Avantgarda

Toto je zkrátka a dobře film, který si vůbec nebere servítky! I přes to, že film je drama, režisér Derek Jarman neměl vůbec strach zasadit do dob Caravaggiových tj. přelom 16. a 17. století např. automobil, psací stroj či zvuk jedoucí lokomotivy. Ovšem, zdá se to být nesmysl a hloupost, avšak nemohu říct, že by mě tyto rekvizity nějakým způsobem pohoršovali, právě naopak, líbí se mi jak do filmu zvláštním způsobem zapadají a dále musím přiznat, že kdybych byla člověk, který film pořádně nesleduje, možná bych si těchto podivností ani nevšimla. Zvuk ženoucí se lokomotivy překrásně dokresluje vypjatost některé situace. Také velice oceňuji, že Jarman nezapomněl ve snímku zmínit ani Caravaggiovu údajnou bisexualitu a nejvíce oceňuji, že do role staršího Caravaggia vybral Nigela Terryho, neboť tento herec, ačkoli není mnoho k vidění, nedá se mu upřít velmi precizní herecká schopnost!

Pojetí tohoto filmu mě neskutečným způsobem baví. Film jako takový je pitomost a to v celé své kráse, avšak je zde spousta krásně vtipně hloupoučkých momentů, které jsou dokresleny infantilními písněmi od známých interpretů, a to vytváří atmosféru u které se člověk prostě musí zasmát!

Nezlobte se na mě, ale horší "remake" snad už ani udělat nemohli! Chápu, že dnešní doba vyžaduje, aby i postavy, které dle knižní nebo jiné předlohy nevynikali svou krásou, aby i přes to byly trošičku půvabnější, ale v tomto případě to režisér trošku přehnal, ačkoli Moretz zahrála velice přesvědčivě, stále je příliš pohledná na to aby mohla být Carrie. Jedna z prasáren ve scénáři je dle mého soudu přenesení děje do roku 2013! Proč? Chápu, že potřebujete z kvalitní knihy z roku 1973, udělat debilní film z roku 2013, který vám zaplní kina hromadou teenagerů, kteří používají mozek místo na myšlení, jako zátěž při silném větru a tak na tom vydělal hromadu dolarů, ale bohužel Váš plán Vám tak úplně nevyšel, protože někteří lidé ještě mají mozek na to, aby s ním přemýšleli.

Myslím si, že není možné, aby v budoucnu byl natočen remake Kingovi stejnojmenné knihy lépe, než to dokázal Stanley Kubrick. I přes to, že když se na film dívám, nedokážu se občas nesmát některým absurditám či hereckým výkonům Scatmana Crotherse, film je dle mého soudu téměř mistrovským dílem. Je zde náramně patrný Kubrickův perfekcionismus, který se odráží snad v každé druhé scéně. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na neskutečné a strhující herectví Jacka Nicholsona. Jsem ráda, že Kubrick vybral do role právě jeho, protože si nedokážu představit, který jiný herec by to zahrál lépe! Ovšem někteří mohou namítnout: "že Nicholson vypadá jako šílenec už od začátku a tudíž, že je částečně potlačena ona markantní proměna v šílence!" Ovšem, chápu vaše stanovisko... Avšak posuďte sami, kdo by dokázal lépe zahrát šílence, než šílenec.

Tento film si dovoluji zařadit na samý vrchol pyramidy záznamů divadelních her, pokud se to tak vůbec dá nazvat! Neboť se nejedná pouze o divadelní záznam hry, ale odehrávají se zde dva samostatné děje, které se vzájemně prostupují a vytvářejí tak pro diváka naprosto pozoruhodnou atmosféru. Je úžasné jakým způsobem se zde pracuje s prostorem i se samotným děním mimo divadelní scénu. To vše je, ale pouhé nic v porovnání s hereckými výkony a to především s výkony Ivana Trojana, který jakoby snad ani nehrál, ale po celou dobu, co byl na jevišti byl v jakémsi transu a v okamžiku, kdy se řekne: "stop" se z něj nějakým způsobem probral a mohl si odskočit do samoobsluhy pro vlašák a tři rohlíky.