Ivoshek

Ten film je moc špatný. A je to proto, že nemá dobrý scénář, dialogy a postavy. Neděje se v něm ani nic zajímavého, ani vtipného. Kromě toho má taky děsivou hudbu, kde jsem snad slyšel i Leška Semelku. Asi. Když se na scéně objevila postava teplého barmana, bylo mi trapně.

Něco tomu chybělo, abych se vcítil. Nevím proč, prislo mi to odtažité a hrozně předvídatelné.

Polská kinematografie je v poslední době o ligu, možná o dvě, lepší než česká. Zvlášť jejich schopnost vyrovnávat se se zásadními událostmi jejich historie je obdivuhodná. Ať je řeč o pogromech (Ozvěny), masakrech ve Volyni (Volyn) nebo o stalinismu tady. To nejsou žádný laskavý Pelíšky. Wajdovi se to moc povedlo. Snad to mohlo být trochu dynamičtější, ale jinak jsem spokojený.

Koukal jsem na to zhruba do dvou třetin a ani jednou jsem se nezasmál. To mi přijde u komedie jako dost smutný výsledek.

Co může někomu vadit, tak mně se naopak líbilo. Ten film je pomalej. Plyne scéna od scény, málokdy se děje něco vyloženě vyhroceného, napětí je spíš pod povrchem. Samotářský stárnoucí nájemný zabiják, co se schoval někde v toskánské vesnici a tam se snaží nenápadně udělat poslední zakázku. Klíčový faktor toho celého je Clooney a ta prostitutka, protože se na ně dobře kouká, zvlášť když má Clooney ty retro sluneční brýle. I starý kněz tu má své místo. Spíš mne tak napadlo, jak by tyhle postavy asi vypadaly doopravdy... Ale o tom by se film asi natočit nedal.

Už jsem to viděl asi podesaty a čím dál víc se mi to líbí.

Aneb dojemný film o tom, jak si pražský intelektuál představuje, že zijou chudý lidi. Neverohodny, nezábavny, papírem šustící. 11 nominaci na Českého lva. Nejsem překvapený. Ale má to hezkou práci s kamerou, to jo.

Nuda, nuda, šeď, šeď. Kostýmy, výprava, jasně, nějak se ty náklady vykázat musí. Dialogy, které jsou totálně neživotné a ne zábavné, k tomu výtahová hudba. Takhle si představuju opravdové televizní zlo. Zvlášť, když to celé se zaplatilo proto, aby se udělala raklama fabrice na limonády. Fuck off.

Co si zaslouží velkou chválu je Judit Bárdos v hlavní roli, opravdu talentovaná a uvěřitelná. A také ztvárnění doby, od oblečení, přes interiéry a vůbec celkovou atmosféru 80s v ČSSR. Samotný příběh mě ale - přes to, že potenciál měl - nedokázal vtáhnout. Značnou roli v tom hrálo, že nerad koukám na filmy s Annou Geislerovou, vnímám její herectví jako stále stejné a zároveň hodně afektované. Tím jsem měl ale zkaženou celou domácí linii příběhu.

To je hezký příběh o partě docela zamoznych Britů, co si žijí ještě během války úplně v klidu v kolonii v Keni. Hezký a hodně v klidu vyprávěny příběh, na který se dobře koukalo. Docela překvapení tenhle film.