BigBang

Paní Melíšková: To by se za Rakouska-Uherska nestalo, pane vrchní inspektore. Pan Plesl: Moje řeč, slečno, moje řeč.

Sice oslava diverzity, v každém dílu jedna "menšina". Ale když je to dělané z hlediska nostalgie za monarchií, tak i takovou masírku snesu. Nebo: spíš než nostalgie za monarchií je to prostší nostalgie za dobami před válkou. Pokud jde o zpracování, čekal jsem pitomou selanku. Nečekal jsem, co přišlo: skvělé zobrazení, jak většina mužů středního věku žije život v tichém zoufalství. Takže kýč, ale takový, který mě úspěšně dojímá. Plus tedy pana Plesla jsem bezmezný fanoušek, a vůbec na celou trojici detektivů byla radost pohledět. Chápu, že postava policajta sukničkáře je velké klišé - ale od pana Langmajera toho ladymana beru a ještě se u toho přitrouble spokojeně usmívám.

Čekal jsem pitomou selanku. Nečekal jsem, co přišlo: skvělé zobrazení, jak většina mužů středního věku žije život v tichém zoufalství. Kdo si stěžuje na politiku, tak se mýlí: politika je v seriálu proto, aby dodala - oproti jednodušším detektivkám - tlak na vedoucího inspektora shora.

Pro mě nehodnotitelný film, řadu scén jsem dělal něco jiného. Ale druhá polovina super. Hlavně tvář pana Bronsona, jak září vnitřní radostí, stojí za sledování.

Pan Frič - takže film z jednoho kusu.

Velice zábavná epizoda s několika silnými postavami, zejména mi utkvěl recidivista prahnoucí po slávě.

Krásné záběry Mácháče. Můžeme se smát, že kpt. Fáberová se vrhne šipkou z mola, aby vyslechla chlapíka, co sedí na pramici 20 m daleko. Ale chtěli bychom tu scénu vypustit? Nechtěli.

Hezká epizoda. A lepá paní Fáberová se krok po kroku otevírá různým dědkům, kteří jí původně byli odporní.

Méně poutavé, ale postava trestance vyčnívala.

Až tady jsem poznal pana Hanzlíka. Díl z Varů vyžaduje vyšší hodnocení. Při střelbách se paní Šoposká usmála. Zato při cestě po Staré Louce se dívala hodně znechuceně.