Recenzie (723)
Malá noční hudba (1977)
Nejprve je na místě říci, že původní divadelní muzikál (mimochodem napsaný kompletně v tříčtvrťovém rytmu) považuji za jeden z vrcholů světového hudebního divadla. Režisérem tohoto filmu je Hal Prince, který režíroval původní nastudování na Broadwayi, ale kupodivu právě v něm spočívá zásadní problém filmu: jako filmový režisér je příliš nezkušený a nedovede se odpoutat od jevištních kořenů. O poznání menším, ale přesto problémem pak je hlavní hvězda: Liz Taylorová se snaží, ale pěvecky není příliš silná a do role Desirée se navíc dvakrát nehodí. Dojem silně spravuje fascinující Diana Riggová v roly Šarloty a potom tři herci, kteří si zde zopakovali své role z jeviště: Len Cariou coby Frederik, Laurence Guittard jako hrabě Karl a Hermione Gingoldová jako madam Armfeldová. O dokonalé Sondheimově hudbě netřeba mluvit - tato valčíková pocta operetám dob minulých dělá čest svému zdrojovému materiálu, kterým je Bergmanova rozkošná komedie Úsměvy letní noci.
Oklahoma (1955)
YURAyuro: tohle je adaptace muzikálu, takže pokud jsi čekal něco jiného, je to chyba tvoje a ne toho filmu. ___ Hudba Rodgerse a Hammersteina má tradičně vysokou úroveň (ač dle mého názoru nejlepším Rodgersovým tvůrčím obdobím byla spolupráce s L. Hartem), drobný problém tkví ce hře samotné: Oklahoma je jeden z nejdelších (v plném provedení tři hodiny!) a pro mě jeden z nejnudnějších muzikálů, které kdy na Broadwayi byly - alespoň v téhle době (pozn.: Oklahoma měla premiéru počátkem 40. let). Film je trochu seškrtaný, ale ani zdaleka ne dostatečně. Ani solidní herecké výkony ho tak dost dobře nemůžou zachránit...
Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street In Concert (2001) (divadelný záznam)
Koncertní verze báječného muzikálu s výborným výkonem Patti LuPone v roli paní Lovettové a George Hearna v titulní roli.
Frajeři a saze (1955)
Zcela upřímně si dovolím tvrdit, že lepší filmovou adaptaci broadwayského muzikálu těžko najdete - FRAJEŘI A SAZE se, spolu s MY FAIR LADY - drží na špici mého žebříčku adaptací, protože se vydali cestou úcty a věrnosti k jevištní verzi. A úplně nejlepší je, že Vivian Blaineová, původní broadwayská Slečna Adelaide, si svou roli zopakovala i tady - její psychosomatické číslo ADELAIDIN NÁŘEK je jedním z nejvtipnějších momentů v historii muzikálu.
The Avengers (1961) (seriál)
Výtečný britský agentský seriál tak trochu v duchu starších bondovek. Vřele doporučuji!
Hrnec medu (1967)
Rex Harrison a Maggie Smithová v hlavních rolích napínavé detektivní komedie založené na klasické komedii Volpone. Není vůbec jisté, kdo je vlastně vrah, kdo je oběť a kdo detektiv...
Vlivní lidé (1963)
Solidní melodrama, které se vedle dvou skvělých a zajímavých příběhů (manželský trojúhelník a továrna na traktory) věnuje bohužel také dvěma tupým a nikam se neposouvajícím (filmový producent a zchudlá vévodkyně). Herci jsou velice dobří, nicméně dle mého názoru filmu s přehledem dominuje Maggie Smithová v roli slečny Meadové, která již tehdy dokázala to, čemu se věnuje dodnes: tzv. scene stealing.
Bournovo ultimátum (2007)
Série i s posledním dílem zachovala vzestupnou tendenci v kvalitě... Hereckým výkonům není co vytknout, nejvíce pozornosti (alespoň ode mě) strhává Joan Allenová operující v druhém plánu coby jediná 'hodná' v CIA. Bravo!
Persona (1966)
Film, který si rozhodně pořídím na DVD a který mě bude rozhodně bavit rozebírat. Protože po prvém sledování mám zatím jen matné tušení, co jsem vlastně viděl.
Misionář (1982)
Komedie, která je však ve scénách bez Maggie Smithové a Michaela Horderna jen málokdy vtipná. Ti dva ji doslova zachraňují.