Vavča

Herman Yau jako autor akčního nářezu, kde za základ posloužila stará japonská legenda o soubojích klanů Iga a Kouga? Zpočátku se mi nechtělo věřit, že to opravdu natočil. Akční scény jsou na vysoké úrovni, jelikož je dělal Nicky Li Chung, který je dvorním choreografem Jackieho Chana. Dayo Wong v hlavní roli osvědčuje svůj rozený talent komika. Krásná Eva Huang jako nindža, který se umí fakt bleskurychle převlékat. Je to japonsko, čínská, hk koprodukce, ale dle mého se to povedlo. Celé nosné téma je aktualizováno, režisér to bere s nadhledem, vložil tam dost humoru. Dám ještě reprízu a uvidíme, zda moje hodnocení nepůjde nahoru docela mě to dost bavilo, i když je vidět, že jde o nízkorozpočtový projekt.

Úžasný seriál, který i přes svoje relativní stáří k dnešnímu datu roku 2010 přináší velmi podnětné informace o technologiích starověku, antika nebyla pouhou dobou otroků, levné pracovní síly, neustálého válčení a dost mnohdy prázdných filozofických ideálů. Seriál mapuje jak svět Helénů v helénistickém období(4-1 stol. př Kristem), tak poté následující hegemonii Říma, který taky přišel se zajímavými věcmi, byť je mi z dějinného hlediska krajně nesympatická jeho nadvláda ve Středomoří a úloha v dějinách vůbec. Tvůrci objeli různá pracoviště rekonstruční archeologie a místá nálezů. Uvidíte skutečné lahůdky zejména přímé testy rekonstruovaných artefaktů stojí za to. Česká verze má mizerný překlad, jelikož to dělal někdo silně neinformovaný o dané problematice nebo mu to bylo jedno, ale naštěstí je tu původní stopa a hlavně tato série shrnuje dosavadní stav poznání. Po shlédnutí všech dílů budete vědět velmi mnoho, jelikož literatura na dané téma moc není a v češtině už skoro vůbec.

Oldschoolově pojatý dobrodružný filmík s Michelle Yeoh v hlavní roli, stejně jako kdysi u filmu SilverHawk i tady musím napsat, tolik špatných hodnocení a za co? Peter Pau je vynikající kameraman(snad splaším DVD, abych si to vychutnal pořádně) a ve svém debutu i slušný režisér. Hlavní záporák je pojat naprosto tradičně,ale zároveň si vědomě dělá ze své úlohy srandu, vůbec ta špetka komičnosti je zde záměrná a vychází naprosto dokonale. Příběh také není triviální, aby jste ho naproto odzývali. Casting se povedl celkem, akční scény jsou na špičkové úrovni. Závěr mi přišel ok, jasně nebyly asi peníze na cgi, jak by bylo třeba, ale mně to nijak zážitek nenarušovalo. Finále je pojato hodně v IJ(Indiana Jones) stylu, ale je to vážně efektní, nepřišlo mi, že by ty efekty na konci byly tak špatné. Svým způsobem je tento film to střet hk klasického akčního filmu s trochou humoru a hollywoodsky pojatého dobrodružné filmu alá 80. léta. Mně se to celkově líbilo a nevidím důvod proč dát za tři. Podržet si to rozjetost a tempo první čtyřicetiminutovky, tak dám i za čtyři. Na závěr nejen řečnická otázka, proč je tak málo ženských akčních hvězd? Vždyť my je potřebujeme... Teda já bych to uvítal, kdybych ji bylo více, nejen z Asie.

Na poměry korejské tv tvroby ještě pořád nadprůměr díky dvojici Ha Ji Won a Jo In Sung, kteří jsou hodně dobří a dokážou zahrát velmi přesvědčivě své postavy. Bohužel děj trpí mnohdy ztrátou tempa, nebo přílišným kroužením a opakováním okolo toho samého. Ačkoliv je hezká snaha ukázat, že Korejci jsou posedlí svým sociálním statutem a tím jak ho ukázat, někdy to na mě bylo už vážně moc, jestli jsou takoví i v reálu tak to potěš. Série se snaží právě rozdělení do těchto tříd kritizovat a ukázat, že ve společnosti dochází k nespravedlnostem, které musí být překonány. Jenže hlavní hrdinové tak nějak nevkládají do té své rebelie moc snahy. Ji-seob So má u mě přezdívku za tuto sérii mrtvý sob, fakt má skoro celou sérii divný pohled, není schopen zobrazit emoce zahrát prakticky skoro nic, což je s podivem protože vím, že v jiných sériích nebo filmech je to sakra dobrý herec, asi se chudák nudil, nebo ho někdo na place žral, prý Ha Ji Won se s ním nesnášela.... No a to je asi důvod, proč je celý seriál tak nepřesvědčivý někdy, můžete očekávat, tragiku, romantiku i humor, ten konec je hodně drastický i na mě, takhle špatně snad nedopadnu ani já nebo někdo jiný, bylo to hodně smutné. Ha Ji Won i Jo In Sung si herecké ceny za svůj výkon zde právem zasloužili. Ale ten zbytek hraje dost na pendrek.... a právě z korejských sérií(těch vynikajích) jsem zvyklý na silné vedlejší charaktery, které i když nemají moc času nepůsobí tam zbytečně a stojí za to, zde by se to bez nich skoro obešlo.

Předmět: Interní zpráva, Příjemce: Koichi Mashimo. Koichi si sakra dobrý režisér a tvůj cit pro detaily, vychytané montáže, vybrání dokonalé hudby pro jednotlivé scény tě ani nyní neopustil. Dokonce si troufám tvrdit, že po audiovizuální stránce je to tvá nejlepší práce z hlediska vývoje. Vzhledem k tomu, že si tě většina a já dodám neznabohů spojuje pouze s trilogií Girls With Guns, tak se dalo očekávat, že budeš muset vymyslet něco hodně povedeného a originálního , protože přece jen už jsi měl tři seriály na podobné téma. Já se těšil, že tentokrát scénář nebude vypadat v některých dílech šitý horkou jehlou a nepůjde pouze o přesun z bodu a do bodu b, El Cazadore jsem to byl schopen odpustit, protože byl nesmírně stylový a zábavný. Zde mi hrůzou jde mráz po zádech. Postavy bez vlastní vůle, uvěřitelné motivace, jejich charaktery nejsou vůbec ani trošku věrohodné, jsou plošší více, než prsa mých některých spolužaček. Jo a jelikož většina tvého publika nespadá do kategorie pod 15 let, poznámka, nedávej do sérií nadměrně vyvinutou hrdinku působí to poněkud trapně a lacině. Naprosto podle a uboze působí ta snaha neustále tragičnosti, smutného osudu, postavy přece musí být pořád v depresi, nerozhodné, hýbat se jako loutky. Ksakru co se stalo s tvojí inteligencí a schopností to geniální obchodní management tě donutil k takovému scénaři a postavám, nebo jsi to vyplodil skutečně ty? Debilní a dementní situace typu schůzka dvou organizací, ta jedna která chce zničit druhou zvolí místo na které je skvělý výhled a velké okno jak dělané pro odstřelovače apod. To se tu děje fakt často. Tomu nemohu uvěřit, Irresponsible Captain Tylor, trilogie GwG, Tsubasa Chronicles, Avenger, Hack, to vše má slušný scénář a zpracování i pokud je to apdatace už existujícího námětu/mangy. Tohle mě vážně nechalo pořádnou pachuť v ústech návrat krále se nekoná. Možná by bylo lepší aby jsi opustil svět dívek se zbraněmi a vůbec vykašlal se na assasiny, tajné organizace, zločince a tak. Snad si spravíme chuť v Halo Legends tvým krátkým filmem a i ateisti, by se měli dát na modlení. Dej bože, ať nám Mashimo udělá skvělou sérii, na kterou budeme dlouho vzpomínat, pro její vysoké kvality. Takhle jsem si určitě nepředstavoval jedno pro mě z nejočekávanějších anime roku 2009. I přes jistou vyvařenost hlavní látky, šel podle mě spíchnout, když ne bezklišovitý tak aspoň decentní scénář a hlavně životné postavy, které přirostou k srdci případně zaujmou blíže diváka.

Historické drama, kde nehledejte nějakou zběsilou akci, spíše portért doby k japonské velmi populární pověsti o Goemonovi. Začátek filmu je vážně skvostný, ale z velké výpravy se sjede na kolej osobního příběhu, kde jsou občas hezké dialogy, záběry, slušné souboje, ale nějak mě to více nechytlo emocionálně. Byť neupírám režisérovi technický perfekcionismus a zručnost dotaženou zejména v detailech, výpravě. Snaha pojmout téma realisticky vyšla, to filmu nevyčítám, ale něco tu prostě postrádám.

Romantický příběh s mírnými přesahy do vod realistického dramatu, a řekněmě ironické komedie. Hlavní hrdina jaksi už pár měsíců nemá práci a bojí se to své ženě říct, tak celé dny jezdí jen tak metrem a navštěvuje nemocnici kvůli jedné pacientce, která po úraze má obvaz na očích, který ji sundají až za dlouho. Jeho žena pro změnu je pod útokem nového nápadníka. Nevyřčené problémy se hromadí, komunikace vázne, spousta flhasbacků, ale většinou ve vhodných moment a jsou i povedené často. Vedlejší příběhy, mi přišly do značné míry zbytečné, ale budiž zase tak hrozné to nebylo. Hlavní hrdina byl svou pasivitou a chováním celkově dosti na zabití, i když se to pak trochu zlepší pil mi krev často. Naštěstí kupa krásných vizuálních nápadů, některé povedené scénky vedlejších postav, plus některé hlášky, dialogy, momenty byly fakt pěkně hřejivé bez patosu a nějaké vydírací hry, nebo snahy, teď diváku jihni. No a zapomněl jsem na to nejdůležitjěší na pomezí tři a půl hvězdy, které zaokrouhluji na čtyři, to vytáhla Xu Jinglei. Působí velmi sympaticky, civilně, minimální projev s maximálním účinkem, zejména ta scéna jak si hraje s medvíďaty je nezapomenutelná pro mě, její úsměv by mohl rozpouštět ledovce. Uvidíme, jak si vede nejen jako herečka, ale i režisérka, pár filmů mě s ní ještě čeká. Pro ty ostatní, pokud chcete vidět celkem nenásilnou romanci, kde se příliš netlačí na sladkobolnou pilu máte možnost. Zejména je zajímavé jak se vyprávění přesunuje mezi charaktery hlavními, dosti dobře se doplňuje a střetává. Xu Jinglei jinak patří mezi 4 nejpopulárnější herečky čínské pevniny, ačkoliv ji venku nikdo nezná téměr, zbylé tři kočky této smetánky jsou Ziyi Zhang, Vicky Zhao, Xou Zhun. Pokud neznáte žádnou z nich dejte si nějaký film, pokud znáte třeba jen jednu zkuste dát šanci i těm jiným, všechny jsou velmi talentované, byť speciálně Asie vskutku oplývá dobrými herečkami, které si většinou berou za vzor Evropanky, což je pro mě trochu překvapující...

Dosti temné a drsné akční drama. Příběh v němž se kdysi odehrály smutné události na japonském ostrově v době Války v perském zálivu, mají pokračování o 16 let později. Dva kamarádi, kteří to přežili se vyrovnají s tragédií každý po svém. Michio Yuki(Hiroshi Tamaki) touží po pomstě, zatímco Garai je knězem a chce prostě jen žít dále. Yuki vezme věci do vlastních rukou a neváhá přitom dosti tvrdě využívat ostatní. Celý film začíná dlouhou akční sekvenecí, která nepostrádá dynamiku, našlapanou hudbu, z prostředí Bangkoku se poté přesuneme do Japonska, kde dochází ke zvolnění tempa a akce nastává jen sporadicky, příběh se začne odvíjet směrem, který je nevyhnutelný i přes jistou šablonovitost, to nepostrádá napětí a hlavně to finále a závěr mě naprosto dostaly. Obě hlavní postavy jsou na poslední třetinu v symbolických barvách, Yuki v černém, Garai v bílém, práce kamery je někdy hodně povedená. Hlavní charaktery jsou dobře vykresleny a hlavně zahrány, zejména Tamaki válí. Autorem předlohy, která posloužila pro film je Osamu Tezuka. I přes určitý propad tempa po první hodině musím říct, že tohle je chytrý, vygradovaný thriller. Možná, že mi úsudek zastřel Hiroshi Tamaki (jak koukám na hodnocení ostatních), kteý je pro mě oblíbeným hercem, ale i tak si myslím, že čtyřhěvzdičkové kategorie byť těsně tak přece tento snímek patří.

Jsem fanoušek Xun Zhou a nestydím se za to:) Protože nejen skvěle vypadá, ale i hraje. V tomto filmu ztvární mladou dívku s divným děstvím a rodinnými vztahy, podaří se jí dostat na kolej v Beijingu, ale tady její utrpení teprve začne. Potká staršího muže, který ji jen využije, doslova ji ukradne a zničí život, navíc zjistí, že se tímhle doslova živí. Někdy to bylo velmi působivé jindy velmi, naivní, trochu to působí jako obžaloba městského života oproti venkovu, ze kterého přišla, nemluvě o nemožnosti najít zastání v právu a rodině, když taková situace pro dívku nastane. Proč tři hvězdy dají se vidět i působivější snímky na toto téma, hybaj jděte zjišťovat tvůrce a díla šesté generace čínských filmařů, kteří působí dosti nonkonformně a je to dosti jiný čaj, než generace pátá. Celé toto dílo má ani ne tak vizuální look made in TV jako spíše, že je to doslova udělané někde na ulici a následně na koleně, ruční kamera, působí to velmi syrově, ale bohužel to pro mě má pachuť i jisté lacinosti...

Moje první setkání s tímto taiwanským tvůrce. Hsiao-hsien Hou zde sází na hudební podkres, který je v některých pasážích naprosto vynikající a famózní, tvoří zde dlouhé záběry a celky hlavních postav ve svém typickém prostředí. Italský neorealismus a japonský režisér Ozu mu bezpochyby byly inspirací. K samotnému filmu. Celá atmosféra je velmi vtahující, některé pasáže jsou vážně nezapomenutelné, hypnotické, jiné bohužel trochu nudí a působí rozvleklým dojmem. Nicméně uvdíte zde dost reálné charaktery a události, ten život mládeže není zase tak sladký a pokud je, tak je z toho někdy k zalknutí, drogy, kolotoč akcí, který ve výsledku unavují, deprimují. Hlavní hrdinka se potácí v bezvýchodné situaci a celkem dlouho jí trvá, než se ze svého prostředí a chování osvobodí. I přes výhrady, tak za famózní kameru, atmosféru, někdy dost povedenou hudbu a hlavně Qi Shu zaokrouhluji z tři a půl hvězdy na čtyři. Tenhle snímek si rozhodně někdy pustím znovu. Artan skvěle vystihnul film větou: "Pohled na život skze barevná sklíčka."