Eseter

Ok, čtvrtá série mě přesvědčila - opravdový skvost, který ze mě vyždímal všechny emoce. Tleskám. Když to vezmu od začátku, u první a druhé řady jsem si nebyla úplně jistá hodnocením, spíše se pohybovalo mezi silné 3 či slabé 4 hvězdičky. Celkový koncept byl zajímavý, ale jednotlivé díly ne tak zábavné. U první série mi vadilo to hlavní vztahové drama, což je u tohoto typu seriálu velký problém, ale na mě to prostě bylo až moc rýpání se v detailech jednoho nudného hetero vztahu. Přesto - sympatičtí herci (především hlavní parta holek) to zachraňovali. Druhá řada - opět bavila jsem se hodně, ale to vztahové melodrama se táhlo až moc! Spousta natahovaných až přehrávaných scén, zápletka se mi líbila, ale dílů mohlo být mnohem míň a fungovalo by to tak lépe. S třetí řadou přišel velký skok, styl vyprávění Isakova příběhu se mi líbil mnohem víc. Největší bomba ale pro mě byla poslední série (bohužel poslední!), která patří Saně. Opravdu excelentní po všech stránkách, především příběh a režie, vygradování zápletky. Naprosto skvělé a přesné vykreslení pocitů samoty, vyčlenění z kolektivu, při sledování mě úplně mrazilo, bylo mi špatně z toho, jak moc se Saniny pocity přelévaly na mě. Opravdu tleskám. Nejvíc miluju epizodu s04e08, kdy si holky pro Sanu přijedou a zažijou svůj happyend a já všechny pocity zadostiučení. Opravdu tato série fungovala po emocionální stránce prostě perfektně. Navíc je prča, jak seriál umí sám sebe shodit a parodovat, když v té samé epizodě vidíme velký comeback Williama za nutného slow motion!! Po všech stránkách Skam hodnotím jako výjimečný seriál, režisérka pracovala s herci opravdu citlivě, ale zároveň přesně věděla, co od nich a od seriálu chce a vedla je velmi dobře. A přesto i na improvizaci a přirozené vyjádření herců byl taky prostor, což je úžasné a v celém seriálu je to velmi znát.

Wow takže Maverick/Ice romance pokračuje a dokonce spolu vychovávají dítě? Moc hezké. Chudák Maverick musí ale ke svému synovi cestu zase najít. To bylo velmi dojemné. V průběhu filmu jsem si opravdu přála, aby se na vztah otec a syn zatlačilo ještě víc, což se taky pak nakonec stalo. Za mě na té melodramatičnosti mohli klidně ještě přidat. Jinak po celkové stránce funguje všechno - velmi jednoduchý příběh, skvělá akce, napětí, překvapivé zvraty (sem tam), humor. Klasicky sympatické postavy - ovšem ničím nevybočující z normy, určitě mohly být zajímavější. Celkově ten film je velmi velmi cool - už začátek, první scény a zaznění Danger Zone vás dokonale vtáhne, vezme zpět v čase. Ani nevadí, že film v něčem schematicky opakuje jedničku, nový Top Gun dobře kombinuje nostalgické odkazování na první film a své vlastní sebevědomé moderní zpracování. Nedochází ani k tomu, že by původní film nějak shazoval (sklouznout k tomu by určitě bylo jednoduché). Co mi trochu místy vadilo, byl příliš epický soundtrack Hanse Zimmera, který se mi tam úplně vždy nehodil. Závěrečný záběr působil trochu lacině a nelíbil se mi. Jinak po vší stránce boží film, hezká pohádka o stíhačkách.

Nádherná režie, slast pro oko i ucho. Krásný, dojemný příběh. Celkový dojem  - pro mě ještě lepší než The Novelist/Pornographer (ale po skončení Mood Indigo určitě budete chtít The Novelist rewatch). Herecké výkony jsou top (především Takezai Terunosuke - wow ten muž je Bůh!).

Tohle je taková jednohubka, co člověk zkoukne klidně za jeden den a rád. Ano, je to trochu cringe, někdy jsem měla second-hand embarrassment pocity, ale jinak je to hrozně cute. Především všechny hlavní postavy jsou moc sympatické, člověk jim to hrozně přeje. Velmi dobrý casting, velmi dobrý soundtrack. Jen to barevné schéma mi trochu už pak lezlo na nervy (ne kvůli žluté a modré, ale proto že se tak moc opakovalo). Skvělé bylo obsazení Olivie Colman - komu jinému by se člověk chtěl vyoutovat než jí? Dále pro mě byl příjemným překvapením i Fisayo Akinade (Charlieho učitel-mentor), kterého znám ze seriálů Cucumber a Banana. Heartstopper bude určitě důležitý pro spoustu LGBTQ teenagerů, což je skvělé.

Ajaj. Začátek seriálu byl celkem ok, i když se zdálo, že scénáristé snad nikdy nebyli v nemocnici, protože se tam dělo dost nesmyslů. Ale zápletka byla celkem zajímavá, i když trochu těžká na dívání (pro mě opravdu trochu moc depresivní). Jenže Yang Zi hraje moc hezky, dobře se na ni dívá, a její hrdinka v první půlce seriálu nebyla úplná blbka. Bohužel to se nedá říct o zbytku dílů. Prostřední část seriálu je věnována rozvoji vztahu mezi Zhixiao a Gu Weiem. Určitě důležitá část, ale prospělo by, kdyby byla o dost zkrácena. Navíc ústřední dvojice postupně ztrácí i tu špetku chemie, co mezi nimi byla, Xiao Zhan hraje méně a méně přesvědčivě někoho zamilovaného a místy spíš vypadá jako chladnokrevný vrah, který právě našel svou novou oběť? Absolutně jsem nechápala tuto proměnu. Opravdu tady pro mě hlavní dvojice moc nefungovala a mnohem víc mě zajímala Sansan a Gu Xiao, bohužel ti mnoho prostoru zrovna neměli (i na vedlejší dvojici to bylo nezvykle málo!) - navíc jejich vztah vůbec nedošel rozuzlení! Opět nechápu.  Nakonec jsem byla ráda, když se vrátila Dr. Gao, kterou jsem ze začátku nemohla vystát pro její klišoidní roli. Snad je teď šťastná s Dr. Yanem, to je pro mě jediná útěcha. Celkově - nekonzistentní seriál, nepodařilo se skloubit vážnou stránku seriálu (umírání, vyrovnání se se smrtí blízkého člověka) a romantickou zápletku.

Moc příjemné sledování. Já jsem čekala, že to pojede na podobném vtipu a tempu jako What we do in the shadows, ale je to mnohem umírněnější a zaměřené více i na dramatickou stránku. Víc než příběh táhnou tenhle seriál sympatické postavy a skvělí herci (krom ústřední dvojice i Rory Kinnear, Con O'Neill + všichni ostatní). Většina epizod končí nějakou boží písničkou. Doufám, že se dočkáme druhé řady - otevřené finále k tomu úplně vybízí. Navíc, jestli to má být rom-com, tak by se v rámci žánru hodilo, abychom dostali happy-end!

V Česku velmi podceňovaný seriál, na západě považovaný za kvalitní nadčasové dílo. Ono se může stát docela snadno, že člověk neprávem ohodnotí nízko, pokud zaregistruje jen nějaký náhodný díl v TV, nebo skončí u první řady (kterou ale já osobně také považuju za zábavnou). Ve skutečnosti jde o mnohovrstevnatý seriál, z čehož jsem paf i po letech, kdy se k němu vracím zas a znova.  Jako teenagera mě velmi ovlivnil a byl pro mě důležitý, ale nedokázala jsem ho ocenit tak, jak by si zasloužil. Utekla mi spousta narážek, odkazů, dokonce v některých případech i humor, ale hlavně melodramatická část seriálu mě kdysi skoro vůbec nezajímala a filler epizody s nějakým monstrem týdne byly mé nejoblíbenější. V dospělosti se k Buffy neustále vracím a mnohem víc se zaměřuju právě na dramatickou část seriálu, velmi reálný vývoj postav, vynalézavé převedení skutečných společenských problémů ale hlavně osobních témat do fantasy světa. S každou další řadou se navíc kvalita velmi zvyšuje, vrcholem je pro mě šestá série. Oprávněně je velmi známý díl Once More, With Feeling, za mě velmi oblíbená epizoda je také Tabula Rasa, ze čtvrté řady například brilantní Hush nebo Restless!!! Když si to tak vezmu, je to 20 let, kdy jsem Buffy viděla poprvé a stále je to má srdcovka <3

Wow jsem nadšená - skvělý audiovizuální zážitek s velmi sympatickými hrdiny. Na mě zapůsobila hned první scéna po úvodu, kde tvůrci skrz sebevědomou kameru jako by říkají: "víme, že točíme dobrý film." Slabinou je možná jednodušší děj, který ale v průběhu filmu překvapí a dobře graduje. Nakonec, nekomplikovaný příběh je možná pro nepozorného diváka jako jsem já spíše plusem. Romantická linka perfektně balancuje na hraně kýče a daří se jí nepřepálit to. Já jsem si to melodrama vyloženě užívala. Všechny ostatní atributy jako hudba (oživující elektrická kytara), efekty, akční scény a herecké výkony jsou top.

Příjemný a sympatický snímek. I když mě některé herečky otravovaly, tak vlastně s obsazením problém nemám. Přesto: Saoirse Ronan byla asi dobrá volba, mně ale byla nesympatická, mohla za to, jak ona sama, ale podezírám spíše postavu Joe. Nejhorší ze sester je ale určitě Emma Watson, která, promiňte mi to, prostě neumí hrát. Je příšerná, ale ne tak, jako její americký přízvuk. Nemusím ani Timmyho Chalameta, ale zrovna zde mi nevadil a s Florence Pugh (která byla skvělá), měli velmi dobrou chemii. Chaotické přeskakování v čase mi asi nevadilo, sice opravdu přidávalo na zmatečnosti, ale kdyby tu nebylo, tak by film byl takové dost obyčejné kostýmní drama. Romantické finále, které by jinak vyznělo trochu jako porážka, zde bylo podáno velmi lišácky, a proto se mi vlastně i docela líbilo, i když nemůžu říct, že by mě úplně chytlo za srdce. Jako celek je to ale určitě pěkný snímek na volné odpoledne.

Silné tři hvězdičky, dala bych víc, ale pokazilo to přepálené finále. Annu Kendrick mám ráda jako člověka, ale jako herečka mi úplně nesedí. Zato na Blake je úžasná a dobře se na ni kouká ;)