Vavča

Cestování časem letí i na Taiwanu, kde se student pro svoji lásku dostane skrze obraz zpět do počátku století, kdy ostrov okupovali Japonci, celkem zajímavá zápletka, herecké výkony, slušná výprava, ale tak nějak se stal film postupně spíše banální romancí s vlasteneckým poselstvím, než nějakým originálním dílem. Je to škoda, potenciál to mělo rozhodně slušný.

Vynikající romantická komedie, jejíž svěžest mohou západní tituly tiše závidět. Film přivádí na scénu dva celkem realisticky vykreslené hrdiny, pohodář a budoucí filmař Nikhil, poněkud sešněrovaná politická aktivistika Lalitha, která chce změnit svět, hájit feminismus. Rozjede se série příhod, které rozdílné charaktery sblíží. Hlavní dvojka má přímo magickou přitažlivost a sehranost, film s lehkostí pluje po vlnách romance, dramatu, ping pongového slovního humoru. Hudební čísla jsou pojata relativně skromně, střízlivě, přesto se do filmu hodí, podtrhují charakter postav. Hlavu s předvídatelností zápletky si vůbec nelamte, tady vzduchem létají takové emoce, vládne někdy téměř realistická atmosféra, že Vás snímek vážně přiková a nepustí. Ali Zafar je nyní definitivně můj oblíbený herec, chudák, článek ho asi časem nemine, Aditi Rao Hydari budu i nadále sledovat, neobvyklý typ herečky. Atraktivita filmu pro mě netkví ve střídání lokací 3 metropolí, ale ve výborných charakterech, dialozích, hereckých výkonech, je to relativně netypický indický film, takový nenápadný, krotký a přesto neuvěřitelně silný a relativně originální.

Shun Oguri nám z dob rolí romantických čumáčků vyrostl do charismatického herce pro hlavní role (byť měl samozřejmě i vážnější a těžší role, než romantické hrdiny). Jeho detektiv Ishikawa vidí mrtvé lidi a neváhá škádlit svědomí trošku nelegálními postupy pro dobro spravedlnosti a vyšetřování. Seriál to není vůbec hloupý, nejen po detektivní stránce, ale především díky vykreslení hlavního chrakteru, který je postaven často do různých morálních voleb. Zbytek charakterů přihrávači, ale jsou fajn, ničemu nepřekáží. Tohle má samozřejmě potenciál pro reprízu, nejen díky skvělému finále. Otázka je, vrátí se Ishikawa do druhé sezóny?

Teenagerská komedie na úrovni o tom jak okouzlující a nevinná Sraddha Kapoor prohlédne svého zákeřného přítele - Luv, jemuž ukáže s pomocí svých kamarádek a vynalézavosti, co je to láska až do konce a girl power! Je to určeno pro hodně mladé publikum, takže k tomu buďte shovívaví, ale filmík mě bavil, Sraddha je rozhodně přístup do budoucna většina vtípků je povedených, škoda, že jsem musel sledovat rip v příšerném technickém stavu, Ali Zafar si na konec vystřihne v rámci camea jeden song, takže z mé strany spokojenost.

Typický zástupce tamilského stylu komedie, příběh tří přátel žijící bezstarostným stylem na ostrově Goa. Problém nastane, když nemohou snést, že SId (Ali Zafar) na rozdíl od nich balil Seemu(Taapsee Pannu), tak se je snaží rozdělit, poté svojí neschopností znova spojit a bylo to celkem zábavné sledovat, konverzační humor s prvky slapstick comedy, na hlavní dvojku se dívá dobře, hudba moc fajn (zejména song o slepém závodícím koni). Přes klady mi však chybělo něco výrazného navíc, kvůli čemu bych si to pustil znova. Ale jo jedna věc, mě asi nepřestane bavit, Ali Zafar je prostě výborný, zatím se mi každý jeho film líbil, neuvěřitelný sympaťák, slibný herec do budoucna.

Režisérský debut se ne vždy povede, i když si tvůrce silně bere inspiraci http://www.csfd.cz/film/37535-zeme-nikoho/ z dnes již kultovního filmu, drhne tempo i postavy. Spor indického a pakistánského vojáka v roce 1948 se snaží ukázat absurditu války, náhledy obou stran, spousta odkazů na historické dění, které asi západnímu divákovi nic neřeknou pokud nestudoval vznik obou států. Ale to není problém snímku je takový prostě nanicovatý, unylý, marně se snažím vybavit nějaký výraznější dojem z něj.

Romantická komedie, kde září hlavní dvojka (Imran Khan, Karena Kapoor) si bere na paškál problém kulturní odlišnosti budoucích manželů, jak na to budou rodiny a hrdinové reagovat? Film není kupodivu navzdory tématu zase tak moc klišovitý, jak bych čekal. Naopak postavy mají ironii, nadhled, sebereflexi, Imran je prostě výborný jako pohodář Shridevi, jehož heslem je něco ve stylu go with flow, zatímco jeho milá Dia, je eko-feministická sociální aktivistka, která dělá svým životním stylem peklo rodině a partnerovi, bez ohledu na to, jak moc pochopení pro ni mají. Film je zajímavě vystavěn, v první půli nenápadná retrospektiva, v klidu ubíhající děj, poté village survival a proměna hlavního hrdiny. Moc hezky to plynulo, skvěle sehrané obsazení, příjemná hudba (některé songy si budu chtít dát znova), především měl však film inteligentní humor (potěší odkazy na filmy Laagan, 3 Idiots), srdce, dokázal být občas i vážný a nikoliv jen příjemnou jízdou hladící po srsti. Velmi dobrá práce.

Nedělá mi nic větší potěšení, než bořit zavedené mýty. Historické seriály z produkce Japonska byly ve všech mnou (a mnoha jinými známými) viděných případech zdlouhavé, nudné, absolutně bez spádu a napětí, prostě koncentrované utrpení. Nevěřil jsem, že lze najít výjimku a hle Samurajské vlajky ji představují! A mohu dokonce s klidem říci, že divák nemusí sledovat nějaké nepovedené začátky, než se seriál rozjede. Naopak je vtažen do éry válčicích států naplno hned od prvního dílu. Souboj klanu Takeda a Uesugi v polovině 16. století je skutečně strhující, Uchino Masaaki v hlavní roli kulhavého, jednookého generála - Yamamoto Kansuke je prostě výborný, v dalších hlavních i vedlejších rolích uvidí znalí diváci různé veterány a známé tváře, ať už Shosuke Tanihara, Sasaki Kuranosuke, Sato Ryuta, Mizukawa Asami aj. Slečny budou muset zadržet svoje koně, Gackt - Uesugi Kenshin se přířítí na bělouši až v polovině série a jeho role démonického mnicha/generála, jehož náboženské vytržení, arogance občas nezná mezí je prostě dokonalá, svůj protějšek (Takeda Šingen) zcela zastiňuje. Seriál vpraví i zcela neznalého diváka japonského historie do místní topografie, mytologie, náboženství, seznámí ho podrobně s érou, zejména průvodce na konci. Režisér Shimizu Kazuhiko odvedl zatraceně dobrou práci, kamera, výprava, souboje, scénář, občas to bylo jako sledovat Shogun Total War 1,2! Geniální obrazové kompozice, mizanscéna jako oživené japonské dřevoryty, zástěny, obrazy. Senju Akira složil k tomu všemu stylovou symfonickou hudbu. Jsem stále plný dojmů, podrobnější recenze a rozbor bude následovat později.

Do jisté míry klišovitá, ale zápletkou stále originální komedie o tom, jak i IT freaci potřebují lásku a nehodlají se ve svých cílech držet při zemi. Film jde zjevně na ruku vlně, kterou zahájila série Densha Otoko, i počítačová myš, může mít královnu univerzitního kampusu, když je dost chytrá a vynalézavá! Film zachraňuje od průměrnosti kromě určité dávky inovací především hlavní herecka dvojice, Ivy Chen, jako pyšná kráska vzdorující osudu, Bo-Lin Chen jako geek se zpustošenou pletí a brýlemi nebyl skoro poznat, musel si v roli užít svoje:) Příjemná minutáž, svěžest jsou klady,stejně jako některé humorné momenty, avšak film mě tak nějak nedokázal strhnout, nicméně dám mu ještě šanci. Přece jen po delším čase a shlédnutí povedená komedie, co si ty čtyři ukousnuté hvězdy zaslouží díky hlavní dvojici.

Moc příjemné romaneto v indickém stylu, Kalkata roku 1962 a vztahy dvou sousedských rodin, jejichž problémy ovlivní osud hlavní dvojice, která jde neochvějně proti přáním svých rodin. Vcelku příjemné herecké obsazení, Vidya Balan se uvedla ve světe filmu více, než obstojně, hudební stránka filmu také slušná, ale jde v zásadě o moderní romantickou pohádku, kde předem víte, co se stane, ale vůbec to nevadí, protože čas s ní příjemně plyne.