Květula

Tak to bylo poprvé, co jsem od filmu letěla na záchod ve strachu, že se pozvracím. Skutečně roztomilá rodinná komedie, užijte si to, děti!

Asi po půl hodině jsem absolutně přestala chápat, o co v tom filmu jde a jaký smysl mají všechny ty vedlejší postavy. Jo, pani Poledňáková, už to dávno neni, co to bejvalo.

Parádní seriál ve stylu Přátel přecpaný skvělými hláškami a střelenostmi. Obzvlášť postava Barneyho nemá chybu a u dílů jemu věnovaných budete zaručeně brečet smíchy.

Nemůžu říct, že bych souhlasila s tím, jak Amélie zasahovala do životů lidí kolem sebe, ale přesto mě její touha udělat ze světa aspoň trošku lepší místo dojala k slzám. Svůj podíl na tom určitě má i neuvěřitelně krásný hudební doprovod.

Přídavné jméno "americká" se většinou spojuje se slovy "hovadina, slaďárna, patos....", ale tohle je vážně KRÁSA!

Co se týče Jesseho příběhu, tak filmová verze s Bradem Pittem v hlavní roli ho určitě vypráví líp, pravdivěji a zajímavěji. Tohle je spíš taková romantická idylka o sympaťákovi, co bohatým bral a chudým dával a raději se nemluví o tom, jak to s ním dopadlo, aby se nepokazil happy end. Ale co... Colin je prostě fešák a pohádky mám ráda:)

Tomuhle filmu něco velmi výrazně chybí. Je to to NĚCO, co způsobuje, že vám běhá mráz po zádech, když na plátně někomu vyřezávají srdce z těla, to NĚCO kvůli kterému se vám oči plní slzami, když vidíte, jak zbytečně umírají nevinní... Zkrátka to NĚCO, co vás nutí nad filmem přemýšlet ještě dlouho po tom, co jste ho viděli.. Jenže toho jsem se tady bohužel nedočkala.

Co napsat k takovému filmu? Díváte se, po zádech vám běhá mráz, hrdlo se vám svírá úzkostí a nejraději byste na celý svět křičeli: "PROČ?!" V mysli se vám střídá záplava naděje s šílenou beznadějí a pak film skončí a vy nevíte, který z těch pocitů převládl a napadá vás, jestli vůbec ještě může existovat dobro, když se lidé mohli dopustit něčeho tak odporného. I za 1000 let se budou lidé dívat zpátky a pokládat si ty samé otázky. Ale ani za 1000 let na ně nebudou znát odpověď. Nejvýstižnějším komentářem jsou slova Rachel: "Nezapomeneme. Nikdy."

Na první pohled naprosto šílený a nesmyslný film. Ukrývá v sobě ale obrovskou moudrost a krásu. Život je sen, tak proč se probouzet?

Pravděpodobně skončím na hranici, ale Avatar mi rozhodně nepřipadá jako to nejlepší, co jsem kdy viděla. Pandora je překrásná, to jistě, ale to je filmová Středozem taky a dovolím si říct, že Středozem je hezčí, protože je v ní zastoupeno hned několik světů, zatímco na Pandoře se "jen" opakují variace na modrozelenou mnohaokou faunu a fialovou svítivou flóru. To nemyslím zle, kdyby mi někdo nabídl měsíční pobyt v tomhle modrozeleném světě, tak ani chvíli neváhám. Dost už ale o prostředí, které je sice důležité, ale v příběhu tvoří jenom kulisu, byť sebehezčí. Problém, který s Avatarem mám, je příběh. Příběh, ve kterém je asi 10% originálního, zbytek mi jen připomíná jiné filmy a celou dobu jsem přemýšlela, kde už jsem to všechno viděla. Pocahontas, Tanec s vlky, Matrix,....už to tu bylo zopakováno tisíckrát a netřeba to opakovat znovu. Chápu, proč je Avatar tak úspěšný, chápu, proč ho většina lidí miluje, ale mně v něm bohužel něco chybělo. Něco, co by mě rozplakalo, něco, co by ve mně zůstalo. Škoda, mohl to být skvělý film, kdyby se Cameron nezabýval jen tím, jak co komu vyrazí dech, až to uvidí ve 3D.