Mythago

Podle mě docela povedený kraťas, rozhodně z kategorie těch lepších. Pointa mi sice byla jasná asi po třech minutách, ale stejně se nedalo nevychutnávat si skvělou atmosféru a já mám navíc psychicky narušené jedince ve velké oblibě. A všemožné odkazy na různé horory potěší, obzvláště Texaský masakr.

Další rodinka magorů, samozřejmě že z Ameriky, která je rájem podobných svinstev. Kraťasy sice bývají plytké, ale u tohohle mi to vyloženě vadilo, stejně jako mi vadil i Frankie a malá syrovost, která kdyby tu nechyběla, hned to mohlo vyznít mnohem lépe. Přesto se o poměrně dobrou atmosféru stará alespoň hudba a přestože to bylo prakticky o ničem, udrželo to mou pozornost až do konce.

Musím se pochlubit, že od Lovecrafta mám přečtené skoro všechno, přesto (to už není chlubení) mě tahle povídka nějak minula. Tak jsem si řekl, když už jsem na to z nějakého mně blíže neznámého důvodu narazil, že se podívám a zabiju tu půlhodinku, při které bych stejně jenom blbě čuměl a myslel si, že zase dělám něco pro záchranu světa. Pustím, fajn, divná a poněkud odpuzující animace, ale to přežije (ano, tím myslím sebe). Čumím na to, první (SPOILER a taky poslední KONEC SPOILERU) mrtvola s xichtem jak já po dvou brkách. Všude místo krve (kata)rze, ale co už, přežije. A pak to přijde!!!!!!!!!!!!! Již v Necronomiconu šíleným Arabem Abdulem Alhazredem popisované bytosti, obývající naši planetu ještě dávno před lidmi (a vytvořivší vše živé - pak že to je díky bohu, křesťané by měli číst Lovecrafta) a...oni vypadají jako několikráte strávení a vyblití loutkoví kašpárci, no nádhera. To už jsem měl pocit jako popelář brodící se hovnama - na začátku si myslí, že to nebude tak špatný, pak doufá, že časem se to zlepší a ve třetí fázi začne věřit v boha (což měnepotkalo). Pak už to šlo všechno ráz naráz, pátý přes devátý, s řiti do řiti, až k apokalypse. Doopravdy to někdy připomínalo 2012 a stejně to i páchlo (odpuzovalo vše kolem). Italové by měli zůstat jen při Death Metalu a béčkových hororech a nesrat se do animáků, při kterých ještě dokážou sprznit i Lovecrafta. A ještě abyste se o tom něco dozvěděli, milí čtenáři - nemělo to atmosféru, zasmál jsem se víc než u většiny infantilních amerických "komedií", dobře zastane roli ukolébavky anebo kdyžbyste chtěli běhat do kolečka po svém pokoji ve skotském národním kroji a při tom vyřvávat italské folklórní hity, můžete si tohle k tomu pustit. Amen.

K tomuhle se hrozně těžce něco píše. Věděl jsem, že to bude úchylárna, podle obsahu a hlavně proto, že to je z Hong Kongu, ve kterém vznikají snad ještě větší šílenosti než v Japonsku. Na jednu stranu tomu chci dát odpad, protože to je taková blbost jako málo která jiná, ale na stranu druhou ze stejného důvodu bych hrozně rád dal tomuhle "majstrštyku" všech pět rudých hvězdiček. Není zde nouze o utrhané končetiny, rozdrcené hlavy, kusy mozku všude kolem, kaluží krve, rozervaného psa (chudák pejsek, toho mi bylo ze všech umřivších nejvíc líto), končetiny v břiše nebo škrcení střevy. Riki-Oh se dá srovnat snad jen se Supermanem na speedu, cracku a flétničkou navíc. Nebo možná s Robinem Hoodem (bohatým beru, na chudý seru - mysleli jste si správně, to je přesně on). A vlastně nejvíc se hodí přirovnání k Diablu - všechny rozseká a porazí a čím dál je, tím těžší přicházejí soupeři. Až se dostane k Final Boss-ovi a...a vy prostě musíte vybuchnout smíchy.

Nebýt té hudby, ani mé hodnocení by nebylo tak dobré.

Těšil jsem se na další nálož všudypřítomného strachu, těšil jsem se, že budu zase týden chodit všude připosraný, jenže ono ne. Jak se k tomu dostali amíci, už to nemá to kouzlo původního dílu. Z těch nejděsivějších scén strach vymizel (např. scéna ve sprše - ruka lezoucí z hlavy byla až k smíchu), naopak je tu mnohem více vaty. Američané mají hold cit pro přirozenou fádnost svých výtvorů a nejinak je tomu tady. Možná kdyby tohle byl úplně první Nenávistný film, tak hodnotím výš, ale já se prostě neubráním tomu srovnávání s originálem, který je prostě o několik úrovní výše. Nějak mě přešla chuť na další díly.

Říkal jsem si, že když je to slovenské, tak to asi nebude žádný zázrak (nic proti slovákům nemám, dokonce jsem napůl taky, ale naše i jejich nové filmy, to je prostě děs), ačkoliv článek, díky kterému jsem se o tomto dozvěděl říkal něco jiného. Každopádně hned jeden z prvních zábvěrů byl skvělý, gore bylo zvládnuto excelentně, mělo to skvělý vizuál, atmosféru a závěr vzatý s nadsázkou, která to neposlala dolů, ale spíše naopak. No prostě klobouk dolů.

Tohle by se mělo povinně pustit všem fanouškům Chipmunků.

Černá komedie, norská krajina z níž pochází i režisér, 4 kila kokainu, to všechno slibovalo zážitek, na který bych mohl vzpomínat ještě dlouho. Jenže ten potenciál zůstal dost nevyužit. Občas to sice je úsměvné, atmosféru to v posledních asi dvaceti minutách taky nepostrádá, jenže to je dost málo. Většina stopáže je až příliš vážná, což mi až tak nevadí, ale když už to má být černá komedie, přeci jen očekávám něco jiného. Nutno ale uznat, že je to lepší krimi než ty americké ubožárny, lepší komedie, než infantility typu Prcičky a má to mnohem více napětí a lepší prostředí než několik málo posledních hororů, co jsem viděl.

Bože, to byla zase jednou sračka. Bylo to trapný, s hororem to nemělo vůbec nic společného a i když to nepovedená variace Pratchettovského Smrtě a jeho dceruška nezahráli zas tak špatně, stejně to považuju za zbytečně zahozených deset minut. Potěší to možná tak barvoslepé americké dětičky velikosti a objemu šutru z česko-saského švýcarska, které se na Hlenoween neprotáhnou dveřmi a tudíž můžou leda dál strašit doma před televizí.