejlepšího, Derekovi o nic takového nejde. Jako "parazit" může být vnímán jen z velmi povrchního pohledu (např. v první epizodě, když přijde státní úředník a zjišťuje kdo má co na práci), přitom jeho podstata je naprosto upřímná a přející. Zatímco v Office se postavy urážely, šmírovaly se, vyšetřovaly se atp., v Derekovi si všichni snaží vzájemně pomáhat. Není tu smích na úkor druhých. Oba seriály jsou tak jakýmisi protipóly, které poukazují na dualitu našeho světa. Ten lze vnímat cynicky jako konstantní boj o přežití, ale i skrz přátele a pomoc druhým.

I po takřka 35 letech dokonale fungující stroj na emoce. Staré filmy stárnou rychle, ale kdyby se tenhle objevil v kinech dnes, fungovalo by to stále stejně. Skvěle napsané, a hlavně neuvěřitelně zahrané - Dustin Hoffman!

Závěr na summitu u vodopádu je fajn. Tam mi poprvé přišlo, že aspoň trochu o něco jde. Jinak je to povrchní nuda, která dělá z Holmese legračního kašpárka. Když se svlékl ve vlaku, bylo mi celkem smutno.

Lákavě nastíněná sci-fi zápletka se změní v tradičně rozvržený příběh o dvou úchylech, kteří terorizují celkem sympatickou skupinku (Funny Gemes, Strangers...). A v tom žánrovém odbočení to je nakonec dost laciné, protože celý film abdikuje na vyprávění příběhu, a zaměří se na fyzické zobrazování psychického rozkladu těch dvou mladíků...

Zase Poltergeist, ale tentokrát skutečně dotažený k dokonalosti.

Jedna pro chudáka Jackmana a druhá za perfektní bitku na vlaku. Jinak je to kolosální průšvih, ve světle kterého je první díl ještě celkem zábava.

Po Posledním skautovi možná nejlepší film Tonyho Scotta. Civilní akční film, tak trochu jako kdyby Speed natočil Steven Soderberg. Dva železničáři, špatná sociální situace a nezastavitelný vlak bez řidiče, který nahrazuje prvoplánovitého záporáka. Moc hezky vykreslené prostředí železnic americké periferie, přinejmenším na film od Scotta nečekaně. Velmi příjemné překvapení.

Dávám tři hvězdičky za roboty, kaiju (ty, které byly vidět) a překrásné záběry (deštník v dešti atp.), kterých je ve filmu nemálo. Guilermo del Toro je mistr vizuálního detailu. Jeho filmy, Pacific Rim nevyjímaje, působí jako domečky pro panenky, kde každý detail skrývá soustředěnou práci a lásku. Ty tři hvězdičky bych ale nejradši sebral, protože odbytější charaktery už dlouho nikdo nenapsal, protože horší volba hlavního představitele tu nebyla od Johna Cartera a protože rozhodnutí natočit finální scénu ve tmě, pod vodou, tak aby hlavní monstrum a akce prakticky nebyly vidět, zaslouží věčné zatracení. Nejhorší je, že ten film není tak špatný, ale při sledování konstantně připomíná, jak velký potenciál v námětu i v tvůrčím týmu byl, a jak mála se z toho zúročilo. (ha, a je to jasné, scénárista Travis Beacham napsal remake Souboje Titánů!)

Viděl jsem verzi s Cumberbatchem coby monstrem. To, co ten herec předvádí je absolutní ponor do postavy, do jejího vývoje od dětského prvního roku po dospělý rok třetí. Úvodní plácání se na zemi a snaha zkoordinovat končetiny se skutečně nedá popsat. I přes promyšlenou scénu, která je jen zdánlivě minimalistická, je to představení postavené na hercích, a umím si představit, že by to jako představení obstálo i v méně opulentním provedení.