anatheman

I když film určité kvality nepochybně má, musím mu udělit nižší hodnocení kvůli tomu, že jsem se děsně nudil a musel jsem se mnohokrát přemlouvat, abych jej vůbec dokoukal. Během sledování jsem se zkrátka několikrát přistihl, že moje myšlenky se zabývaly vším možným, jen filmem příliš ne. Dále mi vadila přílišná sentimentálnost a táhlé dialogy. Kvalitní prvky však představují pěkná stylizace, kamera, výprava, kostýmy a neotřelá hudba. Soundtrack kombinující moderní elektronickou hudbu s klasikou funguje velice dobře, i když jsem se zprvu musel ujistit, zda nemám ještě něco jiného puštěného, jelikož je pro zvolenou dobu, které se věnuje film, dosti netypický. Za pozornost stojí však i Gemma Arterton a Elizabeth Debicki. Nicméně i ony nemohly z podivného scénáře příliš vytěžit. Na snímku oceňuji to, že motivoval k zjištění více informací o Virginii Woolfové. Tak tedy 2 hvězdy...

Epizoda 1 - Římské impérium. Pokud vnímám tento díl jako jakousi snahu zpřehlednit římské dějiny okolo přelomu letopočtu, tak celkem dobře funguje. Předmětem dokumentu jsou sice skandály a různé záležitosti bulvárního typu, ale ok - beru to. V určitých momentech je zde alespoň patrná snaha o nějaký kritičtější pohled na některá důvěrně známá témata a osobnosti. Co ale vnímám jako veliký zápor, je užívání mnohdy nevhodných ilustračních záběrů, které ani moc nesouvisí s tím, o čem se mluví. K tomu jsou zde chorobně využívané záběry z cyklu BBC Starověký Řím - vzestup a pád impéria. Kritizuji ale pouze jejich (nevhodné) nadužívání, zmíněný cyklus totiž mám ve veliké oblibě. Dále jsem postřehl jednu vskutku píčovinu. Zvolit tvrzení, že Caesar při cestě do Pompeiova divadla míjel Koloseum... ano tu stavbu, která vznikla století po jeho smrti... považuji za velice nešťastné. Kdyby bylo řečeno, že šel okolo míst, kde stojí budoucí amfiteátr, neměl bych s tím problém. Špatné je však to, že na přiložené vizualizaci Říma vidíme doslova název Koloseum u hmotové rekonstrukce objektu. Prostě WTF. Za zmíněné nedostatky hodnotím první díl 3 hvězdičkami.

Tentokrát Nolanovi dám "pouze" 4 hvězdy. Je ale možné, že hodnocení ještě pozměním, až film někdy znovu uvidím. Zároveň podotýkám, že můj komentář bude působit poněkud kriticky, ačkoli jsem filmu udělil celkem dobré hodnocení. Na rovinu říkám, že jsem zcela jistě všechno nepobral. Film se snaží sice být hodně sebe-deskriptiní, ale jsem přesvědčen, že díky té vší komplexnosti se zde musí chtě nechtě vyskytnout nějaká píčovina. Přitom veškeré paradoxy vnímá film jakože "who cares". Obecně si myslím, že si Christopher ukrojil příliš velké sousto. Je jasné, že Tenet je další chronologickou skládačkou, v níž bude všechno urovnáno na jejím závěru. V průběhu sledování jsem se však musel často přemlouvat a ujišťovat, že veškeré podivnosti budou nakonec určitě dávat smysl. To jsem zkrátka u Nolana ještě nezažil, jelikož se vždy snažil o nějakou serióznost. Tato tendence je přítomná i zde, nicméně já jsem film vždy vážně vnímat nemohl. Především když k tomu připočtu skutečnost, že jsem fanoušek Červeného trpaslíka, a tedy i epizody Pozpátku... I když veškerá choreografie soubojů a veškeré invertované pohyby musely být pečlivě natočené, nepůsobily na mě správně. S akcí mám rovněž problém v závěrečném aktu, kde jsem měl pocit, že nikdo pořádně nevěděl, co dělá. Nyní se konečně mohu přesunout k tomu, co se mi ve filmu líbilo. Tou první věcí byla Nolanova snaha o určitou sebereflexi. Máme zde totiž patrné samé odkazy na jeho dřívější filmy. Kromě chronologických experimentů (Inception, Memento) můžeme vidět slézání mrakodrapů, rozmrdávání letadel a rozmrdávání aut (batmanovská trilogie), dále mořské scenérie (Interstellar a Dunkirk), loupeže (batmanovská trilogie a Inception), My Cocaine atd.. Rovněž cítím i jisté odkazy na Kubricka, ale je jisté, že by se toho dalo najít více. Dále musím pochválit tradiční propojení van Hoytemovy kamery a burácivého soundtracku, o který se sice nepostaral Zimmer, ale i tak zněla hudba dost zimmerovsky. Propojení obrazu a zvuků působí opět epicky, a to zvláště v akčních scénách (tedy až na ty nedostatky, co jsem uvedl). Rovněž oceňuji, že některé plot-twisty dobře fungují, i když zde spíše mluvíme o tom, jak umně zapadnou kamínky do mozaiky.. Herecké obsazení je skvostné. Jsem rád, že byla dosti využita moje oblíbenkyně Elizabeth Debicki. Za pozornost též stojí Kenneth Branagh jakožto skvělý antagonista. Pattinson a Washington jsou OK, nicméně jejich postavy dostanou patřičnou hloubku až na konci filmu. Tenetu tedy uděluji 4 hvězdy, jsem zvědav na druhé zhlédnutí.

Líbil se mi Dobrý Ročník a líbily se mi i Vzpomínky na Itálii. Toť vše. :-)

Dám tomuto filmu nakonec 3 hvězdy, i když jsem se musel trochu přesvědčovat. Na jednu stranu se jedná o příšernou infantilní a trapnou blbost plnou nepochopitelných jevů. Herci k tomu děsně přehrávají. Nicméně... film je i velice příjemný a po celou dobu jsem se díky mému retardovanému výrazu ve tváři celkem dobře bavil. K tomu scenérie Islandu a Edinburghu dobře fungují. Tak tedy tři hvězdy a asi už nikdy více.

Oceňuji, že ČT2 nyní vysílá každé pondělí dokumenty týkající se slavných osobností starověku. Každopádně kvalita těchto filmů není nikterak dobrá. To platí i pro Hledání Kleopatry. Nejprve začnu pozitivy. Oceňuji, že se dočkáme i několika lokalit spojených s dobou Ptolemaiovců, které nejsou až tak provařené. Zaujaly mě i některé 3D modelace. Rovněž je dobré, že se dokument snaží přiblížit interdisciplinární přístup ke studiu dějin. Vše ale padá na tom, že film má debilní premisu. Snaží se totiž hledat odpovědi na to, jak slavná egyptská královna ve skutečnosti zemřela a jak je pohřbená. Beru i to, že se snaží nastínit cesty, kde by mohl výzkum pokračovat. Každopádně toto hledání vyžaduje systematický a několikaletý výzkum, který zkrátka nemůžou tvůrci s narychlo sehnanými vědci vyřešit. Ani tento přístup by však tolik nevadil, kdyby ke každé interakci s libovolným vědcem nebyla pronesena fráze: "Nemáme její tělo." Všechno se pak točí okolo hypotéz, které nemají příliš pevný základ. Dalším nedostatkem seriálu je, že podle všeho cílí na naprosté idioty. Jde mi o to, že například máme jednu scénu, kde je přijatelně popsaná alexandrijská knihovna. Ovšem, aby se tento fakt "upevnil", je třeba, abychom navštívili současnou knihovnu, kde zdejší badatelka zopakuje prakticky totéž, co bylo řečeno v předchozí scéně. Netřeba dodávat, že tento přístup svojí vatovostí účinně zabíjí čas, využitelný na něco jiného. Dalo by se říci, že už pomalu a jistě začínám nesnášet dokumenty zaštiťující se tzv. tajemstvím a točící se okolo mělkých hypotéz. Mám rád zkrátka dokumenty, které svojí kompilační formou dosahují populárně naučného formátu. Zkrátka ty, které vám dají nějaká hodnotná FAKTA a odkáží vás na další studium. Po zhlédnutí Hledání Kleopatry jste však informačně prakticky na stejné úrovni jako před zhlédnutím, protože bylo utrženo příliš velké sousto. Dokumenty zkrátka nemají v kompetenci řešit otázky, které jsou předmětem mnohaletých výzkumů. Dokumentu tedy uděluji 2 kobry z 5.

Za mě tedy slabota. Sice tu nejsou žádné závažné faktické nedostatky, ale spíše se mi nelíbil způsob, jakým se tvůrci vypořádali s tak šťavnatou látkou, kterou představuje osoba kartaginského vojevůdce Hannibala. Máme zde prakticky jen následující strukturu: Hannibal se narodil - zkoumáme hovna v Alpách - máme jediný dobový popis tehdejších událostí - sloni asi chytli v Alpách rýmičku - děsně urychlený konec. Kromě toho mě moc nepřesvědčily důkazy o popisované stezce. Možná jsem to nepostřehl, ale při takovém výzkumu mi chybělo to nejzásadnější, a to komparace s jinými naznačenými trasami. Ale pokud mi tato informace unikla, klidně mě na to upozorněte. Jinak ten konec byl fakt děsně odfláknutý. Nejzásadnější momenty, ke kterým došlo po přechodu Alp, tu byly uvedeny jen v několika větách. To jako ne-é. Kromě toho by bylo i pro veřejnost docela přínosné, kdyby se více rozebral Hannibalův osud po bitvě u Zamy, jelikož ani po této osudové bitvě neřekl slavný kartáginský vojevůdce své sbohem. Takže za mě 2 hvězdy.

Tak jsem konečně dal Final Cut dlouhý tři hodiny a půl, kterého jsem musel dát na třikrát. Rozhodně to nebylo kvůli tomu, že bych se během projekce nudil. Zkrátka tato délka představuje těžkou časovou investici, na kterou je třeba hledat vhodné časové mezery. Musím však říct, že Final Cut je velice dobrý a přináší vskutku mnoho nového. Sice se spíše jedná o rozšiřování původních scén, než o přidávání zcela nových, jako tomu bylo například ve Scottově Království nebeském, byť i na ty občas dojde. Další změnou je poněkud přeházená chronologie. Každopádně jsem byl rád, že jsem tato DLC mohl spatřit. A musím podotknout, že z díla dělají ještě o něco lepší počin. Obecně nebudu daleko od pravdy, když uvedu, že Alexander představuje snad nejvíce autentický historický film mainstreamového ražení. Je tu spousta jevů, na kterých si dali tvůrci záležet. Především výzbroj, taktika... Pěkně sehraná falanga a jízda, zkrátka skvělé. Bitva u Gaugamel je až na pár detailů snad nejlépe natočenou filmovou bitvou ever. Povedl se i Hydaspes, byť zde se více hraje na symbolické rovině. I v ději není příliš mnoho historických bot. V podstatě dochází jen k chybám, že se nějaké události přesunuly na jiné, pro vypravování vhodnější pozice. A i tak se nejedná o žádné zásadní přešlapy. Také oceňuji, že příběh vypráví Ptolemaios jakožto skutečný historik Alexandrovy anabáze. Zároveň je třeba podotknout, že se film snažil přiblížit dobovou mentalitu a moc neprotlačoval na určitá témata dnešní úzus. Ano, můžeme zde možná spatřovat "nadčasové" odkazy týkající se boje mezi "západem" a "východem", popřípadě multi-kulti apod., ale tento přístup je zde držen opravdu na uzdě. Vše se snaží držet intencí doby. Zároveň je však velice obtížné určit, jaké je stěžejní téma filmu, jelikož je tu přítomno mnoho vrstev. Stručně řečeno - snímek můžeme vnímat jako monografii jednoho z největších vojevůdců v dějinách, který změnil svět. Tato monografie, ačkoli v mnohém oslavná, se však nebojí i kontroverzních témat, která tradiční vnímání Alexandra dosti narušují. Můžeme jej zde vidět jako geniálního vojevůdce, revolucionáře, snílka, jako přítele, milovníka, ale i jako neurotika, alkoholika a prakticky oběť problematického dětství. Poslednímu jevu napomáhá skutečnost, že je zde vhodně uplatněn princip paralelnosti, kdy prakticky sledujeme dva prolínající se filmy. Jeden začíná bitvou u Gaugamel a končí Alexandrovou smrtí, druhý začíná Alexandrovým narozením a končí krátce po Filipově smrti. A dle mého názoru to velmi dobře funguje. Každopádně už píši příliš dlouho a chtěl bych se pohnout k závěru. Herecké obsazení je vskutku skvostné. Pamatuji si, že to byl první film, kde jsem spatřil Colina Farrella, jenž od té doby také patří k mým velice oblíbeným hercům. Pro samotného Colina musel film představovat velikou výzvu, jelikož se ve tři a půl hodinovém filmu vyskytuje prakticky v každé scéně. Jelikož jsem viděl teprve až nyní film v originálním znění, trochu mě překvapil východoslovanský akcent Angeliny (to tak nějak nechápu). Velice dobrý byl i Jared Leto, Val Kilmer... Hopkins i jako vypravěč tradičně epický. Osobně mě potěšila i přítomnost Jonatana Rhys Meyerse, který se tu několikrát vyskytl. Kamera a záběry jsou skvostné. Ty scenérie.... špica. Ovšem zde máme soundtrack od Vangelise, u kterého jsem byl překvapen několika negativními recenzemi.Jako .... WTF?! Vždyť je to nádhera! Je to jeden z nejlepších soundtracků, co jsem kdy slyšel. Skladby jako Young Alexander, Titans, Roxane's Veil (byť ta se objevila jen na CD), Across the Mountains, Eternal Alexander jsou naprostými hudebními klenoty.... Film tedy i po letech hodnotím známkou nejvyšší. Podle mě Alexander představuje poněkud nepochopené dílo, které patrně nepřišlo ve vhodný čas. Místo antického superhrdinského filmu byla vytvořena psychologická monografie o komplikované historické osobnosti. Alexander podle mě však představuje nezapomenutelné dílo, řadící se mezi nejlepší historické filmy všech dob.

Spíše Soda pro slony, vzhledem k tomu, co tam s chudákem Rosie dělají... Co říci o filmu? Za mě spokojenost. Zdejší hodnocení zhruba odpovídá kvalitě díla. Děj je konvenčně odvyprávěn a je krásně přímočarý. Vše se točí okolo tří postav. Pattinson byl OK. Witherspoon mám celkem rád a její přítomnost mile potěšila. Ovšem zde máme Waltze, kterej je prostě borec. Zkrátka opět předvádí polohy, ve kterých je nejlepší - charismatický gentleman X šílený psychopat. Prostě hraje to, co u něj máme rádi. Na filmu mě rovněž potěšila výprava a skvostný soundtrack od mistra Howarda. Co se týče chování postav, shledávám jednu výtku. Osobě jsem sice nikdy nebyl v kontaktu s cirkusáky, respektive jsem nikdy nebyl na žádném představení. Co mě ale přišlo divné, byly situace, kdy se v jedné scéně chtěly postavy skoro zabít a hned v dalším záběru byli protagonisté opět nejlepšími kamarády. Nechápu. Nějak to oklepávání probíhalo děsně rychle. Filmu tedy uděluji poctivé 4 flašky whiskey z 5.

Podle mě velice dobrý film od Burtona, jehož stylizace je zkrátka skvostná. Tim se dokáže dostatečně vyřádit i v relativně komorním prostředí. Ty barvy... úžasné. Film může působit i jako pomyslné "meta" dílo, neboť se tu neustále řeší otázka umění, jeho komercionalizace a kýče. Což tedy trochu zavání Burtonovou vlastní obhajobou, ale to možná už zabíhám příliš daleko. Snímek se však primárně zaměřuje na příběh - řekněme - fascinujícího podvodu Waltera Keanea, ztvárněného Christophem Waltzem, jehož herecký výkon byl opět naprosto fenomenální. V podstatě tu zopakoval svého Landu z Hanebných panchartů. Opět balancuje mezi charismatickou, až teatrální expresí a stavy totálního rupnutí v kouli. Což tedy jde Waltzovi na jedničku. I Amy Adams je vynikající - jak jinak. Interakce mezi nimi má tu správnou chemii. Zkrátka výborně sehrané herecké duo. Za zmínku rovněž stojí uchu lahodící hudba, o kterou se opět postaral Timův dvorní skladatel Danny Elfman. Co je ale třešničkou na dortu, je přítomnost Lany Del Rey. A já tuto melancholickou sériovou sebevražedkyni prostě žeru, takže jsem při první auditivní interakci s ní metaforicky ucvrnkl štěstím. Zkrátka velice dobré 4 hvězdy!