Avantgarda

Je to více než rok, co jsme stejnojmenné představení, podle kterého film vznikl a je nutné říci, že je několikanásobně lepší. Což ovšem neznamená, že se mi film nelíbil, protože je mi naprosto jasné, jak je těžké převedení divadla do filmu a v tomto případě to není vůbec špatné. Je sice pravda, že konkrétně tato hra má pro film příliš mnoho vyhrocených momentů, které zde můžou působit trapně a amatérsky, ale když se rozhlédneme kolem sebe, zcela určitě se s něčím podobně vyhroceným setkáme, protože život není poklidná šachová partie, ale poměrně nelítostný hokejový zápas.

Je pravdou, že film je poměrně suchý román ve kterém si mnoho diváků bude asi těžko hledat něco působivého, ale mě velice zaujal. Ačkoli Ralph Fiennes téměř neustále mluví, pravá slova, která popisují příběh jsou skryta mezi řádky. Divák je zde pozorovatelem, který musí mít otevřenou mysl, aby mohl prožívat příběh společně s hlavními hrdiny. Musí vnímat, každý pohled, gesto ruky, nádech či nesmělou formulaci slov. To je to, co snímek zachycuje a také to, co herci naprosto dokonale ztvárnili. To jak nutí diváka počkat si na první políbení a ani ve chvíli, kdy divák čeká, že k němu dojde, k němu nedojde, to je naprosto ohromující. Celkově tuto scénu považuji za naprosto dokonalou, je zde beze slov vystižena vášeň, která panuje mezi ústřední dvojicí a zároveň Dickensovo morální dilema. Scéna je srovnatelná s kdejakou milostnou scénou a mnoho jich i předčí, ačkoli v ní nedojde ani k políbení, natož k hlubšímu fyzickému kontaktu. Právě zde je vidět jak dobrý je Ralph Fiennes herec, i přes to, že ho známe především z rolí záporáků, zde se ukazuje, že dokáže zahrát i veskrze normálního a romantického muže. Jedna z mála věcí, které mě na filmu rozčilují je obsazení Nelly. Nemohu si pomoci, ale její obsazení mi příliš nesedlo, je pravda, že jsem se stále ještě nerozhodla, jestli se mi jeví záhadně krásná nebo prostě jen ošklivá, ale i kdyby to byla mnou zmíněná první eventualita, stejně na ni bude něco, co mi bude film trošku kazit.

No já fakt nevim...! :D Rozhodně musím ocenit kostýmy, protože ty jsou naprosto dokonalé, ale zbytek... Jan Tříska zde má velice rozporuplné výkony, chvílemi jsem si nebyla jistá, zda to, co právě předvádí je naprostá katastrofa nebo je to zkrátka projev jeho stylu v kombinaci s textem Julia Zeyera. Scéna kde Radúz bojuje s Mahuleninou matkou je svým způsobem velice komicky nemravná. Celkově je to velice rozporuplný snímek, který je velmi působivě zpracován.

V tomto dílu Hobita je tolik krásných momentů, které jsou naprosto krásně zpracované, bohužel jsou ale paralyzovány ještě větší spoustou těch špatných. Je to dlouhé, je to tak dlouhé, že už to snad ani delší být nemůže, to ale není věc, která mi na filmu vadí. I to, že je do filmu nacpáno spoustu věcí navíc a to dost zbytečně. Asi bych i odpustila Legolasovi hrozně zlé oči a to, že už (ještě) to není ten sympatický pan elf. Bohužel, co ale neodpustím a z čeho se mi skutečně zvedá žaludek až někam do nebeských výšin je animace! Nezlobte se na mě, ale nechápu, jak si mohl Jackson vůbec dovolit vypustit na svět film, o kterém všude hrdě prohlašuje, že je v něm použitá super moderní digitální technologie, která dle mého soudu všem hrůzám ještě nasadila korunu, protože všechny chyby a odporné animace ještě více zvýraznila, jak si tedy může dovolit nechat v takovém filmu, tak neskutečně odfláknutou animaci? Postavy, které vypadají jak vystřižené z Wolfensteina a teď nemluvím jen o skřetech, kteří jsou spíše podivně se potácející kus hmoty, než skřeti, ale hlavně o Legolasovi, který vždy, když bojuje a předvádí některý ze svých super parkurových kousků, se najednou, když mu není tolik věnována pozornost, promění v odpornou digitalizovanou podivnost, jejíž pohyby jsou hodně vzdáleny těm reálným! Odporné! Odporné! Myslíte si, že když divák zrovna něčemu věnuje menší pozornost, že to to znamená, že nevidí chyby? To skutečně ne! Navíc, zde jsou animace odfláknuté takovým způsobem, že ač jsou v poradí, úplně přebíjí hlavní děje v jednotlivých záběrech. Další věc, která mi připadá spíše komická, než, že by mě rozčilovala, je fakt, že postava Thorina je záměrně vytvořená tak, aby zaujala především ženská srdce. Hrdinný a tvrdohlavý trpasličí princ, který se ničeho nezalekne a jde vstříc osudu. Ženy! povstaňte a milujte Thorina Pavézu. Samozřejmě, na to navazuje i začínající románek mezi Kilim a Tauriel, další dva, které bude každý milovat. Divím se, že ještě někoho nedohodili i Bilbovi! Když už jsme u něj, musím říct, že právě Bilbo, respektive Martin Freeman, je věc, která se mi na filmu neskutečně líbí. Neumím si představit, že by se do té role hodil někdo lépe než Freeman, to s jakou opravdovostí a roztomilostí Bilba ztvárňuje je skoro až neskutečné. Díky němu se mi film vážně líbil a odpustila jsem mu i ty nechutné animace. A abych nebyla tak zlá, je jedna jediná animace a to ta nejdůležitější. ŠMAK! I přes to jak odporná je veškerá animace ve filmu, Šmak je téměř dokonalý. Ne jen, že je výborně technicky zpracován, ale ještě ke všemu je to vážně týpek, který i velmi pěkně hovoří. Což pro mě není úplně snadné přiznání, protože nejsem ani v nejmenším fanynkou Benedicta Cumberbatche, uznávám ale, že tohle zvládl vážně báječně. Vlastně se dá říct, že Šmak a Bilbo zachránili celý film. Sice je tam hromada příšerností, ale stejně se mi to líbilo, ovšem doufám, že další díl bude lepší!

Možná jsem to trošku přehnala, když jsem tomuhle filmu dala čtyři hvězdičky, ale srdce mi to netrhá. Při sledování filmu se ve mě neustále střídaly dva pocity: pocit překvapení a pocit zklamání. Spousta věcích mi připadala až přehnaně přehnaná, ale na druhou stranu je to pohádka, takže spoustu vážně divných věcí promíjím a některé se mi naopak hrozně líbili. Dále velice oceňuji, že i přes to, že je to pohádka, jsou zde velmi dobře zachycené reálné mezilidské vztahy. Zvíře je prostě úplně jasnej perverzák, který se sice těší na to až bude zase člověk, ale hlavně se taky těší na to až dostane Belle do postele, to se během filmu sice trošku změní, ale v posteli spolu stejně skončí, to tam sice není vidět, ale jak se na konci filmu dozvídáme, jsou dokonce dva důkazy, že k tomu došlo. Pak mě ještě velice pobavila věta, kterou pronesla Belle, když se rozčílila při večeři se zvířetem: "Myslíte si, že zvíře jako Vy, může uspokojit ženu jako jsme já?!" Výborná věta! Co mě rozčilovalo byl český dabing! Fuj! Pánové, co to v těch kinech máte na starosti, alespoň první týden by to mohlo jít bez dabingu, ne?!

Báječná Allenovská komedie, která má svůj groteskní půvab. Stejně jako vždy, film, který je sice postaven na zmatených pohybech a vyděšeném kukuči Woodyho Allena, ale má i mimo to velmi sympatické něco, díky čemuž mě prostě baví. Jediné, co mě rozčiluje je konec! Sice docela vtipný, ale až příliš naivní. Kdysi jsem slyšela audio knihu, pro níž byl tento film předlohou a přiznávám, že konec nebyla jediná změna, ale rozhodně to byla dobrá změna! V této verzi příběh končí Kleinmanovou smrtí a to mi připadá mnohem lepší, než to, že se mu konečně splní dávný sen a stane se kouzelníkem v cirkuse.

Stejně jako každý, kdo si nejdříve přečte knihu a pak se podívá na filmový remake, i já musím říct, že kniha byla lepší. Což, ale nic nemění na faktu, že film je naprosto skvělý! Je plný napětí (ačkoli z knihy jsem ho cítila víc), chladný a stejně jako kniha není přehnaně upovídaný. To jak je natočen, mu dodává neskutečný půvab a v kombinaci s tupě chladným výrazem, dětinského zabijáka (Javiera Bardema), se z něj stává excelentní počin, na který se jen tak nezapomíná.

Ano, ano vlastně to docela chápu. Kdybych byla žena v domácnosti a potřebovala si pustit něco k žehlení, ano rozhodně bych si pustila "matku" Samanthy Carterové... Bohužel, ale žena v domácnosti nejsem a žehlení taky nevěnuji tolik času, abych se u toho musela na tohle dívat.

Geniální tandem slovenských komiků Lasici a Satinského, tomuto filmu dodává neskutečné kouzlo. Oba pánové mě neskutečně baví a v kombinaci s Jiřím Menzelem, který mi čím dál víc připadá jako takový český Woody Allen, je to prostě báječná podívaná. Ačkoli při filmu netrpím bolestmi břicha od samého smích, neboť je to spíš úsměvný film, jsou zde velice rozkošné nápady, například s automaty na jídlo, moderním lesem a pod. Dále velice oceňuji, sice kraťoučkou, ale velice neočekávanou a vtipnou vsuvku, kdy se odněkud zjeví Zdeněk Svěrák a hledá Járu Cimrmana. Prostě příjemná komedie, na kterou se ráda znovu podívám.

Surové večerníčkové drama, které i přes svou ponurost se i dnes těší velké oblibě u malých dětí. Musím říct, že právě proto jsem ho měla vždy tak ráda, protože to bylo úplně něco nového, co jsem zatím u ostatních pohádek neznala. Nebylo to jako když si Vydrýsek šťastně běhá po lese a nejhorší, co ho může potkat je to, že se jeden den nenají a přespí v lese. Ne, Broučci se s nikým nepárali maminka, tatínek, kmotříček, kmotřička ti všichni zemřou, dále pak Janinka, jejíž smrt mě zasáhla nejvíce a nakonec je to stejně vlastně jedno, protože kdyby neumřela, tak by nakonec umrzla s ostatními broučky... Na jaře všecko kvete, a tam pod jalovcem kvete i dvanáct chudobiček, devět bělounkých jako mléko a tři s kraječkem jako krev červeným. A kvetou tam podnes.