ThereskaD

Tenhle film se mi zdál skvělý, cítila jsem z něj všechny ty emoce, prožívala osudy jeho hrdinů a měla svírání na srdci. Ty linky mimo Japonské pracují s motivem "motýlích křídel", kdy jedna vůbec ne zle myšlená klukovina spustí lavinu, která zasáhne tolik lidských osudů. Hltala jsem film od začátku do konce, tohle je pro mě 5* film.

Byla jsem zvědavá, jaké to bude. A byla to nuda. Dvakrát jsem u toho usnula a mám podezření, že za to nemohla ani chřipka, se kterou jsem film sledovala. Strašně moc slov, emoce hrdinů se mě nijak výrazně nedotkly, ty scény s advokáty mi vyloženě přišly neuvěřitelné (oba manželé bydlí v malém bytě v New Yorku, dělají divadlo, nevypadají kdo ví jak movitě, ale pak mají top nejdražší advokáty z L.A., aby se rozvedli za podmínek, které plánovali i bez právníků). Jediné co jsem na filmu ocenila bylo, že byl velmi civilní a takový "nenablýskaný", což dělalo příběh uvěřitelný.

Zasmála jsem se moc a víc jsem od toho nechtěla. Co se mi moc nelíbilo byl herecký výkon představitelky Marie, přišlo mi to trochu amatérské a spíš divadelní, ale ne že by se na to nedalo dívat. Ani projev Taťány Dykové mě tady moc neoslovil. Některé vtipy hodně tlačily na pilu a celé mi to způsobem natočení připomínalo pohádku. Chtěla jsem na to vzít mámu, které se těšila a trochu jsem počítala, že to kdyžtak přetrpím - nakonec jsem byla příjemně překvapená.