MickeyStuma

Poetický "Kachyňovský" film, který ukazuje, že když má mladý člověk sen, jde si za ním a nehledí na překážky, které mu předkládá život. Režisérku Magdalénu Pivoňkovou nějak neznám, ale musím přiznat, že tento její debut dopadl na výbornou. Snové části zpříjemňují vyprávění a dávají tomu větší kouzlo. Mladá dvojice ( Ivana Vávrová a Zdeněk Podhůrský) se výborně doplňuje a postava, kterou ztvárnila Jiřina Jirásková, mi připomíná 'baby' z filmu Sestřičky. Škoda, že je snímek pozapomenutý, protože takové příjemné a pohodové filmy na českých obrazovkách skutečně chybějí.

Tak tohle bylo moje první setkání s islandským filmem, který dopadl na výbornou. Nepřekvapuje mě, že po tom sáhli Američani a natočili remake. Gangsterka z námořního pašeráctví se moc nevidí a toto se jim opravdu povedlo. Promyšlený děj má takovou atmosféru, že nenechá diváka v klidu. Ukazuje sociální nejistotu obyčejných lidí (obyčejné rodiny) a co pro zlepšení finanční situace jsou ochotni udělat. Život není peříčko a tak se musí jít i za hranici zákona. Výborný scénář byl výborně zpracován. Na Islandu to zkrátka také umí.

11. bondovka vzdává špionáži hold. Minimum rvaček a přestřelek budiž důkazem. Opět se tu objevuje ´ocelozubák´, zvaný Čelisti. Takřka nezničitelný padouch, který dokáže překousnout i lano od lanovky Příběh žánrově oplývá bezchybností a filmovou záživností. Bond tradičně procestuje kdejakou oblast a nejen to. Dokonce se podívá i do vesmíru. Tady však už tvůrci krapet přestřelili. Udělat bondovku, která se nezadá s Hvězdnými válkami je skutečně na pováženou. Už chybí, aby se navíc ukázal nějaký ten mimozemšťan. I když ve scéně u kódového zámku náhle zazní tóny ze snímku 'Blízká setkání třetího druhu´ (1977), o smyslu sebeparodie, za použití popularity sci-fi snímků své doby, nemůže být pochyb. Opět se tímto potvrdilo, že filmařská představivost skutečně nezná mezí. Jinak je snímek co do kvality s pozvolnou dramatickou atmosférou přívětivý, který s patřičnou odvázaností daných představ a určitou jednoduchostí nijak nezaškodí.

Válečný film ve stylu, jaký tu ještě nebyl.Tarantinův rukopis je tu znát každou vteřinou a nenechá mysl diváka napokoji. Netlačí na pilu a nechává každou scénu, každý dialog plynule se rozvinout. O to více šokuje, co se nečekaně stane. Spaghetti westernový motiv tomu přidává grády a Plukovník Hanz Landa v úžasném podání do této chvíle neznámého Christophera Waltze mi celou dobu tak pil krev, že trvat tento film ještě pár minut, odvezli by mne pro chudokrevnost. Fantazie je to dobrá a skutečně škoda, že takhle nějak ta válka neskončila. Ano, je to jiný nezvykle pojatý válečný film, který nepřilne každému. Ke mne přilnula každá jeho vteřina a dávám plný počet bodů.

Ruský remake amerického snímku ´Komando´ (1985), což připomene i hláška na letišti. -Ivan z letadla nevyskočil, 'Shwarz' by to udělal.- Co k tomu dodat. Počin se opravdu snaží kopírovat originál, ale Rusko je prostě Rusko. Hodně se tlačí na pilu a tak mnohé scény a situace nemají prostor vyniknout a vše řádně vysvětlit. Vlivem toho tak vzniká řada nesmyslných situací, které snímek spíše potápí. Některé scény dokonce vypadají až parodicky. Inu, nápad to nebyl špatný, ale když scénárista nevytvoří kvalitní scénář a není potřebný prostor na vybudování atmosféry, vznikne vlažné dílo, ze kterého hit chtě nechtě nebude.

Akční popkornová zábava od Michaela Baye, který tímto snímkem debutoval a ihned zabodoval. K úspěchu mu samozřejmě dopomohla dvojice Martin Lawrence, Will Smith, která se do svých rolí vtělila s tak ohromným elánem a ambicemi, že to až vytváří dojem mnohaletých policejních zkušeností. I ta kulometná salva hlášek je u nich samozřejmostí za každé situace. Scénář propracovaný, bez zádrhelů, či sebemenšího zaškobrtnutí. Zábavnost je v rámci humoru, akce, dramatizace i nějaké té romance ve zcela vyrovnaném stavu. Povedený soundtrack už jen kopíruje hudební trend své doby. Videoklipové vyznění dodává tu správnou energii a patřičnou přitažlivost, takže výsledek má šanci zaujmout i po letech.

Volné pokračování trilogie Milénium ubralo laťku a příběh vypráví pozvolněji a takříc bez ambicí. Temná atmosféra je ta tam a tak se tu rozehrává nevýrazná sněť pokračujícího osudu Lisbeth obviněné z vraždy. Novinář Mikael Blomkvist je přesvědčen o její nevinně, a tak se jí snaží pomoct. Teď jde o to, jestli dosáhne toužebného cíle. Ryzý kriminální příběh již tak nezaujme ani nepřekvapí, jako ta předchozí. Děj číší značnou šablonovitostí a nevýrazností. Po skvělém prvním dílu šla laťka dolů, ale ne zase až tak moc, že by snímek nestál za nic. Naopak. Za shlédnutí stojí, jen nelze očekávat stejnou filmovou pecku.

V polovině 80. let byl Sylvester Stallone na vrcholu a bylo to znát ve všech směrech. Čtvrtý díl Rockyovské série je jiný. Je už koncipován jako ryze akční sportovní film. Určité životní poselství se i zde vyřkne, ale box už je to hlavní, o co jde především. Stejně tak jako u třetího dílu Ramba, i zde Sly velmi citelně zasáhnul do politiky, což výrazným způsobem zvýrazňuje mírovým projevem na konci snímku po vyhraném zápase. Povstane a zatleská i sám Gorbačov, který se šel na zápas podívat. Na filmu je znát technický pokrok a z boxu se stala ohromná komerční show. Tímto filmem vstoupil s velkou vervou do filmového světa Dolph Lundgren, jehož pojetí sověta Dragona je nezpochybnitelné a Sly udělal velice dobře, že ho do této role angažoval. Neporazitelná vysoká blond mlátička byla skutečným vyobrazením sovětského myšlení studené války. Snímek je podporován i mimořádně povedeným soundtrackem, který byl vytvořen velice zodpovědně. Nejkratší díl s celé série je adrenalinový dechberoucí snímek, který dává veliký důraz na akci a který svým pojetím dává najevo, jak má vypadat správný sportovní film.

První filmové zpracování o osudu Jana Husa a protože vznikl v období 50. let, podle toho vypadá. Bolševická ideologie zcela zprasila temný a tragický příběh největšího reformátora církve a zcela pokroutila ku prospěchu svému celou historii. Otakar Vávra byl režisér s velkým R a i s malým rozpočtem dokázal natočit úchvatné dílo, které září i dnes. Kdo by řekl, že kulisy staré Prahy byly jen namalované papundekly. Jejich vysoká kvalita vzbouzí pocit o ohromné výpravě. Herecké výkony jsou neocenitelné. Zdeněk Štěpánek ztvárnil Jana Husa s citem a s velkým odhodláním. A Karel Höger jako Václav IV. ? Nikoho jiného si snad už nelze představit. Snímek byl natočen zodpovědně a jeho vysoká kvalita je nezpochybnitelná. A tak lze souhlasit s velmi častým názorem, že tzv. remake, který by něco takového překonal, dnes nikdo natočit nedokáže. V době CGI efektů by rozhodně nebyl problém vytvořit středověkou Prahu, ale problém je nejen v kvalitním scénáři, ale hlavně ve vhodném herci. Je tu někdo, který by dokázal tak ohromně pozvednout ducha Jana Husa, jako se to povedlo Zdeňkovi Štěpánkovi? A tak nám nezbývá než zatnout zuby, přehlédnout komunistické revolucionářské vyznění a sledovat pouze utrpení člověka tvrdě stojícího za svým přesvědčením. Pro zajímavost, papež Jan Pavel II. prohlásil, že upálení Jana Husa byla chyba, ale už se za tento čin neomluvil. A omluva není do dnešních dní. P.S. Převážně pro mladé diváky, kteří komunistickou ideologii nepoznají, lze doporučit např. tento článek. http://kostlan.blog.respekt.cz/mistr-jan-hus-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie/

I podvodníci se musí někdy otáčet aby měli nějaký zisk a když se objeví příležitost, den je obzvlášť dlouhý. A podle toho je dlouhý i tento film. Jsou dva, mají plán a jdou k věci. Snímek sleduje jejich počínání, jejich trable a jisté soupeření mezi sebou. Atmosféra je pozvolná a neuspěchaná, ale nenudí. Nelze předem odhadnout další dějový vývoj, čímž je příběh daleko přitažlivější. Fabián Bielinsky si napsal scénář, který si sám také natočil, takže se vše drží jeho představ. A povedlo se. Snímek plný etud a nevraživostí, které po filmové stránce pobaví.