Idoviren

Tak trochu jako Little Miss Sunshine, nebo Ruby Sparks a taky trochu jako Safety not Guaranteed. Rozpačitý příběh o maloměstském podivínovi, který je obklopen milující rodinou a stejně pošahanými přáteli. Všichni nosí přiblblé pletené svetry a jsou na Larse hrozně milí a hrají s ním komedii "Bianca je opravdová". Komedie, u které se sice smíchy nepotrháte, ale stejně se vám bude líbit.

Nejdřív jsem četla knížku a nemohla jsem od ní odlepit oči, zhltla jsem ji za den a pak už jen chodila s očima doširoka otevřenýma, protože Nikdykde je příběh, který vám nedá spát a nenechá vám jediné nezměněné místo v hlavě. Jenže seriál je tak trochu úplně jiná liga, dost možná i úplně jiný sport. Nevím jestli za to můžou devadesátá léta, kulisy z papundeklu, divní herci, málo peněz, nebo z toho mám obvinit rovnou celou Anglii. Chybí mu napětí, atmosféra, sympatičtí hrdinové a ostrý obraz. Doufám, že si jednou třeba Steven Moffat řekne, že natočí remake Nikdykde a bude to kulervoucí a Islingtona bude hrát Cumberbatch.

Nejdřív mě na filmu hodně věcí štvalo, třebas ten ukecaný Hubert a plno dalších maličkostí. Jenže Koralina je nejen parádní knížka, ve filmové podobě vás dokáže okouzlit jak příběhem, tak i zvukem (píseň myší, nebo Koralinina nevlastního otce), obrazem (loutky, barevnost a knoflíkové oči), ale taky atmosférou která zdolá nejednoho dospělého. Knížku zbožňuju a film nakonec taky.

Malý Vincent je tak trochu emo pošuk, ale diváci ho milují, jelikož jeho životní příběh plný utrpení je vyprávěn ve verších a navíc nám ho vypráví Vincent Price, se svým do židle přikovávajícím hlasem. A ani já nejsem výjimka, protože příběh malého a utrápeného Vincenta považuji za jednu z nejlepších pohádek. Jen není pro děti.

Styl Yimoua Zhanga se mi prostě hrozně líbí. Má ve svých filmech prapodivné dějové zvraty, všichni tam pletichaří a vždycky je to neuvěřitelně vizuálně působivé a podkreslené skvělou hudbou. A ani Kletba zlatého květu není výjimkou, má císařskou rodinu, ve které nemůžete věřit ani šálku čaje, má pestrobarevné kulisy, které ukrývají tajemství celých dynastií a celé je to čínsky velkolepé. Li Gong je vážně skvělá císařovna, navíc ji ve filmu provází skvělá melodie.

Je tomu pár let co jsem četla knížku Mlha od Jamese Herberta a tehdy jsem z ní byla pořádně vyděšená. Objeví se tam mlha neznámého původu a lidi kteří s ní přijdou do styku začnou šílet. Ubližují si a mučí druhé všemožnými způsoby. A pak najednou koukám na The Crazies a říkám si, že je to to samé. Jen jsem se tolik nebála, ale možná už stárnu... Je to dobré, ale pořád mám takový pocit, že tomu něco chybí.

Jeden z mých nejoblíbenějších animáků vůbec, navíc z něj mám vždycky hrozný hlad. Hlavní hrdina je typický nerdovský ňouma, jen trochu ztřeštěnější a možná ještě víc rozcuchanější. Navíc má sympatickou opici Steva, plno vynálezů a vlastní laboratoř. Zataženo občas trakaře je film plný barev, skvělé hudby, kopců zmrzliny, gigantických lívanců i s javorovým sirupem a lodí z toastů a plátků sýra. Je to jeden z filmů, který mi vždycky zlepší náladu a rozhodně ho budu chtít vidět ještě mockrát.

Co mě dostalo už u úvodních titulků byla skvělá melodie na housle. No a pak už to šlo od desíti k pěti. Kde film ztrácí na děsivosti pomůže si nějakou tou hutnou nechutností a i když je to děsivé dost, pro zpestření tam přihodí nějakou tu tělní tekutinu, nebo gejzír jakékoli ohavnosti, která může vytrysknout doslova odkudkoli. Ale sečteno, podtrženo je Drag me to hell je čtyřhvězdičkovým hororem s perfektní hudbou.

Pět hvězdiček za první řadu, která je bezchybná. Banda vězeňkyň, která má každá jiný komplex, jiný trest, jiný zločin a patří do jiného gangu. Skvělý styl vyprávění, líbí se mi ten nadhled, vtip a celková podoba. Oragne Is the New Black se tímto stává dalším z mých oblíbených seriálů. Možná se kvůli němu nechám zavřít, nebo si najdu holku a nebo se prostě začnu oblíkat jako pomeranč a šroubovák už nikdy nebudu vidět jako šroubovák.

Dlouho jsem se na War horse nechtěla podívat, protože jsem se bála, že to bude moc smutné. Měla jsem se radši bát toho, že to bude příliš americké a trochu moc nudné. Ale i přes tu nudu a kýč se mi vybavuje docela dost kladů. Začněme s koňmi, ti jsou bezkonkurenčně super. Jen ke komukoli se dostane hlavní koňský hrdina Joey, je už předem odepsaný. Ten kůň neumí skákat a ještě ke všemu je posel smrti. Pak má War horse skvělou hudbu od Johna Williamse. Jak jinak, že Spielbergu?... Parádní scéna s Joeym běžícím přes území nikoho, zatímco kolem něj vybuchují granáty. A jako poslední klad mi dovolte jmenovat Benedicta Cumberbatche. Má knír, uniformu a je na koni.