Recenzie (1 311)
O myšiach a ľuďoch (1992)
70%. Důstojná adaptace hraná na jistotu, přes hladivé tóny, barvy a myšlenky, prošpikovaná bezvýraznou řemeslnou rutinou. Stálo by za to spočítat, kolik je v top dvoustovce na CSFD filmů o pomalejších a handicapovaných jedincích a ptát se, proč tyhle člověčiny lidi tak dostávaj.
V mene otca (1993)
Lahůdkově zrežírované soudně-vězeňsko-teroristicko-policejní drama, které by šlo za jiných okolností pranýřovat kvůli přepálenosti oné "řady nešťastných příhod" a z toho plynoucí nevěrohodnosti. Bohužel, se to takhle nějak doopravdy stalo a film je ještě o to silnější! Skutečné události byly málokdy převedeny na plátno v tak strhující a bezvýhradně FILMOVÉ podobě.
Gamer (2009)
Sick shit. Z tak "cool & hot" jednotlivostí smontovat tak odzívaný celek, to už je pořádné zoufalství. Monotónní sypání solidních nápadů a sekundových vizuálních laskominek, z nichž snad ANI JEDNA není pořádně prodána, posílá Neveldinea s Taylorem definitivně do pekel. Tady nepomůžou ani nadintepretace týkající se otisku videoherní kultury na plátno, žádné úvahy o anarchii nebo punku, protože výsledek je pouze ubíjející smrští nesmyslů v bujaře nasekaném videoklipovém podání, které absolutně nechápe pojmy jako gradace nebo rytmus. Navíc podezřívám oba pány, že jejich nová smršť "koziček, prdelek a vylizovaček" (kolik jich už sakra bylo v těch třech filmech? tisíc?) už smrdí nějakýmj pubertálním sexuálním traumatem, než aby nahrávala bezuzdné sociální reflexi a tematizaci rozkladu, hnusu a odosobnění člověka v éře, kdy hry, síť a všudypřítomné sexuální obsahy bortí intimní sféru. Marnost. A to radši neřeším, v jaké WTF se Gamer zvrhne v posledních deseti minutách nebo jak se ve filmu bootuje do mozků a přiřazují se k nim IP adresy, čistí se spywarem a chrání se firewally... Propadák.
Jánošík - Pravdivá história (2009)
Výrazně lepší než Bathory... přesto žádná výhra. Na rozdíl od Jakubiskova velepočinu to ale aspoň vypadá jako historický film a ne úplná fraška, v níž se motají komparsisté. Je fajn, že režisérská dvojka umí využít přírodní scenérie, hudbu a dobové nádobíčko ve svůj prospěch. Jenže romantická zbojnická idylka sama o sobě 140 minut neutáhne a nadabovaní herci se svými písničkami a strnulými promluvami občas evokují nějaké výukové vystoupení ve skanzenu, které si děti ze školní družiny užijí těsně před odpolední svačinou. Jedinečnou kapitolou je pak ukníkaný Václav Jiráček, jenž má k charismatickému a mýty opředenému velikánovi asi tak daleko jako já k Vinu Dieselovi.
Pýcha národa (2009)
Thanksgiving to nesahá ani po prvmí uřízlou hlavu. Koncepčně naprosto zmatené, tápe mezi dnešními trailery a dobovou propagandou... proto i zcela zbytečné.
Lenny (1974)
Absolutní životopis. Fosse byl král králů.
Alicia (1994)
YouTube: This video may not be suitable for minors. Cival: This video may not be suitable for my parents.
Anjeli a démoni (2009)
Zaokrouhluju nahoru, páč to hravě překonává Lovce pokladů 2 i Šifru. I když ubylo těžkých what-the-hell vyfuckování s divákem, příběh je pořád tupoučkým pobíháním mezi paranoidními teoriemi, symboly, šiframi a převrácenými historickými fakty, přičemž jeho kompletní průběh i konec odtuší i nečtenáři už ve chvíli, kdy se mluví o čtyřech zastávkách a potřebě vyměnit přesně o půlnoci baterku. Pajdavost celého iluminátského plánu naštěstí obhájí závěrečné odhalení, díky digitálním památkářským orgiím to celé působí poměrně velkolepě a Howard protentokrát víc tlačí na tempo. Takže snesitelné.
Grindhouse: Auto zabijak (2007)
70%. Ta fantastická poslední půlhodinka v podstatě znehodnocuje všechno před tím - čekat i napodruhé dobrovolně hodinu a půl na pořádné maso se nedá. Po odstranění první várky děvčic už ty tlachy lezou na mozek (řeč je o delší verzi).
District 9 (2009)
Parádní koncept, šťavnaté myšlenkové podhoubí, výtečná realizace, kdy je pětkrát využitý každý dolar. Vůbec mi nevadí ani překlopení do akční sci-fi, ALE nepozdává se mi ta béčková scenáristická vystýlka s tolika nesmysly a wtf momenty (šílené náhody, neschopné vojenské komando, to, že jej nestopují přes mobil, genialita mimozemského děcka), že by se za to nestydělo ani nějaké béčko z osmdesátých let se Stallonem. V rámci zvolené doku-formy mlátí do hlavy víc než v obyčejném popcornu. Přesto, hluboký úklon před Blomkampem.