Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Dokumentárny
  • Akčný

Recenzie (524)

plagát

86. Annual Academy Awards (2014) (relácia) 

Jared Leto překvapil, jak to má v hlavě (vzhledem k povolání) srovnané. Dokonce zmínil Ukrajinu a vyslovil ji správně (!). Matthew McConaughey dojal svou třídílnou děkovačkou, kterou asi doma musel promýšlet, ale působila nesmírně opravdově, upřímně a jímavě. Lupita jakožto debutantka mluvila překotně, emotivně, a to docela dlouze, ale naštěstí nás nezahlcovala ohranými frázemi a byla na ní vidět zdravá míra pokory./// Písničky z nominovaných filmů poněkud nudily a ovace ve stoje mě tedy zcela míjely. Příště by stačily jen ukázky. Hrdinství, motiv ceremoniálu, tvořil kromě promluv zejména skvělý sestřih, v němž potěšil Neo, přemíra komiksových panáků méně. Pocta zemřelým byla decentní, no de facto jako celý večer./// 12 let v řetězech (hlavně svým tématem) až trochu nezdravě dojímalo celé divadlo. Gravitace po zásluze bodovala v technických kategoriích, Vlk očekávaně ostrouhal, ale Grande bellezza vyhrála, takže spokojenost. Jim Carrey a Jamie Foxx svými výstupy pobavili, celkově však chybělo jakékoliv výraznější číslo./// Moderátorka Ellen: Inu, co může být modernější (a pro mládež zábavnější) než 56letá lesbička v kvádru s teniskami, co tweetuje, na chvíli Twitter shodí selfie s těmi největšími hvězdami, kterým pak rozdává sýrovou pizzu. Její úvodní řeč měla grády, poté už to bylo slabší a ani kostým čarodějnice Glindy příliš nepomohl. Róba však měla úspěch stejně jako vystoupení Pink (song Somewhere Over the Rainbow), což mě jen znovu utvrdilo v tom, jak obrovsky populární stále Oz je./// Módní koutek: Klasické bílé smokingy jsou opět trendy, a to v kombinaci s černými kalhotami. Na Oscarech bodovaly zejména dva francouzské módní domy. Herec McC dokázal tradiční kousek Dolce & Gabbana elegantního střihu posunout na vyšší úroveň stylovou černou vestou. Mladší kolega Jared Leto model oživil karmínovým motýlkem z hedvábí značky Saint Laurent. Gabourey Sidibe v róbě Theia na zakázku byla díky… orchidejové barvě šatů s ručně šitými okvětními lístky zcela nepřehlédnutelnou. Polovinu své výbavy by však s klidem mohla darovat Lupitě, která vypadala, jak kdyby si odběhla z plantáže po ročním hladovění./// Co měly znamenat ty kýčovité a neustále se opakující růže v pozadí, které absolutně nesouvisely s proslovy předávajících? To byl zrovna Valentýn?/// P.S. Officially in love with Matthew McConaughey. "Amen. Alright, Alright, Alright. Keep on livin’." [Záznam bez reklam]

plagát

Robocop (2014) 

Čtvrtá za Samuela L. Jacksona. Čím je starší, tím je ještě lepší a démoničtější. 70 %. [Kino]

plagát

Nymfomanka II. (2013) 

Bublina splaskla, nadšené očekávání zplihlo jak pyj po orgasmu. Druhá část je o poznání slabší, banálnější a méně vtipná (recyklace prupovídek z jedničky). Formálních hrátek ubylo, Seligmanovy odbočky zmiňující x slavných persón nabobtnávají až do groteskních rozměrů, ale naštěstí už nás Trier neoblažuje tolika názornými metaforami./// Nehraje už jen Bach a Rammstein, ale i Wagner, Mozart, Händel… A zase se dozvíme moudra o hudbě, církvi nebo deviacích. Žádné geniální propojení části první a jejich motivů (hudebních i těch ostatní) s částí druhou se nekoná. Rozdělení na pouhé tři kapitoly film zpomaluje. První část (sado-maso) sama sebe opakuje a kýžený průnik do (duše) Joe se nedostavuje. Celkový rytmus snímku je poněkud rozvláčný a bez uspokojivého gradování, což může při sledování vyvolat podobné pocity frustrace, jaké zakouší hlavní postava, která se marně snaží vyvrcholit. Finále je podivné (rozhodně nečekané, to ano) a v paměti utkví snad jen scéna odkazující na Antikrista nebo obří bradavky Gainsbourgové. A kromě krátkého záběru na felaci, ochlupená rodidla a pár ztopořených černošských údů zas nic! Trier se smíchy ohýbá v pase, jak nás napálil – a nemám na mysli relativní cudnost filmu, (v kinech běží jen sestřihané kopie), ale celou část II. a její obsah a vyznění. Každopádně teoretici mají co rozebírat a ti ostatní můžou s nadějí čekat na rozšířené verze. Studie ženské sexuality? Ale kdeže. Mimochodem character posters jsou totální podfuk, většina zobrazených postav si ve filmu nesvlékne ani šálu, natož cokoli dalšího. [Kino]

plagát

Tajný život Waltera Mittyho (2013) 

Kvintesence života je pro každého něčím jiným a Stiller nám naštěstí tu svou nevnucuje, ale jen nenásilně představuje. A to tak zábavně, netrapně (!), vtipně ("Small beer boot"), kouzelně a skrze neokoukané scenérie Islandu, že jsem po skončení filmu byla dost mile překvapená. K Walterovi jsem totiž měla značné předsudky, vyrazila na něj pracovně a výsledkem byl nad očekávání příjemný zážitek. Možná i proto jsem velkoryse ignorovala masivní louži piva pod nohama (dík, řado tři), která mi namočila skoro všechno. Film, u kterého se někdy zasmějete nahlas, ale skoro pořád se usmíváte. Rozverný, příjemný a hlavně nenucený./// Základní východiska filmu si odporují: užívej si života, buď spontánní, bláznivý vs. draví manažeři bez zaváhání vyhazující letité zaměstnance, ale nakonec vydají číslo opěvující rutinu člověka? Dalo by se to číst i tak, že tyto bezskrupulózní součásti firem, jež se orientují pouze na profit, chce film polidštit. Nejednoznačnost/rozpolcenost je ostatně vlastností hlavní postavy – prožívá to a sní o onom. Top scény: básnický sokol, žralok, jízda na skejtu, rentgenová bitka, honička se šéfem na ulici. [Kino]

plagát

Muž z ocele (2013) 

Destruction porn. [CSFD projekce, 2D, titulky]

plagát

Vlk z Wall Street (2013) 

Šlapky, orgie, koks, prášky, chlast, auta.... aneb totální hedonismus makléřů v praxi v nesmírně živelném filmu, který dokáže svou opojnost velmi lehce přenést skrze plátno./// Nejzábavnější scéna desetiletí (mozková obrna aneb kterak maniak Belfort objevil novou úroveň účinků drog), geniálně hysterický DiCaprio, Hill hrající konečně burana, co k němu sedí, skvělá hudba… Celkově neskutečně nabitý epos (za 3 hodiny se nestihnete nudit!) moderní filmařiny, který nestojí na kdovíjak geniálním scénáři, ale mistrném fyzickém herectví s různými úšklebky, vzdechy nebo prskáním, ale i přímých promluvách vypravěče k obecenstvu (viz např. House of Cards)./// WoWS je podle mě z části přiznaná oslava vychcanosti, což se v Hollywoodu často nevidí. Scorsese tak rozhodně vybízí k podrobnějšímu čtení filmu, byť po prvním zhlédnutí působí téměř jako čirá komedie bez nadstavby. A i kdyby tomu tak bylo, je to monstrózní zábava (mimochodem neskutečně vulgární), kterou by od tohoto velikána čekal asi málokdo, takže já si jeho akcie ráda koupím znovu. "I will not die sober! Get the ludes!" 85 %. [Kino]

plagát

Detská hra (1988) 

V originálním znění je díky démonickému hlasu Brada Dourifa zážitek o třídu intenzivnější. Šestiletý Andy v podání nečekaně věrohodného Alexe Vincenta se chová chytřeji než naprostá většina postav z hororů let následujících. Doma se opevní, schová do skříně a vyzbrojí se basebalkou. Člověk pak už jen zapláče nad imbecilitou scenáristů, kteří plodí nelogicky se chovající postavy a také neustále rycyklují zápletky. Dětská hra má originální znepokojivý příběh, vždyť co je děsivější než zlo v podobě dítěte a navíc ještě plastového, dále velmi dobré výkony herců, kteří nemusí odříkávat zbytečně dlouhé a prázdné dialogy, a také plíživou rusovlasou hrozbu (cupitající v červených botičkách), která promluví až v polovině filmu (!). Chucky coby animatronická loutka navíc i po desetiletích vypadá nadmíru živě a autenticky. 70 %. "We're friends to the end. Remember?" -"This is the end, friend!"

plagát

Nezbedná pohádka (1976) (TV film) 

Alena Ladová, dcera Josefa Lady, obstarala pro pohádku sice malebné kulisy coby její výtvarnice, ale papírové obrázky kotlů, stromů nebo slunečnic zkrátka vypadají lépe na pohlednicích. Námětově jde o originální počin: emancipovaná princezna Máňa vysvobodí svého budoucího ženicha z pekla, kam si ještě dojede autem. Ovšem většina písniček je spíš otravných a humor zůstal pravděpodobně skryt v bohatě ochlupených zadnicích pekelníků, takže ani ta drzá Máňa to nezachrání...

plagát

Nymfomanka I. (2013) 

Nejzábavnější, nejnormálnější, a tím i nejpřístupnější Trier. Kinoverze je paradoxně šokující svou cudností, takže avizované nymfomanické čuňačinky neuvidíte./// Etuda s Umu Thurman coby podvedenou manželkou je vynikající, protože je hrozivá i nesmírně komická zároveň. Humor, který je možná až málo cynický a černý, je podstatnou složkou obou snímků. Zůstává však otázkou, zda to nebrání většímu ponoru do života hlavní postavy, který je vlastně velmi nešťastný až tragický, což je ideální premisa pro řádně depresivní a hloubavý film. Každopádně Nymfomanka je vlak, do kterého bez váhaní nastoupím (bez vstupenky) znovu, ale zajímá mě už jen režisérská verze obou částí zároveň, nikoliv tento sestřihaný coitus interruptus. P.S. První film, ve kterém má Shia LaBeouf sexappeal, a to pořádný. "3+5" [Kino]

plagát

Hořící keř (2013) (TV film) 

Velmi dobrý první díl, o dost slabší prostřední část a poměrně neuspokojivý závěr. Avšak úvodní znělka je vynikající – ukazuje výjevy z tehdejší zábavy s prostřihy na tanky Varšavské smlouvy, což doprovází zvláštním způsobem zneklidňující hudební doprovod./// Pokorná coby Palachová působila velmi věrohodně a ze všech postav nejopravdověji. Pauhofová je nesmírně půvabná, ale typově mi do role advokátky neseděla a Kotek překvapil v pozitivním smyslu. Celkově to ve mně zanechalo dojem vyzrálé režisérské zručnosti a vycizelované výpravy, ale i určité omezenosti a malosti, a to ve smyslu prostoru – vidíme jen kousek ulice, není vidět za roh, stojí tam pouze pár demonstrantů atd. Já vím, je to televizní produkce, ale až příliš často jsem si připadala, že jen nakukujeme a dál nesmíme./// Hořící keř nevnímám jako velkou analýzu společnosti nebo drama se zásadním přesahem – na to by musel Holík scénář ještě rozpracovat (10dílný seriál si dokážu představit), aby pak většina postav působila méně bezkrevně a typicky./// 206minutový kinosestřih je díky kratší stopáži a absenci předělů možná lepší volbou než místy poněkud rozvláčná minisérie, takže si jej někdy pro porovnání pustím. Osobní P.S. Až příliš často se v Keři štrádovalo po Fildě, která (nečekaně) i po více než 40 letech vypadá stejně sociálně :).