Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (6 079)

plagát

Bunraku (2010) 

Pro mnohé podivný počin, pro zasvěcené živý komiks. Ne, tohle není komiksový film, jak se s oblibou říká, ale opravdový komiks. Veškerá stylizace, nasvícení, kulisy, scéna i děj je zcela identický s komiksem. Na první pohled to dokonce může vypadat i jako levná televizní inscenace s bojovými scénami, ale právě v tom je ono příznačné kouzlo. Svět plný fantazie a absurdity, kde se střetává východní a západní kultura. Místy krapet těžkopádné, ale s ohledem na cílené zpracování se dá ledacos odpustit. A tak se snímek stává přitažlivým jen pro fanoušky komiksu, protože jen oni nejlépe pochopí celý tenhle koncept zpracování jinak velmi jednoduchého příběhu.

plagát

Ako som prežil toto leto (2010) 

Meteorologická stanice na samotě kdesi na severu, zkušený, starší a velmi přísný Sergej těšící se na odjezd za svou rodinou, mladý, nezkušený, krapet potřeštěný stážista Paša a nehostinná arktická příroda. Příběh o náhlé psychologické bitvě, která se prostě musela stát. Paša sice budil k Sergejovi respekt, ale měl však z něho zároveň i strach. Působil sice přátelsky, ale mnohdy stačilo málo a byl zlostí téměř bez sebe. A co teprve kdyby se dozvěděl, že jeho rodina zahynula při autonehodě. Jak by vypadala jeho reakce? Jak moc by se změnilo jeho chování? Paša dostal tuto zprávu po vysílačce za Sergejova nepřítomnosti a prostě se zdráhal mu to zdělit. Jeho vnitřní neklid sním ale dosti mával a netrvalo dlouho a došlo k prvnímu konfliktu. Děj není nijak složitý, ale naopak je velmi příznačně a opravdu rafinovaně vygradovaný. Přirozený vývoj a svým tempem houstnoucí atmosféra nabuzuje až ponurou atmosféru zoufalství a strachu. Útěk by znamenal naprostou smrt. Vynikající kamera zachytávající onu arktickou nehostinnost velmi dobře evokuje pocity zoufalého Paši a vztek Sergeje. Nesmělý divák se dokáže vcítit do situace obou protagonistů a tak se nedokáže o celé situaci udělat svůj názor. A tak nezbývá nic jiného, než čekat na vyvrcholení děje. Snímek od ruských tvůrců v mnohém překvapil a své ocenění si jistojistě zaslouží.

plagát

Druhá tvář (2000) 

Roztržitá komedie snažící se vypadat tak, jak jsme po dlouhá léta od francouzských tvůrců zvyklý. Příběh třicetiletého Vincenta s ohromným problémem v rozhodování ocitnuvšího o šestnáct let později ve svém životě, je záminka pro neskutečné blbnutí, které však zůstalo na půl cesty. Snaha o humor tu je, ale důvod k zasmání se nějak vytrácí. Místama se dost tlačí na pilu, což vede ke zbytečnému přehrávání a nechtěné sebeparodie. Takže výsledek je takový, že tento snímek nijak nepobaví.

plagát

Bollywoodské rytmy (2009) 

V americké kinematografii se s tanečními filmy doslova roztrhal pytel a tak zasazení podobně laděného příběhu do Indie vypadá jako taková odpověď na ně. Myšlenka je vcelku zajímavá, ale telenovelácké zpracování celou koncepci naprosto pohřbívá. Podivné dialogy, amatérské herecké výkony a vůbec celková křečovitost zábavnosti nijak nepřidává. Jediné co stojí za povšimnutí se zdá být hudba, ale to je na takovýto film přeci jen poněkud málo. Snímek je tedy spíše pro 'telenovelácké' diváky, jinak se jedná o naprostou ztrátu času.

plagát

Horšie to už nebude (2006) 

Velmi zajímavý snímek pohrávající si s realitou a fikcí. Postava románu zrovna píšící spisovatelkou skutečně žije a to přesně tak, jak je to literárně vyobrazeno. A ten z náhlých podivností De svém životě začne chodit k psychiatrovi. Trošku zmatek, trošku komedie, trošku mysteriózní drama. Příběh na přemýšlení, neboť na reální logiku se tu nikterak nehraje. A kdo tohle pochopí, snímek si blahodárně užije.

plagát

Skôr než povieš áno (2009) (TV film) 

Televizní romantický snímek s cestováním v čase. Trochu fantasy, ale jinak veselý příběh o touze Georgeho změnit dějiny své milované Jane tak, aby vlivem jedné události nebyl odmítnut při žádosti o její ruku. A byť to nemá jednoduché, udělá vše co je v jeho silách, aby ji získal. Příběh má vše, co má mít a tak přirozeně potěší.

plagát

Démoni minulosti (2013) 

Dolph Lundgren se nám tentokrát představuje v temné thrilleru, na který se musí nejdříve zvyknout. Děj je převážně odvyprávěn vypravěčem, přesněji postavou, ztvárněnou právě Dolphem, což místy padá do nudy a divákovo zívnutí. Taktéž dá zpočátku práci se vyznat ve všech těch postavách a jejich místech v příběhu. Svojí těžkopádností tedy může nejednoho odradit. Když se to však povede, vyobrazí se dějová šablona sice už mnohokrát ztvárněná, ale svojí atmosférou jednoznačně ponurá a vcelku zajímavá. Žánrovou myšlenku to tedy má a tak kdo ji pochopí, snímek si náležitě užije.

plagát

Posledný vlak (2006) 

Co mi paměť sahá, nevybavuji si snímek   zabývajícím se pouze prožitky židovských   občanů během cesty v dobytčáku do   vyhlazovacího tábora Osvětimi. Tady máme   možnost něco takového vidět a udělat si   obrázek o utrpění ve stísněných   podmínkách. Příběh začíná německou razií   na židy a končí příjezdem do tábora.   Dvouhodinová stopáž se snaží navodit onu   dlouhou cestu, ale bohužel výsledek zůstal   někde na půli cesty. Zoufalost, nářky a   všudypřítomná smrt se snaží tlačit na city,   ale diváka jakoby to nechalo chladným. Několik   vyhrocených situací se sice najde, avšak na   roztahanost děje je to poněkud málo. Byť je   snaha viditelná, nepodařilo se tvůrcům onu   hrůznou atmosféru úplné trefit. Vypadá to   spíše jako divadelní představení v útrobách   jednoho vagónu. Na ojedinělost snímku je to   vcelku škoda.

plagát

Pravděpodobnost nula (1969) 

'Děla z Navarone' či 'Kam orly nelétají'. Dva námětově podobné snímky a je možné, že se u nich italští tvůrci inspirovali. Poslali komando do velmi nebezpečné mise k získání od nepřátel vynález pojmenovaný -Radar-. Úspěšnost? Pravděpodobnost nula. Z historie víme, na jaké straně Italové za války byli. Jejich pozice, co se týče vlasteneckých válečných snímků, je tady velmi kontroverzní a tak natáčeli příběhy o britských a amerických jednotkách. Nevelký rozpočet však příliš nedovoloval vytvořit dílo plné velkolepých válečných scén, takže se spíše většinou jednalo o akční vyjádření různých misí. A to je případ i tohoto snímku, který se nezadá s hrdinskou ideologií o velké statečnosti. Ony akční scény nejsou na svou dobu nijak špatné, ale škoda těch několika nelogičností ve scénáři. I ta ohromná vůle a nerozvážnost se mi zdá až moc přehnaná. Filmaři měli trochu problém s prostředím a kulisami, ale poprali se s tím jak jen mohli. Při dnešním pohledu je tedy celkově snímek již dosti rozpačitý, ale jako akční klasiku z doby 2. světové války bych to nezatracoval.

plagát

Smrtiaca vlna (2003) (TV film) odpad!

Šablonovitý příběh tentokrát se odehrávající na přehradě v levném TV zpracování. Ona levnost je ve vizualizaci setsakramensky znát. Trikové efekty jsou jak z 80. let a co se týče děje, scénáristu bych nechal pro výstrahu bez honoráře. Tak neskutečně blbého se dá shlédnout převážně u studia Asylum, ale jak je vidět, někdo se zřejmě inspiroval. Tolik nelogičností a stupidit pohromadě s uši trhajícími dialogy je doslova na ohrožení duševního zdraví. A tak z toho vznikl jen další zoufalý pokus o katastrofický film.