Sukdolakus7

Jeden moudrý muž kdysi dávno prohlásil: "Když nemáte kečup, přidejte tam hořčici!" Já bych s dovolením tento slavný výrok mírně poupravil. "Když nemáte kvalitní scénář, přidejte tam další autoboty a deceptikony a nechte je hodinu demolovat město, ono to nějak dopadne." Jelikož mám slabost pro masivní destrukci a vyhlazování lidstva za zvuků orchestrální hudby, tak přidávám hvězdu navíc.

Škoda, mohla to být nadějná franšíza. Kéž by jí to vydrželo dýl než 144 minut.

Je to tady zas. V Hollywoodu někoho napadlo, že svět potřebuje hvězdně obsazenou rádoby festivalovou artovou ohavnost s rozviklanou kamerou, ambientní hudbou a horou bezduchých esoterických keců. A o čem to vlastně je? Celkem o hovnu, soudruhu Bláho. Na co příběh? Dvě hodiny tlachání a vzdychání v luxusních prosklených vilách během západu Slunce diváka zaručeně zabaví. K čemu bych to jen mohl přirovnat? Představte si, že sledujete průměrnou romantickou komedii, během níž hlavní hrdina vzpomíná na šťastný okamžiky se svojí mrtvou manželkou. Leží společně pod dekou, usmívají se na sebe a celý to má takovej kýčovitej, snovej nádech. Tak přesně tahle otravný to bylo, akorát s tím rozdílem, že to netrvalo dvě minuty, ale dvě hodiny.

Silný příběh, slabá režie.

Je na tom snad Sean Bean tak špatně, že už se ve filmech musí zabíjet sám?

Dodnes si vybavuju, jak jsem spolu s rodiči nesčetněkrát sledoval první dva Singerovy X-Meny a pokaždé mě dojala a zasáhla oběť, kterou na konci X-Men 2 podstoupila Jean Grey. O to víc mě pak překvapil plakát na blížící se X-Men: The Last Stand, který jsem viděl na cestě ze školy ve výloze našeho lokálního kina, z něhož bylo více než zřejmé, že je Jean zpět. A i po všech těch letech pro mě třetí X-Meni stále zůstávají jednou z nejepičtějších a nejsrdceryvnějších komiksovech všech dob, a to právě díky fenomenální Dark Phoenix v podání Famke Janssen. Sledovat  Cyclopsovu a Xavierovu smrt rukou doposud nevinné a obětavé Jean Grey pro mě tehdy znamenalo něco naprosto nepředstavitelného, ohromujícího a zdrcujícího. Veškerá zkáza a destrukce, kterou Dark Phoenix způsobila, v mém dětském já zanechala v kontextu obou předcházejících dílů nesmírně hlubokou stopu. Pevně doufám, že Dark Phoenix ještě někdy na velkém plátně uvidíme. Sophie Turner bohužel Famke Janssen nesahá v X-Men: Apocalypse a v X-Men: Dark Phoenix ani po kotníky a stejně tak se ve stínu úžasně atmosférických X-Menů krčí i celé MCU. Kdo ví, co nás v marvelovském multiversu ještě čeká.

Film, který svou přirozeností, hravostí a vřelostí pohladí po duši a zahřeje jako babiččino objetí.

Pevně věřím, že čtyř a půlhodinový director’s cut zaplní všechny mezery a pátá hvězda bude skutečně zasloužená.

Pokaždé, když se spojí Darren Aronofsky, Matthew Libatique a Clint Mansell, vznikne něco mimořádného. A tím nejvýjimečnějším dílem je pro mě bezpochyby právě Fontána, jež se na pozadí úchvatného audiovizuálního zpracování zabývá otázkou lidské smrtelnosti a vyrovnávání se se smrtí. Jeden z nejlepších filmů vůbec.

"I felt it. Perfect. It was perfect."