BigBang

Jeden postarší chlap vybije druhou polovinu albánské mafie; napodruhé s menší chutí. Dobrá kinematografie.

Jeden postarší chlap vystřílí albánskou mafii. V pořádku kinematografie.

Velké umělecké dílo, sledování uteče lehce. Film je plný pouštních exteriérů. Pokud jde o děj, tuto frontu první světové války jsem neznal, takže jsem se poučil. Arabové jsou ve filmu nejspíš idealizováni, což nevadí. Hlavně proto, že jejich protivníci, Turci, nejsou nijak zvlášť démonizováni.

Vadila mi jen strašidelně namalovaná obočí hereček ve venkovských rolích. Ale jinak krásný film. Pozoruju na svých dětech, jak s každou generací mizí spoustu vědomostí o běžném životě starších lidí. Proto tvůrci v r. 1940 měli nesrovnatelně reálnější představu o starém venkovu a zachytili ji pro nás. Ještě dodám, že film je většinou o životě žen, což by mě jinak asi nebavilo, ale toto je nádhera. Tohle dílo vyžaduje úplnou pozornost a diváka za ni odmění. Na konec ještě poznámka k paní Glázrové: její paní kněžna je nadpozemská ve všech ohledech.

Epizoda s maximem retrospektivních scén.

Na nové (=popřevratové) české detektivky se normálně nedívám, ale při ležení s chřipkou jsem tomu dal šanci. A líbilo se mi to hezky. Hlavně dobré složení hlavních protagonistů. Snad mohl být méně dominantní ten příběhový oblouk přes celou sezónu, který místy zastiňoval jednotlivé epizodní detektivky.

Tak jako se ve filmu zhmotňovaly sny, tento film je zhmotněním kulturní úrovně českých šedesátek. Zůstala dodnes nedosažitelná.

Paní Ondráková tu ukázala spoustu charismatu. Ale scénář je bohužel špatně snesitelný.

Oblíbení herci p. Menzela. A k tomu záznam o těžkém průmyslu v Čechách.

Viděl jsem desekrát. Pan Höger, pan Bek, šedesátky. Co víc lze od filmu vůbec chtít?