bratr_jezek

Příjemná komedie na několikrát viděné téma. Všichni, kdo mají děti do pěti let si navíc k mému hodnocení klidně mohou přičíst o jednu hvězdu víc. Veronika nebo též Venuše (Boková) opustila slibnou kariéru malířky a plně se věnuje dětem. Martin (Taclík) se naopak zajímá jen o práci a své aktivity, rodina ho nebere a nechat mu pohlídat děti třeba na hodinu, je na vlastní riziko. Není se co divit, že se Veronika vzbouří a pod vlivem charismatického tchána uzavře s Martinem sázku, že se on bude o děti měsíc starat, ona bude zatím odpočívat a malovat. Je předem jasné, že Martin roli otce nezvládne, vznikají vtipné momenty, některé známé z jných filmů, jiné originální. Krk mu nakonec zachrání sousedka, která za úplatu uklidí byt, navaří a uspí děti (vtipné, ale metodu nedoporučuji). Bohužel se v té chvíli vrací Veronika a padne na ní debka, že to doma zvládají bez ní lépe než ona sama. Odpočinek jí dlouho nebavil a malování jí nešlo. Bohužel vše podstatné je řečeno a tvůrci začnou klopýtat, jak zápletku natáhnout na celovečerí film. Veronika tedy s pláčem uteče, Martin jí kupodivu nezavolá a nevysvětlí, jak to ve skutečnosti bylo a sama Veronika celkem iracionálně vyhledává svého bývalého kolegu a tajného ctitele (Budař), který se vyšvihnul na zazobaného ředitele galerie. I hloupější musí být jasné, že Budař bere ženy jen do postele, přesto se s ním Veronika schází, líbá, jede na rande a pak...procitnutí ve chvíli, kdy se s ním málem vyspí a jeho "vášeň" vtipně ochladí kozím sýrem. Vše je pak potřeba urovnat, oba rodiče se ze situace zřejmě poučí a v závěrečných titulcích se dozvíme něco z další budoucnosti o trochu šťastnější a lépe fungující rodiny. Pokud máte pocit, že ve stopáži chybí pár minut, o které nelze ochudit diváky (102 celkově), režisér se rozhodl poklonit některým filmům svého srdce. Romantické momenty, které člověk viděl v podobných filmech, by se daly očekávat, ale pocta hororu? Už scéna, kdy Venuše maluje u kamarádky a po každém tahu štětcem se k ní v místnosti naprosto tiše přibližují dvě bledé mlčenlivé děti ve mne evokovalo cosi z Kruhu, ale větší bonbonek představuje mladý Kraus. Teprve v závěru scény totiž pochopíte, když vyleze před strašidelně nasvícený dům a Veronika od něj s hrůzou uteče, že jde o krásnou poklonu jinému vycpávači zvířat (malování už Krause nebavilo), a to Normanu Batesovi z podobně vyhlížejícího motelu ve filmu Psycho. Klobouk dolů

Kathy Bates je naprosto famózní a Rob Reiner ukazuje, že v podstatě komorní koncert pro dva lidi od mistra napětí lze převést na plátno a zachovat skvělou mrazivou atmosféru. chvíli, kdy Kathy Bates začne na autora tlačit kvůli jeho knize a atmosféra tuhne do hororového finále, i ti, kteří v českém jazyku ve slohovkách plavali, by najednou v takové situaci napsali během pár minut celou knihu.

Máte k dispozici trpaslíka, elfa, čaroděje a lupiče. Koho si zvolíte, aby prošel všechny nástrahy, pobil všechny záporáky a zachránil království? Bohužel nejsme v počítačové hře, ale ve filmu a uvěřitelnost postav padá s velmi mizernými výkony, snad jen draci zachraňují jednu hvězdu, dočkáme se jich bohužel příliš pozdě. Velmi slabí jsou i ostřílenější herci (Jeremy Irons, Thora Birch) a všichni ctitelé legendárních "her na hrdiny" musí při tomto výcucu supět vzteky.

Popularizace antických námětů nebere nějak konce, bohužel zase je to spíš nuda okořeněná explicitní řezničinou než nějaká výpravná fantasy. Nejlepší postavou je paradoxně záporák Hyperion, kterému příliš tuctový Thesseus nesahá ani po kolena. Přesto s ním vládce bohů ztrácí čas a v převleku za starce ho cvičí v boji. Když však na sebe vezme svou "božskou" podobu, vypadá jako nějaký klon napomádovaného prince a jeho dcera proti němu vypadá starší! Pak už se vrší nápady na sebe, jen aby se mohlo ukázat pár efektů a "cool" souboje bez logiky. Thesseus sice v bohy nevěří, ale vlivem okolností otočí a svou pomstu Hyperionovi se rozhodne spáchat přes snahu zabránit získání bájné zbraně osvobozující Titány (největší zklamání filmu, nejsou to mocní obři či velkolepé obludy, jak je popisuje řecké báje, ale vypadají jako banda uchylů co utekla ze sado maso salonu, pak je náhodou všechny někdo spoutal tyčí a strčil do jakési kostky). K splnění úkolu si však Thesseus vezme jen pár podobných trapáků jako je on, takže v soubojích mu občas musí pomoci bohové (pak jsem ale nechápal vztek Dia, že tomu tak je, a jeho nečekaný trest pro jednoho takového "božského" pomocníka). Cestu k luku mu má pomoci odhalit věštkyně (pochopitelně krásná a panenská, takže se s ní Thesseus brzo vychrápe a ona má místo vidin prd). Není se co divit, že luk má dřív Hyperion, oblehne i přilehlé město, kde v hoře jsou ti Titáni. Thesseus se konečně spojí s armádou, Hyperion má přesilu, ale Thesseus místo toho, aby čekal u ústí tunelu a rozsekal každého, kdo z něj vyleze, se po "americkém" hrdinském projevu vrhne v čele těch pár chudáků a v tunelu lítá krev a části těl na všechny strany. Přesto Hyperion Titány osvobodí a vás čeká největší slabina filmu. To je totiž boj bohů, takže tu najednou stojí Zeus s dcerou a kupodivu jen asi tři další bohové, kteří jsou schopni jediným úderem rozsekat i několik Titánů na krvavou kaši (přesto paradoxně jsou postupně přemáháni dalšími a dalšími, oproti počtu, který ukázali na začátku, začne blikat varovná kontrolka "kolik se jich do té kostky vlastně vešlo?"). Nakonec jsou bohové zabiti (netušil jsem že nejsou nesmrtelní) a poslední Zeus všechno zasype, abychom ho o pár let později zase viděli v převleku za staříka, jak dohlíží na Thesseova syna, zatímco jeho otec bojuje v oblacích se stovkou bohů proti stovce Titánů (tak proč ti bohové nešli bojovat proti Titánům už poprvé???). Kdo nemá takové nelogičnosti ve filmech rád, může klidně ubrat jednu hvězdu z jinak průměrné popkornové zábavy.

Velmi nadprůměrný počin, kdy jen nesoulad některých dílů ubral ze 100%. "Pod hladinou" - Nebyl jsem si úplně jistý, zda nemá Daniela Kolářová trochu pravdu, když prohlásila, že je hlavní hrdinka rozmazlená. Její tápání, ve kterém neví, co chce, by mi víc sedělo k nějaké puberťačce a ne ženě po třicítce. Její "nevinné lži" byly ve skutečnosti velké, zlé a kruté. Neboť ruku na srdce, když budete lhát manželovi o nevěře nebo se budete tvářit, že chcete dítě a tajně ho budete "zabíjet" antikoncepcí, budete si připadat, že je to v pohodě? Źe vlastně nikomu neubližujete? Že se přetvařujete proto, že si o vás okolí dělá jiný, daleko lepší, obrázek (protože si myslíte, že se od vás takové chování očekává)? Byly chvíle, kdy jsem neměl z filmu dobrý pocit, herci zahráli psychologicky velmi zvláštní postavy, nikomu z nich však nebudete nijak fandit a jak už psali jiní, nepřirostou vám k srdci a nebudete mít důvod jim fandit...............................................................................40%. "Lež má rozbité auto" - Jsem rád, že druhý film byl trochu oddychovější. Hlavní hrdina... se dopustil lži, které se podobně dopouští spoustu jiných mužů při balení žen, dělal ze sebe víc než ve skutečnosti je. V tomto případě se vydával za známého věhlasného neurochirurga. Bylo mi sympatické, že když Vojta Dyk zjistil, že doktora potřebuje malý kluk a že by to mohl být únavový syndrom, zkoušel návštěvu vyjednat, když bláznivé nápady jeho kamaráda z autodílny nevyšly, přiznal pravdu, i když riskoval, že ho partnerka prokleje do x-tého kolena, a protože jí měl rád, svou snahu u lékaře nevzdal , spolu se "slovanským typem" Čvančarovou u doktora uspěl. Příslib odpuštění mu určitě byl skvělou odměnou...............80% "Druhý dech" Drsná a bohužel až mrazivě pravdivá sonda o pádu jednoho podnikatele až na samé dno. Bohužel jen díky nepochopitelnému egu a ješitnosti ("já tady vše platím, beze mne se neobejdete, nepotřebuji tvoji pomoc") to nechal zajít až k exekuci. Teprve pád ho vzpamatoval, začal konečně podnikat v jiném oboru a kdo vydržel až do konce, byl v titulcích odměněn i vtipným závěrem, kdy skvěle uzemnil svého bývalého šéfa. Velké plus manželce, že ho dokázala vzít zpět a dát mu šanci. Sympatie diváka klesají k nule vlivem antipatií k hlavnímu hrdinovi, pak ale pointa (vysvětlená později vložením mezi titulky) ukáže, že i hlavní hrdina ví, kde je jeho místo ..............................................................................................90%. "Hvězdička" Průměrná sonda do "poradny pro náctileté", kde rady nepíše líbivá tvářička z plakátu, ale stárnoucí spisovatel, který raději píše takovýto škvár než aby učil na univerzitě. Bohužel ho "nový život" pohltí tak, že zapomíná žít ten svůj. Dá se to i pochopit, dcera lítá kdesi v astrálním vesmíru jógy a manželka je konfliktní hysterka. Vše je však podáno nějak bez šťávy, nekoná se žádné poučení ani odpuštění, vše končí nějak nedořešeně a ani vpašování populárních tváří (např. zbytečná vsuvka s Kotkem) to tentokrát nezachrání.............................................................................................50% "Klukovina" - Nazvat tuto lež klukovinou je silná káva. Hezky se zde ukazuje paradox našeho soudnictví, kdy i přistižený zloděj může být osvobozen pro nedostatek důkazů, ale proti účelové lži tří "fracků" se těžko brání, hlavně když musí učitel dokazovat, že on je ten nevinný. Kvalitní díl, jen mi vadí (a ubírám za to hvězdy), že tvůrci nenašli odvahu a nechali otevřený konec a neukázali, kam taková lež může vést. Myslím, že by to pro mnohé mohlo být poučné........................80% "Chromozom" Tereza Brodská vyrobila několik set dětí, bohužel je sama. Její lesbické kamarádky, kterým velmi pomohla tajným a nelegálním oplodněním, se od ní odvrátily ve chvílce, kdy se přiznala ke lži, otcem jejich dětí, které spolu chtěli randit, je jeden dárce. Tehdy jí do toho trochu natlačily scénami, že když neotěhotní teď hned, bude zle. Nejhůř tuto "pravdu" nesl puberťácký kluk, začal se s otcem stýkat, ve vztahu lesbiček z toho ta dominantní začala být až hysterická ("já jsem co, nic, nula, teta?"). Velmi silný příběh podtrhuje skvělá Tereza Brodská, možnost dalšího vztahu se jako fénix z popela rodí mezí ní a otcem kluka, svérázným, a svým způsobem také opuštěným, lékařem........................................100%. "Čistá práce" Příběhu poctivého řemeslníka něco chybí. Řemeslník sice má zdokumentováno, že odvedl čistou práci, přesto neustále pracuje pro evidentně nečestného stavbyvedoucího. Peníze mu však nikdo nedá, takže se dostává do dluhové pasti podobně jako Langmajer v jiném díle a podobně obelhává rodinu. Jenže tento hrdina se asi nechce poučit (je tam zmíněno, že už jednou naletěl a platil pak 20 tisíc pokutu sociálce), stýká se s dost pochybnými kamarády (jeden hulič, druhý o sobě hrdě přiznává, že je zloděj nafty), problémy řeší radši alkoholem a marihuanou, hádá se pak s ženou snící o kozí farmě, ta jeho lži a scény kolem práce neunese, uteče od něj, vrací se, bohužel v momentě, kdy se její muž chystá se svým kamarádem vyloupit benzínku. Otevřený konec je tu víc na škodu než u dílu Klukovina, spousta otázek zůstala nedořešena a jejich zodpovězení by vyžádalo možná víc než jeden díl..................................................................50% "Byl lásky čas" Co získáme, když spustíme herecký koncert v podání Freimanové a Havlové se spoustou drobných rolí jiných herců, kdy každá postava má své kouzlo, a do tohoto kaleidoskopu jako lepidlo napustíme vynikající Janžurovou. Důstojné ukončení nadprůměrné série filmů o lžích. V posledním příběhu Freimanová lže spíš sama sobě z pocit křivdy, kdy jí starší sestra přebrala partnera. V uražené ješitnosti pak potencionálního partnera (Hanák) glorifikovala do nadpozemské podoby životní lásky a po krachu dalšího vztahu (Vetchý) jí zbude jen chátrající dům a maminka (Janžurová), která by dcery dala rádo dohromady. Po jejím úrazu (mrtvice) učiní gesto a spolu se sestrou (Havlová) se vrací do hotelu, kde rádi trávili léto jako děti. Přichází řada absurdních situací a drobných postaviček a hereckých etud, abychom pochopili, že i druhá sestra není moc šťastná, protože se z partnera kvůli kterému spor vznikl, vyklubal egocentrik žijící jen svou prací, který zásadně zapomíná na výročí, narozeniny, nedodržuje sliby a žije jen svou prací. Dovolená se tak snadno může zvrhnout ve výčitky a obviňování, obě ženy však pochopí, že mají jedna druhé co nabídnout a že usmíření může být tím nejmenším, co by mohly udělat....100%

Variace na Princeznu se zlatou hvězdou na čele, která má šaty schované v oříšku jako Popelka a tři zlaté předměty, kterými po sobě nechává stopu - s oblibou to hází princi do polévky (bez vysvětlení jsem souvislost mezi prstenem, kolovrátkem a jakýmsi navinovátkem nepochopil). Princezna však není žádná naše Krasomila, prchá před vlastním otcem, který najednou posedne myšlenka, že si jí "vezme" (na pohádku hodně silný incest motiv). Bohužel v novém království se zakouká do prince, který se k ní chová, jak k onuci - nadává ji, mlátí ji, hází po ní boty. Kde je potom láska nebo nějaká náprava, kterou princ musí projít? Jeho kamarád dvořan je ještě horší, přesto se poddaní ještě nevzbouřili, Opět tedy žádný princ Radovan v kouzelném podání Pepíčka Zímy, žádný hodný kuchtík Janek a protivný vrchní kuchař. Tady je jen jeden kuchař, trochu opilec, který má však široké srdce a vilně po Lottě kouká. Ona ho chce mít ale jen jako "nového otce" (přitom není zase tak starý, možná by to s ním měla lepší než s hormonálně nevyrovnaným princem). Celá pohádka tak skřípe jako ten kolovrátek, princ pronáší moudra v podobě toho, že chce manželku s duchem a na plese mu imponuje hlavně krása a drahé šaty převlečené Lotty. Na Němce hodně slabý odvar.

Tak komedie slibující návrat do úspěšných komedií typu Slunce, seno... uvízla někde na půl cesty. Legendární trilogie totiž byla postavená na hereckých výkonech (kde mnohdy neherci zastínili herce) a v úsměvném náhledu na vesnici se mísila kritika se spoustou dnes již legendárních hlášek. Režisér mnohé oživuje - jihočeská vesnice, kde malebně každé ráno zakokrhá kohout, kde jsou všudypřítomné drbny, přijíždí nová neokoukaná tvář, která vyvolá rozruch, ve vesnici straší, vedení vesnice je neschopné a všehoschopné. Proč se tedy nedaří? Vše zmíněné jsme už viděli v prvním filmu hoštické trilogie, ale lépe. Někteří herci a herečky strašně přehrávají. Některé scény jsou naprosto zbytečné (Lucka Bílá nebo jeptiška - a přitom kde je v té vesnici klášter? Pokud tam je, tak proč nepozve do sboru jiné jeptišky?). Jiné scény se až kýčovitě opakují (dlouho se rozmazává jméno nového faráře či trable starosty s holubím trusem). Některé vtipy bohužel zavání Kameňákem. Film zachraňuje Lucka Vondráčková, jakmile se objeví na plátně, je se na co dívat, mezi ní a Dolanským to příjemně jiskří a scény jejich sbližování působí ve filmu uvěřitelněji než všechny ty drbny v čele se Synkovou, které nikdo neřekl, že už nehraje tetu Kateřinu ze Saturnina. Režisér mohl z filmu vytěžit víc (docela pěkně dokázal vylekat trojici filmových lumpů tak, že se u toho divák i bavil), mohl jít víc do hloubky při kritice starosty a jeho rodiny, odpustit si některé "flashbacky" (motiv svatby je vlastně jen představa, v jiné scéně Dolanský zapálí svíčku, vše vybouchne a jedou titulky, které se pak s hlasem rozhořčeného režiséra zase vrátí, protože tak to být nemělo - bohužel to nepůsobí vtipně, ale rušivě). Díky tomu všemu film nedosáhne víc než na dvě hvězdy (zmiňované duo Vondráčková - Dolanský).

Největší chybou bylo asi obsadit Paris Hilton. Ona totiž není až tak krásná, jak si tvůrci myslí a hrála (pardon, to je pro ni příliš laskavé) vlastně sama sebe, prázdnou blonďatou slupku, která jen hezky vypadá, ale to je vše. Už v půlce filmu nechápete, co na ní hlavní hrdina vidí, zvlášť, když "ošklivka" vypadá jako okatý maskérksý trik (ty zuby jsou děsivé, jinak nic co by nespravilo trochu o sebe pečovat, navíc Cristine Larkin už od seriálu Kork za krokem roste do krásy a ošklivka se z ní dělá těžko). Je až předvídatelné, že se do ní hlavní hrdina zamiluje (vlastně opět pardon, on už jí miluje od základky, protože jí dal valentýnku, ale vzpomene si na to až když jí málem ztratí a uvědomí si, že celou dobu toužil po ní, a proto vyhledával její "krásnou" kamarádku). Zní to šíleně. Navíc je to místy opepřeno o opravdu stupidní dialogy. Když se objeví na scéně namachrovaný zubař (vypadá jako oživlý Ken od Barbie a inteligentně by ho ta plastová figurka strčila do kapsy), otevřela se mi kudla v kapse a nechápal jsem, jak někdo může z takovýho seladona být "mimo." Být hlavním hrdinou, tak každá jeho věta aktivuje mou pěst a vzápětí drtí ten jeho samolibý úsměv.

Klasické katastorfické filmy asi už jsou pro někoho velká nuda, a tak to u tohoto filmu mixnul se sci-fi hororovou fantasy. Vznikl celkem podprůměrný guláš, kdy sledujeme, jak bez rozmyslu stárnoucí archeolog objevuje pradávné artefakty, které okamžitě spustí devastující bouři a podle legendy uvolňují boha Baala (takové rohaté co občas udělá kukuč z mraků, asi proto, abychom se lekli). Zastavit se ho snaží mladší kolega archeolog a nakonec to pořeší tím, že když se aktivují všechny čtyři (starý archeolog je strčí do sochy představující Baala), on je naopak strčí do jiné sochy představující jiného boha a tyto dvě "energie" spolu začnou zápasit. Divák už v té chvíli cítí, že scénáristi museli zřejmě při psaní hulit něco obzvlášť silného, vrchol "parodie" nastává ve chvíli, kdy to vypadá, že Baal (který vytváří čím dál tím silnější bouře) vyhraje. Jak myslíte, že to hrdinové vyřeší? Nejspíš by nikoho, kdo zrovna nespal při hodinách fyziky či chemie, nenapadlo rozhánět bouře a její ničivé dopady na planetu výbuchem jaderné bomby. Ano, čtete správně, jaderné bomby.

Nemám červenou knížku v kapse, s komunisty nechodím na pivo, přesto dávám Zemanovi klasický průměr. Některé díly jsou lehce nadprůměrné, legendární Studna na svou dobu až mírně hororová (prohlídka hřbitova, rekonstrukce toho, jak se to stalo), některé díly jsou nic moc (protože snadno setřete ten propagandistický háv). Nikdo, kdo má pět pohromadě to nebere víc než jako oddechovku s prvkami krimi a napětí a od všem, kdo dávají odpad, bych rád věděl, jak hodnotí jiná díla z té doby, která taky obsahují v té době nutný "politicky agitační" obsah. Nevadí jim okatý komunismus pohádek nebo příběhy těch správných mužů a žen ve městě, na radnici, za pultem a já nevím, kde ještě? A nevadí jim právě jen Zeman proto, že to byl první (a tuším že možná i jediný) seriál, který se dočkal kritiky při své repríze a musel po něm následovat vždy dokumet o tom, jak to bylo doopravdy a prákrát i diskuze (ve které se i původní aktéři vyjádřili, že to brali a divákům doporučují brát jako pouhopouhý film)