Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenzie (147)

plagát

Strach a hnus v Las Vegas (1998) 

Animace z Monty Pythonů v hrané podobě. Tak takhle bys dal charakterizovat tento snímek. Spoustě lidí vadí, že v podstatě nemá žádný příběh. To je sice pravda, ale mně to ani trochu nevadí. Bohatě mi stačí skvěle napsaný humor, který vynikne o to víc, že je podán Johnnym Deppem a Beniciem del Torem. Zejména Depp je k popukání se svým suchým komentováním událostí a schopností udržet si chladnou hlavu za jakékoli situace. Pro mě je tohle další perla od Terryho Gilliama.

plagát

Mariachi (1992) 

Robertu Rodriguezovi se tady povedlo oživit western daleko lépe, než všem těm filmařům, kteří se o to neustále snaží. A to i navzdory faktu, že se film odehrává v současnosti a místo revolverů se střílí z automatických zbraní. Z celé trilogie má tato část rozhodně nejsilnější atmosféru. Jediné, co mu chybí k pěti hvězdičkám, je nějaká akce. Ale je potřeba uznat, že s podobným rozpočtem se prostě nic oslnivého natočit nedá.

plagát

Wanted (2008) 

Neskutečně nadhodnocený film. Pro mě s bídou za tři. K režii Timura Bekmambetova řeknu asi tolik: rozhodně mě nebaví dívat se v každé přestřelce na zpomalenou letící kulku. Nic proti akci ve stylu Matrixu, ale to by to dotyčný musel umět. Jinak hlavní hrdina mi přišel jako neuvěřitelně otravný idiot. Dialogy už ani nejsou k smíchu. Ale naprosto nejhorší jsou "hlášky". Za ně by někdo zasloužil popravit. V podstatě jediné, co tento snímek zachránilo, byla finální akce poté, co hrdina "prozřel" (I když používat toto slovo u někoho natolik retardovaného je tak zavádějící, že i úvozovky jsou málo). A že si film na nic nehraje? To je samozřejmě chvályhodné, ale nějakým podivným způsobem mi to vůbec nepomohlo k tomu, abych se u něho bavil.

plagát

Príbehy zo záhrobia (1989) (seriál) 

Tradiční ukázka vysokého standardu televizní tvorby z produkce HBO a jeden z nejlepších televizních projektů vůbec. Vystřídala se zde spousta známých herců i režisérů (bohužel však i Arnold Schwarzenegger, jehož povídka patří mezi nejhorší z celého seriálu). Většina dílů si bere hlavní znaky béčkových hororových příběhů, ale zpracovává je s nadhledem, podobně, jako to dělá Quentin Tarantino ve svých filmech. Obsahují pak také zpravidla nějaký nečekaný zvrat před koncem, a často takový, jaký by člověk opravdu nečekal. Častými znaky jsou chamtiví hlavní hrdinové, schopní udělat cokoliv pro své vlastní obohacení, trest smrti pomocí elektrického křesla a prostředí cirkusu. Až na několik málo výjimek je pak naprostá většina epizod skutečnými perlami. Rozhodně stojí za sehnání.

plagát

RRRrrrr !!! (2004) 

Sledoval jsem pod vlivem, takže tohle hodnocení asi nebude úplně objektivní.

plagát

Súdny deň (2008) 

Poctivé béčko, které si na nic nehraje a toho, co bychom od podobného filmu čekali, přináší vrchovatě. Tedy spoustu skvělé akce a humoru. A když akci jednou za čas zkazí příliš rychlý střih, pořád je natolik svižná a dynymická, že nemáte šanci se u ní nudit. Co se humoru týče, je hlavní zápletka v podstatě takovou béčkově hororovou variací na na typickou britskou povahu. Odráží se v ní tradiční nedůvěra britského lidu vůči své vládě (jediným kladným politikem je zde postava Boba Hoskinse) a ještě tradičnější soupeřivý vztah mezi Angličany a Skoty (vůbec bych se nedivil, kdyby vznikl druhý díl a odehrával se na území Francie). Čili je to celé velká sranda. Občas sice poněkud brutální, ale o to zábavnější. Dalším plusem je režie Neila Marshalla, který dokáže přesvědčivě navodit atmosféru. Ať už se jedná o madmaxovsky zdemolovaná města obývaná postapokalyptickými pankáči, či venkov, který jako kdyby vypadl z Pána prstenů, kde zase uvidíme autenticky vypadající středověké rytíře. Dost dobře je také zpracovaný závěrečný "návrat do reality", kde se všechny tyto "kultury" střetnou. Rhona Mitra se pak do hlavní role hodí skvěle a dobrá je i postava Boba Hoskinse (přestože má na to, hrát komplexnější role v komplexnějších filmech). A nevadí ani fakta, že snímek kopíruje kde může (Mad Max je inspirace nejočividnější, ale znalci zde určitě poznají i celou řaku jiných filmů) a že postava Malcolma McDowella tu nedostala takový prostor, jaký by si zasloužila. Pokud tedy člověk ví, co od filmu čekat, je návštěva kina dobrou investicí.

plagát

Persepolis (2007) 

Skvělý animák pro dospělé. Marjane Satrapi zvolila pro svůj autobiografický příběh vysoce postmoderní formu, která je většinou odlehčená, ale dokáže plynule a bez problémů přejít k vážným pasážím. Styl animace je naprosto úžasný a skvěle se hodí k filmu, který většinu času funguje coby satira a karikatura všeho možného. K dobru je pak ještě třeba přičíst výborný dabing a vychází nám jeden z nejpůsobivějších (animovaných) snímků všech dob.

plagát

Speed Racer (2008) 

Hrozně rozporuplný film, ze kterého mám hrozně rozporuplné pocity. Nejprve je třeba říci, že se rozhodně nejedná o něco na způsob Simpsonů (tedy humor, který si užijí jak děti, tak dospělí), takže pokud jste přesně tohle od bratrů Wachowských čekali (jako já), budete (jako já) zklamáni. Vůbec zhruba první polovina filmu působí jako jedna z těch hraných disneyovek z devadesátých let - tedy nemastná neslaná zábava pro celou rodinu, kterou si nakonec pořádně neužije ani jeden její člen. Poté se naštěstí hlavní hrdina přes protesty svého otce přihlásí do rallye a následující závod představuje absolutní vrchol filmu. Teprve zde se Wachovským podaří to, o co se celý film snaží, tedy že na plátně se odehrává hrané anime. Celý závod je neuvěřitelně dynamický a zábavný, navíc je tu i skvělá sekvence s ninjy a hlavně souboj rodiny Racerů s mafiány, který skutečně vypadá jako klasická automatová bojovka. Potom však bohužel následuje závěrečná část filmu, která se opět propadá o několk stupínků níž a i když už naštěstí neznamená takovou nudu, jako celá pvní polovina filmu, prostě už to opět není ono. Tomuto filmu jsem vlastně vůbec nechtěl dát tři hvězdy. Rozhodoval jsem se mezi dvěmi a čtyřmi - ano, až tak je rozporuplný. Pak už mě to ale přestalo bavit a jelikož jsem se stále pevně nerozhodl, bude to za tři.

plagát

Femme Fatale (2002) 

Skvělý film a kdyby nebylo naprosto šíleného dělového zvratu ke konci (který se až nebezpečně podobá jednomu slavnému zvratu z jedné slavné americké soap opery o ropných magnátech), bylo by to za jasných pět. Brian De Palma je opět při síle a nabízí nám takovou lahůdku, která je plnně hodna jeho jména. Odkazy na na Hitchcocka, stylově evropská atmosféra a drcení zažitých klišé ve stylu novodobých kriminálek. Rozhodné si to nenechte ujít, jestliže vás De Palma zaujal alespoň jedním ze svých filmů.

plagát

Čierna krv (2007) 

Tak na to, co zde předvedl Paul Thomas Anderson, jsem byl dosud zvyklý jen od Staneyho Kubricka. Takto podat příběh člověka, který je v podstatě neuvěřitelná svině, a přitom zdůraznit i jeho lidské stránky, takže opravdu působí jako člvoěk z masa a kostí, o tom sice hovoří spousta filmařů, ale naprostá většina z nich toho není schopna. To PTA tuhle exkurzi do dob, kdy USA poznaly první skutečně dravé podnikatele a kdy ještě nebylo ve zvyku žalovat svě zaměstnavatele za pracovní úraz, zvládl takovým způsobem, na který jen tak nezapomenete. Speciální pochvala pak patří Danielu Day-Lewisovi, kterého jsem do této chvíle moc nesledoval, ale který se pro mě od nynějška řadí mezi herecké bohy.