Blofeld

Karel Čapek vládl českému jazyku jako málokdo a jeho divadelní hry mají jednu úžasnou výhodu: ač nesou závažné poselství či námět k zamyšlení, jsou také proklatě vtipné a svižné. V tomhle záznamu Makropulky funguje jistý režisérský koncept, který dle mého dost ruší divadelní atmospheru celku, ale bohatě to vynahrazuje skvělé obsazení, jemuž vévodí famózní Jana Štěpánková v roli E.M.

Jako rodinná komedie naprosto použitelné.

Neodolatelná komedie s perfektními dialogy. Doporučuji jako důkaz, že ani Bergman nemusí být stále jen vážný.

Naokraj musím říci, že (jak jsem očekával) jako školní představení je Kočár do Vídně naprosto nevhodný. Já jsem ale rád, že byl zvolen, protože jsem ho už moc dlouho chtěl vidět - a nezklamal. Ani trošičku. Hustá atmosféra a Iva Janžurová naprosto famózní.

Veskrze milá naivní komedie, která pobaví a pohladí - ale salvy smíchu nečekejte. Film se odehrává ve třicátých letech a velmi pozoruhodné je, že svou narativní strukturou, použitím hudby a tak trochu i scénářem připomíná četné komedie té doby. Smutné trochu je, že vynikající herci jako Eileen Atkinsová či Ian McKellen se ve filmu prakticky omezují na pitvoření (stejně tak jindy dokonalý komik Stephen Fry), a tak filmu takřka bezpracně vévodí okouzlující Kate Beckinsaleová v hlavní roli. Joanna Lumleyová v roli Flořiny londýnské přítelkyně Mary na poměrně malé ploše rovněž udělá velký dojem. Výsledek je milý, tak trochu ve stylu francouzské Amélie z Montmartru - a zdaleka ne tak ohraný.

Jednu hvězdičku za Elaine Paigeovou. Jinak KOČKY považuji za jeden z největších úletů světového hudebního divadla.

Jeden z nejdokonalejších britských filmů všech dob. Pauline Collinsová, která roli Shirley hrála o rok dříve na West Endu (a dostala cenu Oliviera) a na Broadwayi (a dostala Tonyho), si svůj triumf zopakovala i ve filmové adaptaci (ale na Oskara to nestačilo) - a kromě ní je ve filmu i naprosto božské obsazení vedlejších rolí (například v nevelké roli nóbl sousedky to je skvělá Julia McKenzieová, prominentní britská divadelní herečka a režisérka, držitelka dvou Olivierů). A hlavní výsadou filmu je potom samozřejmě dokonalý vtipný scénář a jakési neuchopitelné vnitřní kouzlo, které se u filmu často nevidí- No, podívejte se sami. :-)

Tim Burton vzal jedno ze stěžejních děl světového muzikálu druhé poloviny dvacátého století a - aniž by výrazně měnil příběh - tak trochu si ho přetvořil po svém. Oproti jevištní verzi je tu překvapivě málo humoru a skutečně dobře zpívají jen Jayne Wisenerová a Laura Michelle Kellyová (obě divadelnice z West Endu). Ostatní pěvecké výkony nejsou nijak dokonalé, ale (s výjimkou otřesného Spalla) naprosto dostačující a příjemné. Navíc (což byl patrně záměr) tak vynikne herectví jako takové (s výjimkou otřesného Spalla) - za zmínku obzvlášť stojí ústřední dvojice (Johnny Depp hrající ve stylu hororů z let třicátých a s adekvátním účesem je opravdu skvělý - a Helena Bonham Carterová v roli paní Lovettové podává dechberoucí výkon naprosto odlišný od kteréhokoliv viděného na světových jevištích) a humorně zlý Alan Rickman, který sice hraje svého obvyklého padoucha, ale přiznejme si, že je pořád stále zábavný. Oproti jevištní verzi několik písní ubylo a ty zbylé byly povětšinou kráceny, což zamrzí, ale na druhou stranu snad jen MY FAIR LADY to dotáhla na stříbrné plátno bezztrátově. Jonathan Tunick (autor orchestrálních aranží jak pro původní nastudování z roku 1979, tak pro film) dostal k ruce o mnoho větší orchestr a jeho zásluhou slyšíme Sondheimovu hudbu v takové kráse, jako nikdy předtím. Burton se tradičně postaral o nádhernou vizuální stránku, která (ač v některých pasážích působí vyloženě samoúčelně) vezme dech. Za zmínku stojí velice povedené kostýmy a kulisy. Ač dál zůstanu věrný jevištní verzi, tahle adaptace je výtečná. Gratulace všem zúčastněným (s výjimkou otřesného Spalla)! Ještě poznámka: příběh neměl být nijak objevný, naopak - jde o poctu viktoriánským melodramatům.

Moc dobře natočená fantasy s důležitým skrytým významem, kvůli němuž v USA propadla.

Já mám muzikály moc rád! Vážně! Ale tohle?