Bernhardiner

Ačkoli je myšlenka protestu proti diktatuře formou zapamatování si knihy slovo od slova přitažlivá, nemyslím si, že by byla úspěšná, neboť podle mě je důležitější myšlení a ne paměť. Drcení knihy nazpaměť nikoho chytřejším neudělá, protože je důležitější předat dalším generacím myšlenky v knize obsažené a nikoli pouze slova, protože další generace si bude pamatovat pouze ta slova, kterým nebude schopná rozumět. Přesto považuji tuto myšlenku za zajímavou a hodnou přepracování, aby byla mohla být v případě diktatury tohoto typu úspěšná. Toto je však vada samotného románu, v žádném případě ne jeho filmové adaptace, která je vynikající. Zaujme především sterilní prostředí - všechno je čisté, city jsou považovány za přebytečné a zábava je naprosto prázdná, stejně jako rozhovory, které spolu manželé vedou. Hlavní herecká dvojice je skvělá, Oskar Werner i Julie Christie se skvěle doplňují, zaujme i Cyril Cusack v roli velitele. Co k tomu ještě dodat? Snad jen, že Bernard Hermann zkomponoval skvělý hudební doprovod. 100'%

Zdá se mi, že je ve východní Asii přepomstováno a překrveno, ale pokud budou mít tamní filmy s touto tématikou takto vysokou úroveň, nebudu mít proti tomu žádné námitky. Ze všeho nejvíc zaujme vizuální stránka filmu, Kim Ji-woon před očima diváka maluje nádherné rudé květy, které se dokážou vpít do divákova mozku. Příroda v období zimy a předjaří dodává filmu velmi tisnivou atmosféru, stejně tak se ale nelítostně dotkne divákových očí i zvrhlíkův chlívek spolu s vražedně dokonalým hnízdečkem lásky. Příliš pozadu ale nezůstávají ani herci - o takového zpustlého, umaštěného a nechutně vrásčitého chlípníka, kterého bezvadně ztvárnil Choi Min-sik, bych se neodvážil opřít ani kolo. Lee Byeong-heon jakožto nažehlený agentík, který se celkem naráz změní v hajzla první jakosti, zvládl svou roli také velice dobře, i když se mu za celý film nepodařilo herecky přerůst Choie, který si pozici bestie číslo jedna s přehledem udržel. Korejských sexy fen uvidíme ve filmu hodně, avšak všechny kromě řeznice utečou po chvilce buď na onen svět nebo do zaječích, a proto si jich příliš neužijeme. Přesto mám vůči filmu jednu připomínku - má tak trochu nevyřešený závěr. Většina diváků je spokojena, neboť vidí jak se to pěkně odkutálelo, já bych se ale rád dozvěděl, kam se poděla jedna unesená osoba. 90%

Do zhruba sedmdesáté minuty se odehrává vynikající thriller se skvěle propracovaným dějem a hereckými výkony, ústřední trojice Milland (který mi hodně připomínal Jamese Stewarta) - Kelly - Cummings předvedla vynikající herecké výkony a vlastně se moc jiných lidí na scéně ani neobjevuje. Každou minutu napětí stoupá a pak, když už si divák myslí, že už to nevydrží, spadne hodnota napětí na nulu. Veliká škoda, protože jinak by mohl tenhle počin směle konkurovat slavnějšímu Vertigu, i když, upřímně řečeno, zde je na rozdíl od Vertiga předem celkem jasné, jak to dopadne. Závěrečné rozuzlení je, promiň Alfréde, úplná fraška, které nemůže uvěřit snad ani dítě. Taková shoda náhod by prostě v reálu nenastala, přesto Ti děkuji za ten skvělý thriller v úvodních dvou třetinách filmu, za který si těch pět hvězdiček zasloužíš. 90%

Díky tomuhle filmu vím, že nejsem jediný člověk na světě, který nedokáže přeskočit přes kozu. Je to sice velice vtipný snímeček, ale pět hvězd mu nakonec nedám. Přijde mi totiž, že Lubitsch nás chtěl tímto filmem přesvědčit, že s nepoctivostí dojdeme nejdál. 90%

Od takového blázna, jako je Miike, nečeká nikdo žádná vysoce intelektuální díla. Přesto jsem předpokládal, že Miike dokáže rozlišit námět na bláznivou akční komedii a námět na nudnou demenci. Podle tohohle veledíle jsem ale usoudil, že jsem do té doby v tomto ohledu Miikeho vysoce přeceňoval nebo zkrátka Miike neměl v tom spěchu, jak točil jeden film za druhým, čas posoudit, co je dobré a co už ne. Film baví pouze v momentech, kdy je Zebraman v akci, a těch tolik bohužel není, spíše se kecá u ohýnku o nesmrtelnosti chrousta. Je to prostě strašně laciné béčko, u kterého Vám je šumák, jak to skončí. Navíc ani herecké výkony celou tu tragédii nespraví, Šó Aikawa je relativně nevýrazný herec, což by zrovna zde nebylo na škodu, to by ale ostatní herci museli předvést něco zajímavého. Nepředvedli. A že by se tady vyskytovaly nějaké pořádné feny jako třeba v Yattermanovi, to se taky říct nedá. 30%

Je sice skvělé, že tato komedie je obdařena velkým množstvím hudby, ale během sledování tohoto dílka jsem zjistil, že té, ač kvalitní, hudby je přespříliš. Vždyť hraní a zpěv zabírá snad polovinu stopáže, bez ní by to byla běžná středněmetrážní groteska. Najde se tam však velké množství momentů, u kterých se divák nachechtá do sytosti, například scénka s hospodářskými zvířaty v domě je opravdu k popukání. Přesto si myslím, že v zábavnosti zaostává za Lloydovými a Chaplinovými počiny (do té doby, než začal natáčet dlouhometrážní filmy) celkem výrazně. 75%

Je sice pravda, že je snímek originální v prolínání skutečného a hraného, ale jeho tvůrci nebyli k obyčejnému divákovi zrovna moc přívětiví. Celý film se zabývá příběhy dvou žen - nesympatické prostitutky, která randí s týpky pochutnávajícími si na láku z okurek a poté je okrade a východoněmecké agentky, která poslouchá kecy svého šéfa. Samotné příběhy nejsou samy o sobě špatné, jen je silně rozmělňuje dění okolo - kecy o všem možném od věech možných lidí, nějaké demonstrace, jakési tancovačky, zkrátka všechno možné, na co tvůrci při natáčení filmu narazili a bohužel musím konstatovat, že to je takový poslepovaný mišmaš, který sice určitým způsobem reflektuje dobu 70. let v Západním Německu, avšak kromě časoprostorového určení mu chybí nějaký výraznější jmenovatel. Že se aktérky příběhu občas vyskytnou v centru dění, ve výsledku nemění nic na tom, že si k nim těžko najde divák nějaký vztah. 65%

Takhle to dopadá, když se svět staletých vesnických tradic, jenž je pevně spojen s utlačováním žen a strachem z nahoty a sexu, střetne s kapitalismem parazitujícím na něčem tak přirozeném, jako je lidská nahota. Pak se mi alespoň lépe chápe počínání některých nově příchozích muslimů do Evropy, odhalená těla vidí v životě vůbec poprvé. Celý film se vlastně nese ve velmi smutně humorném duchu, zdánlivě směšných situací je zde velmi mnoho, avšak úsměv vám zmrzne na tváři, když vidíte, že někdo v tom momentě skutečně trpí. Když tamní fenu slyšíte v noci naříkat a vzdychat u toho, ještě to nutně neznamená, že to ubohé stvoření má nesnesitelné bolesti. Cítíte smutek ze všeho - Jaglika je smutná z toho, že vidí manžela trpět a zároveň vidí zahraniční nudistické turisty, jak si naprosto přirozeně užívají života, manžel je smutný, že Jaglika je vtažená do toho naskrz zkaženého byznysu a že se její chování k němu mění, oba jsou nešťastní, když vidí svého ženatého tchána, jak obhospodařuje feny jak na běžícím páse, a přitom jeho žena vypadá, jako kdyby si už vyhlížela svoje hrobové místo, a jeho děti trpí. Nahota zde není v žádném případě vulgární, film možná kdysi byl hitem díky množství odhalených těl, dnes, v době, kdy porno najdete snad i v ledničce, nešokuje. Vždyť žádný člověk se dosud nenarodil oblečený. 90%

Už potřetí jsem se snažil zkamarádit s tvorbou režisérského dua Delépine a Kervern a potřetí jsem zklamán. Originalita se tvůrcům vít nedá, ale klíč do mého srdce ne a ne najít. A to přitom černý humor mám rád a vím, že Francouzi ho umějí. Chápu kritiku dnešního kapitalismu, ve kterém není jisté, co komu patří. Dokonce je mi v mnoha případech tuším, co mi má polechtat bránici. Bez úspěchu. Navíc je zřejmé, že režiséři do svých snímků vybírají herce, kteří je nezklamou - jako ošuntělá požíračka ptáků ulovených do pastičky na myši byla Yolande Moreau bezvadná, stejně jako Bouli Lanners. Jenže do té pastičky na myši jsem se přes veškerou svou snahu nedokázal chytit. 60%

Skandinávci často ve svých filmech používají takový typ humoru, který mi příliš nevyhovuje a tenhle snímek je ho plný. Norští animátoři měli ale tolik fantazie a tolik zajímavých nápadů, že mi to ani tolik nevadí. A minimálně samotný začátek závodu George Lucas do první epizody Hvězdných válek zkopíroval, nechť se za to smaží v pekle. 80%