Vášeň medzi riadkami

Nepsaná kapitola Charlesova. Viktoriánský „valčík“ střídmé vášně a cudné přitažlivosti v éterických krajkách melancholické poetiky. Ralph Fiennes "píše" oslavu jemné, plaché lásky s křehkou vnitřní ohnivostí, kterou čteme mezi řádky, v očích Dickensových. Druhá míza v ohnisku citů, které po špičkách proplétají medailon panenskosti i srdce dvou zamilovaných hrdliček. Virtuozita litery lásky, lásky jako živelné múzy v negližé konzervativní společnosti. Láska zachycena perem v řádcích nepatrných, poskládaná do hloubi vizuální malby. City útulně schoulené v soukromých salóncích toužebně opatrné rozkoše, vepsané tučným písmem do nitra obou milenců. Charisma Ralpha Fiennese se klene v minimalistických dotecích, plane v estetické komornosti každého záběru, čeří okamžiky mlčenlivých akordů emocí. Emocí, které se snášejí v paláci diskrétní niternosti. Medikament času vzpomínek zasutých za štítem stojatých vod konvencí. Pozemský ráj skutečných citů, které nepotřebují velká slova, jsou zapečetěným tajemstvím tlukotu decentních prožitků. Každý má právo milovat a být milován, a to v jakékoliv době, bez ohledu na věk a společenské postavení. Vášeň, na první pohled neviditelná, o to s přibývajícími řádky, intenzivněji prožitá. (30.05.2014)

Už dlouho jsem neviděl film, který skončil tak rozporuplným hodnocením diváků, emoce pokryly celou škálu od nadšení po zlost. Sám jsem spíše v prvním klubu - už dlouho jsem neviděl tak klasicky krásnou, komorní kameru, kostýmy i scénografii, které dohromady tvoří takřka dokonalou atmosféru raně viktoriánské Anglie. Hercům lze taky sotva něco vytknout - kromě vynikajícího Fiennese, Jonesové a Scott-Thomasové musím vypíchnout Joannu Scanianovou v dojemné roli Dickensovy manželky, která pokorně snáší veřejné ponížení. Film mě ale celkově nedostal tak, jak by měl - a bude to zřejmě vina scénáře, který nějakým zázrakem udělal z úrodné látky vleklou, unylou podívanou. Ve filmu je hned několik silných okamžiků a organicky se vyvíjejících vztahů, které se bohužel často utopí v nejasném a neohrabaně konstruovaném ději. Fiennes každopádně ukázal, že režírovat umí - pokud jednou natočí stejně řemeslně povedený film s lepším scénářem, budu kvičet radostí jako Oliver Twist nad miskou čočkové polévky. (07.09.2015)

Vyprávění se - oproti očekávání - zaměřuje spíš NA NI ... na mladičkou, půvabnou, zasněnou dívku, zahleděnou do uznávaného, energického, charismatického (?) romanopisce, jemuž manželský život zevšedněl. Snad se opravdu zamiloval ... snad hledal inspiraci, ale - buď jak buď - ona se ocitla v nezáviděníhodné situaci: Plachá a nesmělá, schopá jen chabé obrany před svým citem, vlastní matkou neomaleně postrkovaná do jeho náruče. A co on, který ve svých dílech pevně a neochvějně stával na straně těch nejslabších - těch nejbědnějších z bědných ? Dalo by se říct, že se zpronevěřil všem svým imaginárním hrdinům, které stvořil a jejichž osudy tak procítěně a květnatě popisoval, když v první řadě hleděl na sebe, nikoli na ni. Těžko říct, nakolik věřně filmaři zachytili jejich nerovný vztah, ale v každém případě se jedná o nadmíru křehké vyprávění, které se snaží být nestranné - krom toho k tématu přistupuje s empatií i respektem. (26.03.2019)

Naprosto sterilně natočený film, který ve mně nevyvolal skoro žádné pocity. Ralph Fiennes mě jako režisér hodně zklamal, protože nedokázal filmu vtisknout žádnou tvář a zazdil i slibné hereckém obsazení, kdy kromě sebe měl k dispozici ještě krásnou Felicity Jones a zkušenou i úspěšnou Kristin Scott Thomas. Zasadit do tehdejší doby se snímek podařilo, a to včetně kostýmů, atmosféry nebo vyjadřování postav, ani stopa po klišé – fajn, ale chtělo to pojmout živěji, aby to nebyla taková nuda. (16.08.2014)

Líbilo se mi to. Film se skládal spíše z nevyřčeného než ze slov. Každý pohled, každý nádech měl svůj účel, a to herci zvládli na výbornou. Pokud čekáte rychlý spád a scény, jejichž přesný význam hned pochopíte, aniž si všímáte výrazu tváře a gest, tak budete zklamání. Vášeň mezi řádky je skvělý film, ale není pro všechny. Nedá se nazvat ani červenou knihovnou. Jsou to spíše poezie a próza spojené na plátně. (30.07.2014)