Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (128)

plagát

A Mind's I (2003) (TV film) 

Dáni jsou mistři a prakticky v každém žánru dokážou vytvořit nějakou raritu. A tahle podivnost tedy opravdu konkurenta nemá, takhle divnou věc jsem už dlouho neviděl. Absolutně jsem zabředl do spleti chodeb myšlenek, pocitů a výjevů, který nám Lars Pedersen jistou rukou a neořezanou tužkou připravil, abychom si mohli hrát. A jako bonus perfektní vizuál, aspoň já na takové ulítávám.

plagát

Contact The Star People (2008) 

Mám rád laserovou strunu, ambientní hudbu, veverky i lsd a všechno tohle ten film měl. Doporučuju pustit známému epileptikovi, kterého nemáte v oblibě.

plagát

Video Dead (1987) 

Představte si váš oblíbený zombie horor, přidejte k tomu Tromu bez úchylností, pak nějakou grotesku, odeberte kvalitní herce, kameru a cokoliv normálního a nakonec přidejte zombie, kteří nejdou zabít přepůlením, oddělením hlavy od těla, ale jen když se dostanou na místo, odkud se nemají šanci dostat a vyjde vám oproti tomuhle ještě jakž takž normální film. Je to trash jak hovado a já jsem rád, že se to nesnaží ani skrývat. Naopak z toho těží co možná nejvíce. Třeba takový zombie ve svatebních šatech a parukou, který po lese honí člověka s motorovou pilou, nějak jsem si při tom vzpomněl na druhý Evil Dead. Přesto přese všechno tomu něco chybělo, nějaké kolečko navíc, možná to trochu zesplatterovatět, přidat více trávy a bylo by to ono. Ale jsem rád i za tohle, aspoň to nenudilo.

plagát

Halloween (2007) 

Moje druhá zkušenost se Zombiem a opět...to není na plný počet. Ačkoliv oproti původnímu Halloweenu se tento noří mnohem hlouběji do Michaelovi hlavy, má větší hloubku i výpravnost a Zombie svojí fantazií diváky opravdu nešetří, tak v druhé půli to trochu upadne. Druhá polovina nám totiž servíruje už jen viděné, i když v modernějším, násilnějším a o něco temnějším hávu. Kdyby se trochu změnil scénář a přejmenoval Michael, tak by to vlastně mohl být samostatný film, nevázaný na původní sérii. Ale casting skvělý. Herec malého Michaela předvedl opravdu něco na svůj věk. Takhle dobrý dětský výkon, který byl v první polovině navíc klíčový, jsem už dlouho neviděl. A celkově dětští herci zde byli velmi dobře obsazeni. Zdejší hodnocení je za mě nrpochopitelně nízké.

plagát

Noc živých mŕtvych (1968) 

Ať je to sebekultovější a sebeprůlomovější mě to prostě nebavilo a to jsem zastánce spíše těch starých filmů. Přijde mi to stejný jako novodobý zombie horory z těch horších řad - celou dobu se prakticky nic neděje, je to jenom konverzačka (ačkoliv dobře zahraná, hlavně co se Barbry týče, tak nudná) a až posledních 20 minut za něco stojí. No v tomhle případě spíš posledních 10. Je to hrozně přehodnocený, zasloužilo by si to ne víc než 60 %, ale co nadělám. Ačkoliv jedno se tomu musí nechat - ten závěr se vážně povedl.

plagát

Špína z ulice (1987) 

Tohle je kult. Bezdomovci sledující sex a následně unášející dívku, scéna mezi svěráky, šílená bezdomovkyně nebo házení si s uřízlým penisem. To jsou všechno tak památné a geniální věci. Navíc ty neuvěřitelně abstraktní a barvitá úmrtí, některá vypadala jako by se na nich podílel Jackson Pollock. Žije si to svým vlastním životem, sere to na všechno a dělá to poctu splatter žánru. I prostředí je skvělé a dokonce i většina postav byla mně velice sympatických. Proč už se dneska netočí podobné věci?

plagát

Kámo, kde mám fáro? (2000) 

Naprosto úchylná, infantilní a debilní komedie, taková dětštější verze Hangoveru (kterému nesahá ani po paty), ovšem mě pobavila a je mi jedno, kdo si o tom co myslí. Je toho tam přes sebe naflákáno víc než v tromáckých filmech a to už si zaslouží náležité uznání.

plagát

The Theatre Bizarre (2011) 

Musím říct, že od The Theatre Bizarre jsem čekal přeci jen o něco víc Bizarre a daleko míň nic neříkajícího a nudícího The. Teď už si ani nedokážu vybavit o čem vlastně 2 třetiny filmu byly, což asi přeci jenom není úplně dobré. Ovšem když už jsem si říkal, že mě z nudy nejspíš nic nevytrhne, tak přišly dvě závěrečné, chutné lahůdky, které naplno udržely mojí pozornost až do dobrého závěru v divadle, kterému ale mohl být dán větší prostor. Tedy ony ty 2 třetiny nebyly zas tak nudné, vlastně každá z povídek má aspoň jeden zajímavý aspekt, ale čekal jsem něco úplně jiného (lepšího), takže nejsem moc spokojený.

plagát

The Taking (2013) 

Taková seznamka s lesem pro náročné. Při tomhle filmu bych se mohl naučit jména stromů, jejich průměrnou výšku, tloušťku kůry, jeho obvyklé osazenstvo. Příroda tu dominuje, stejně jako halucinace pomalu začínají ovládat mysl a bortit celý život, který by se pak vešel do rubikové kostky. Jediná cesta k záchraně je voda, já ale žádnou po ruce neměl a tak jsem tomu propadl a zabloudil do psychedelické, nevypočitatelné a šílené reality. Dvě duše pro ďábla, nebo-li Lucifera, což je ve starověkém Římě, mimo jiné, bůh přírody. Do toho vržené industriální zvuky, hnus dnešní doby, umocňující zběsilou atmosféru šílenství. Cítím z toho nějaký hlubší smysl, nějaké poselství, které tam nejspíš ani není. Ale to mi stejně nepokazí dojem.

plagát

The Demented (2013) 

Jo, dementní to teda bylo. Ale tvůrci si jednoznačně zaslouží uznání - chce to být asi hodně zručný, když v úmyslu natočit vážný a kvalitní film vznikne takováhle debilita. Na začátku trošku vody, dobrovolný sebevražedný atentátník na létajícím koberci považovaný za ufo, pes, kterému z huby odletuje digitální něco. Nakonec bylo stejně nejzáživnější pozorovat rozšiřující se skvrnu potu na tričku toho homofobního zastánce homosexuálů. A taky ta hudba ze začátku byla poměrně dobrá. Někdo mě možná bude považovat za nenažraného, ale mě to prostě nestačilo.