bratr_jezek

Sympatická poklidovka z jedné kolonie, kde žijí v klidu zajímavé existence. Není důležité co byli a ani jak se jmenují, stejně si říkají jen přezdívkami a scházejí se v místní hospůdce u Vltavy. Majitel Tonda v podání Jirka Schmitzera už dávno pochopil, že na hospůdce nejspíš nezbohatne, ale rád znovu a znovu otevře pro partu věčných mariášníků, z nichž jeden je úspěšně neúspěšný rybář (Petr Forman), druhý koktavý smolař (Vladyka) s velmi drsnou ženou (Babčáková) a třetí snad kdysi ochotník či co (pro pozdější akci sežene převleky). K nim se často přidá otec hospodského, mírně sklerotický Josef Somr, kluk hospodského ze svou anarchistickou milenkou a nějaká ta hospodského známá (pro tento film Lenka Vlasáková). Tvůrci naštěstí cítili, že nestačí zůstat jen u tohoto poklidu s prostřihem několika komických scén (chytání ryb, zázračná kosmetika, demonstrace proti McDonaldovi, falešný kominíček), a vsadili na osvědčenou kartu - podvodníci a pomsta proti nim. Zde dostává slovo asi nejlepší postava, skvěle obsazený Polívka, který hraje vysloužilého kouzelníka, kterého se ostatní trochu straní a z obavy z možných fíglů s ním nechtějí hrát ani mariáš. Právě on se stává hybatelem dokonale plánované akce pomsty a získání peněz důvěřivého Vladyky, o které přišel ve velmi známé a nebezpečné hře Skořápky.

Peter Jackson dokazuje, že Středozem točit umí. Není nijak omezován jako při tvorbě LOTRa, protože má jméno, má peníze, má zkušenosti a knihu rozdělil do více filmů, takže nemusí moc škrtat. Právě poslední je však menší nevýhodou, je z toho příliš cítit snaha namastit si kapsu na příběhu, který se natahuje a některé scény ubírají na spádu i napětí děje. Hodně prostoru tak dostávají všichni z družiny, některé boční postavy, pro děj takřka nepodstatné, trpaslíci (dokáže však někdo, kdo nemá přečtenou knihu, po shlédnutí filmu všechny vyjmenovat?) a pochopitelně prostor dostávají hrdinové hlavní. V případě Martina Freemana to rádi přehlédnete, ten je jako mladý Bilbo skvělý, Ian jako Gandalf dějem nějak jen proplouvá a Richard Armitage jako Thorin je zabírán z mnoha stran a detailů nejspíš jen proto, aby podobně jako kdysi představitel Aragorna dobyl dívčí srdce.

Film je zoufale prázdný a romantiku byste tam hledali marně. Podle "mistra" scénáristy a našeho "nej" spisovatele (protože neznám jiného, který by měl tolik zfilmovaných děl velmi různorodé , občas bohužel i literárně slabé, povahy) je definicí lásky nejspíš dekadence, se kterou si partneři tolerují své milence, další definici představuje nefunkční rodina, kde se k sobě všichni chovají tak, že ani útěk na "vysněnou" dovolenou je nemůže spasit, ke všemu má otec "krizy" (a zamiluje se do holky z plakátu, aby mu v závěru vtiskla polibek při autogramiádě "božského Viewegha"), další definici prezentuje dívka hledající toho pravého přes postel (ale ona není "k***a, ona je jen nešťastná) a nachází ho v někom, koho nezná a kdo se o ní začne starat u pocitu viny, že jí přerazil obě ruce. Jejich líbačka v hokejové hale (okatá reklama na Kometu Brno) je stejně romantická jako podivný vztah anarchisty (pod nesutálým přísným dohledem závistivého skína z ochranky), který místo vysněné žádosti o ruku své milé (s prstenem, za který uvalil celé své úspory) se začne líbat s prostoduchou (a mírně dětsky naivní) servírkou. Opravdovou lásku tak má nejspíš zachránit vztah dvou penzistů v podání Skopečka a Fialové, kteří se však dokáží filmem jen ploužit jako nějaká parta zombie.

Netradiční zaměření (princ získá princeznu "podvodem", i když se k němu přizná). Bohužel i Jakub Prachař i Kristýna Janáčková jsou ve svých rolích nevýrazní, a tak na sebe strhne pozornost zlá královna v dobrém podání Jany Krausové, pohádkovou čest zachraňují ještě nadpřirození Potok a Potůček. Na tři hvězdy to však nestačí, u pohádky podprůměr mrzí možná ještě víc.

Film má něco do sebe, bohužel se kamsi vytratil humor a poetika Pelíšků. Srovnání se přímo nabízí, film je opět vyprávěn z pohledu dospívajícího a jeho kamarádů. Bohužel režisér a scénárista až příliš tlačí na pilu, aby i tomu nejzabedněnějšímu školákovi došlo, že tehdy vládla tuhá totalita a příliš vyčnívat se nevyplácelo. Byla to těžká doba, z některých scén odkapává led a kdo zažil, sám cítí mráz při svých vzpomínkách. Některé slibně rozjeté linky se však vytrácejí a vytváří tak spíš jen průřez životem jedné máničky v období od nechtěného povinného získání jedné knížky (občansky rudé) až k vymodlené jiné knížce (modré vojenské).

Modernizace se nevyhnula ani pohádkám - pán celého kraje (chamtivý David Švehlík) zde nejezdí na koni, díky svému vynalézavému bratrovi objíždí panství na parním stroji, bratr řeší svou (a později i jeho milé) krázkozrakost slušivými obroučkami, hudební doprovod obstarává populární skupina Čechomor. Pohádkové tu mají zajisti skřítkové pod vedením Karla Heřmánka (nikoliv tedy Petr Nárožný, jak je mylně uvedeno v hercích). Scénáristi však vsadili na trio hercům kteří se marně snaží zbavit nálepky "idiotů" českého filmu a ani Poláčkovi, ani Budařovi, ani Liškovi, se smazat nálepku nedaří. Film navíc ztrácí tempo tím, že rozvijí dvě linie, a vy najednou fandíte víc Markétě Frösslové a Viktoru Dykovi, než podivné Barborce(která vyrazí do lesa zachránit milého v nadýchaných červených šatech a červených střevíčkách, ve kterých pak leze po stromech i skalách :-D) a nevýraznému Krausovi.

Příjemná pohádka, kde silným pilířem je sličná princezna v podání Terezy Voříškové a trochu nešikovný princ v podání Jirky Mádla. Mezi nimy to opravdu jiskří a role jako kdyby jim byly psány na tělo. Ostatní herci střídají polohy kvalitní, ale bohužel i trapné, taškařce v podání falešných a pravých čertů se ve mlýně změní v chaos a divák nestíhá, kdo vlastně má navrch. Škoda, takové až nadbytečné zápletky a boční "postavy" bez zřetelnějšího významu ubírají filmu na zážitku.

Vizuální složka nijak neoslní, ale ani neurazí. Kámenem úrazu je zápletka ušitá spíše pro dospělé než pro děti. Najednou už nejde jen o vytahování jednoho mluvky, jde o žraloky, kteří jsou líčeni jako Mafiáni, jejich následnou Omertu za jednoho z nich, jednoho žraloka vegetariána a podobné motivy, u kterých se děti možná budou nudit.

Atmosféricky podkreslená detektivka plná scén, které vám zalezou pod kůži. Dokonce vám umožní i zapomenout, že je to vlasně glorifikace těch statečných strážců hranic, najednou se přistihnete, že jim držíte palce a spolu s nimi zastavujete lstivé narušitele v sychravým bažinách, kde už chybí jen přízrak ďábelského psa.

Šílená komedie šíleného režiséra. Jinak se to nedá popsat. Soukup zničil vtipy o policajtech svým Maisnerem a teď ničí agenty svým Hruškou. Ten je tak trapný až je místy i vtipný, taky díky hlavní postavě a krásné Dagmaře jsem se smiloval na jednu hvězdu (protože půl hvězdy dát nemohu).