Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (571)

plagát

Jdi na Západ (1940) 

První půlka má sice kadenci gagů slabší (scéna obírání o bankovky už byla v jiné podobě použita u Marxů dřív), ale od půlky se rozjede film kupředu doslova jako naplno rozpálená lokomotiva, přičemž zejména právě scéna s lokomotivou je geniální!

plagát

Platinová blondýnka (1931) 

Za ten pomalejší rozjezd čtyři a půl hvězdičky... druhá polovina je naprosto vynikající. PS: Jen škoda, že hlavní hrdina byl v češtině nadabován, jako kdyby právě utekl z Modré ústřice.

plagát

Tichá noc Bustera a Chaunceyho (1998) 

Klasická legenda o vzniku písně Tichá noc je zmasakrována do podoby pseudodisneyovského příběhu o dvou myších, z nichž jedna je chytrá a vypočítavá, druhá zase blbá a dobromyslná, obě utíkají před kocourem, pomáhají chudým sirotkům, zabraňují loupežím a u toho legračně padají, aniž by to bylo legrační. Navíc za tak odfláknutou animaci by si zasloužili animátoři odtrpět pár hodin v mrazu...

plagát

Bridget Jonesová: S rozumom v koncoch (2004) 

Druhá Bridget Jones je neuvěřitelné zklamání, zakořeněné už v samotných postavách, které mají sice stejná jména a tváře, ale jinak se změnily úplně ve všem. Především z Bridget, poněkud praštěné, ale sympatické dívčiny z prvního dílu, se najednou stala neuvěřitelně blbá a vymaštěná ****, která provádí monstrózní kraviny od první do poslední minuty a zřejmě mezi prvním a druhým dílem poztrácela někde všechnu svou inteligenci a selský rozum, kterými minule tak kouzelně konkurovala Markově vzdělanosti. Ten film klopýtá kupředu přes jednu krkolomnou a nevydařenou situaci ke druhé, chybí nějaká výraznější spojovací linie a veškerá elegance je fuč. Těžko říci, co je horší... zda odfláklé postavy, za vlasy přitažené situace, Bridgetina imbecilita, nesourodý příběh, dementní konec nebo naprostá ztráta jakékoliv atmosféry. Ve filmu není jediný moment, který by se vyrovnal vtipem, romantikou i nadhledem těm nejhorším z prvního dílu (a ty nejlepší z druhého jsou většinou okopírované od tam). Těžko říci, zda se prostě Curtis nedokázal odpoutat od podle všeho dost mizerné literární předlohy, nebo to nová režisérka nezvládla... Ale když v závěru místo romantického překvapení přijde jen další trapná scéna, není se o čem bavit. Druhá Bridget Jones je naprosto zbytečné pokračování vynikajícího filmu, jehož existenci odmítám brát na vědomí. Pro mě příběh Bridget skončil onoho zimního podvečera, kdy ji polonahou ve sněhové chumelenici Mark Darcy na londýnské ulici přikryl kabátem...

plagát

Zorro (1990) (seriál) 

Jako kluk jsem ten seriál bezmezně miloval. Jsem rád, že jsem jej od té doby neviděl... nerad bych si kazil vzpomínky. :)

plagát

Dlhý bozk na dobrú noc (1996) 

Akce docela fajn, ale G. Davis tu drsňačku prostě nežeru... a její postava taky není zrovna dobře napsaná.

plagát

Americká noc (1973) 

Psát střízlivě o snímku, který představuje jednu z mých největších osobních filmových lásek, pro mě není jednoduché. Rozhodně jde o překrásný „film o filmu“, ve kterém Truffaut vzdal poctu nejen filmařům, hercům a všem lidem ve štábu, ale i filmovému umění samotnému. Jeho snímek je dechberoucí sondou do života během natáčení, kde se příběhy filmových postav prolínají s reálnými hrdiny. Sám Truffaut si zahrál režiséra a některé scény mají takřka autobiografický nádech (například nádherná sekvence, kdy za hudby Georgese Delerua vytahuje z poštovního balíku knihy o filmu, nebo když přesvědčuje Alphonse, že film je víc než život). Říká se, že Truffaut je ve svých filmech přítomen a reflektoval do nich všechno to, co o sobě nebyl schopen říci ve skutečnosti (byl plachý, bavil se jen o filmu a knihách). Americká noc možná není jeho nejosobnější film, ale dokáže být lyricky zamilovaná (vážnou hudbou podkreslené scény natáčení), hořce posmutnělá (Severinina nekonečná scéna), poeticky zábavná (kočka a mléko), romanticky bláznivá (Alphonsova milostná vzplanutí), ale hlavně až do morku celuloidu lidská, uhrančivá a skutečná.

plagát

Pepek námorník (1960) (seriál) 

Napoprvé ještě fajn, ale když člověk zjistí, že je to vlastně pořád totéž a totéž, přičemž to "totéž" není ničím zajímavé, ta stupidita se prostě prodere na povrch ;)

plagát

Kytice (2000) 

Když jsem se na to teď konečně podíval na celé, proklínal jsem Brabce podobně jako poté, co udělal s mým milovaným Krysařem. Pokud hodlá i nadále brát do pazourů nejlepší díla české literatury a rozmašírovat je svou pseudovizuální masturbací, brzy ho nějaký literární vlastenec vezme Temnem po hlavě. Naprosto nevystihnul atmosféru balad a v drtivé většině z nich udělal hloupoučké vyprávěnky bez skutečných postav, kde jen mává zpomaleně kamerou a pokouší se o "umění". Nesnesitelné jsou všechny balady, ale nejhůř to odnesla Svatební košile. Navíc nechápu, co kdo na Vodníkovi vidí, co provádí ty herečky v závěru... neuvěřitelný.

plagát

Muž v ohni (2004) 

Vizuálně nabušená, skvěle odvyprávěná story o jedné netradiční pomstě muže, který už nemá co ztratit a odpouštění nechává na Bohu, protože na něm je, aby před něj viníky dostal. Tony Scott neslevil ze svých kameramanských exhibic, které i tentokrát berou dech a jakmile se člověk naladí na jeho vlnu, šlape jako skvěle promazaný stroj. Jen se toho tam možná na tu půltřetí hodinu stane přece jen poněkud málo, než by se slušelo a v žánru se orientující divák holt už dopředu uhádně zásadní momenty, které budou následovat. Scottův film sice nepodává morální poselství o nefunkčnosti násilí, ale násilí je tu prezentováno jako správné, dobré a hlavně účinné řešení... Vynikající Denzel Washington táhne film kupředu, a když si úsměvem užívá drsné hlášky směrem k mučeným padouchům, nejde se nad tím pohoršovat, naopak tomu černému obru, který vzal do rukou spravedlnost a narozdíl od jiných filmů to vyšší úřady s vděkem podporují, budete držet palce až do poslední minuty... 4 a půl hvězdičky...