Minimie

Opravdu silný příběh. Málokdy se vidí tak dobře vykreslená psychologie postav, že se lehce vžijete do každé role - a soucítíte s nimi bez ohledu na to, jak nesmyslně se jejich počínání na první pohled může jevit. Emocionální ždímačka roku, kam se hrabe Me Before You!

Často nadávám na zdlouhavé filmy bez pořádné zápletky… a tohle kupodivu nebude ten případ. Road tripy jsou boží věc a tohle je možná ten nejlepší, co jsem kdy viděla na filmovém plátně. Je jiný. Jeden z těch filmů, které si vás získají tím, jak jsou natočené. Naprosto dokonalá hra se světlem. Jednoduše hoďte všechno za hlavu, kochejte se každým záběrem a nechte se unášet na vlně osvěžující hudby. Plný počet nakonec dávám zcela pocitově, protože jsem si užila každou minutu té dlouhé stopáže. A o tom to koneckonců je. Zpívání American Honey v dodávce nejlepší, scénu po ní už jsem nepotřebovala.

London Film Festival 2016. London Town má tu smůlu, že přišel na svět jen o pár měsíců později než hudební dokonalost jménem Sing Street, která nastavila laťku tak vysoko, že se nikdo o filmy podobného ražení už letos nemusí ani snažit. Film měl řadu pěkných momentů, ale místy to nudilo a jako celek to bohužel vyznělo trochu naprázdno. Rozhodně to není ten typ hudebního filmu, který vás zvedne ze židle - jde v podstatě o příběh jednoho puberťáka, který zaskakuje za otce, s trochou romantiky a The Clash v pozadí. Lehce zapomenutelný film. Lepší 3 hvězdy.

Jeden z nejgeniálnějších muzikálů vůbec. 4 hvězdy za hudbu, jedna za zbytek.

Všichni se tady ohánějí srovnáváním s Gone Girl... A víte co?! Tohle mě bavilo rozhodně víc než zvrácená Rosamund Pike! Uznávám, že největší zásluhu na tom má autorka knižní předlohy, neboť příběh je to, na čem tenhle film stojí. Jsem neskutečně ráda, že kniha mi zatím doma zůstala neotevřená, protože pokud znáte rozuzlení, váš zážitek z filmu bude minimálně poloviční. Já jsem si užívala sladkou nevědomost o tom, jak to dopadne (alespoň do určité doby) a celou dobu jsem seděla jako přikovaná, zatímco mi snímek před očima pomalu odhaloval jednu vrstvu za druhou - jako když loupete cibuli. Takovéhle filmy mám ráda.

Přiznám se, že když mi někdo loni oznámil, že se chystá pokračování Bridget Jones, tak jsem se jen nevěřícně ušklíbla ve stylu “no to jsem tedy zvědavá…” Kdo by to byl tušil, že nám tvůrci nadělí nejlepší díl ze všech! Nevím, jestli za těch 15 let nasbírala více zkušeností Bridget nebo režisérka Sharon Maguire, ale prospělo jim to oběma. S Bridget je zpátky vše, čím nám před lety učarovala - její nemotornost, věčně neučesané vlasy, odhodlání ukázat světu, že i přes všechny svoje trapasy není žádný loser - a samozřejmě další trable s opačným pohlavím. Svoji notorickou sebelítost však dávno hodila za hlavu a vyměnila ji za kouzelný šmrnc a nadhled. I když se jí smůla stále lepí na paty (protože je to prostě pořád Bridget), u jejích nových trapasů už si nemusíte trhat vlasy hrůzou, ale naopak se budete úplně lehce smát. Opravdu povedený scénář a spousta skvělých scén se postaraly o výbornou komedii, u které prostě nejde jinak než se dobře bavit! Sama bych si z těch dvou chlapů sice vybrala jinak než Bridget (nebudu spoilerovat), ale i tak jsem z tohohle dílu nadšená. Navíc velmi trefný soundtrack - a zábavná mini role Eda Sheerana! PS: Holky, nefňukejte, Hugh Granta už bylo dost a tady rozhodně nechyběl...

Téma cestování v čase mám ráda, ale tohle byla vážně blbost. Zápletka mi byla jasná po prvních deseti minutách a pak už jsem jen těžko udržovala pozornost. Hlavní postava je nesympatický trouba, co má v hlavě vymeteno a dělá naprosto nelogické věci prostě jenom proto, aby se staly - a vzhledem k tomu, že už víme, že se staly, je dost nuda sledovat to všechno dokola. Taky mě rozčilovaly skoky ze slunečného dne do úplné tmy, ačkoli měly být scény v reálném čase jen několik minut od sebe - když už se tvůrci rozhodli natočit film na přelomu dne a noci, tak by si to mohli trochu líp pohlídat… No prostě a jednoduše snímek, bez kterého by se filmový svět v klidu obešel.

Dokonalý linklaterský kousek, který potvrzuje mé oblíbené pravidlo, že v jednoduchosti je krása. Žádné složité zápletky, překvapivé zvraty, desítky vedlejších postav. Prostě a jednoduše jedna nádherná konverzace o životě, vztazích, smyslu všeho, spoustě co by kdyby... a hlavně a především o jedné velké lásce - té nejosudovější a nejromantičtější, která podle mě kdy existovala na filmovém plátně. Tenhle film si vždycky ráda pustím, protože Jesse a Celine mi v jejich filozofování připomenou, že nejsem sama, kdo si neustále bezradně klade tytéž otázky o životě. Pro mě nejkrásnější díl z trilogie - vyspělejší a o něco méně naivní než první díl a zároveň romantičtější a méně cynický než ten poslední. // "Baby, you are gonna miss that plane." "I know."

Harry Potter je mojí obrovskou srdeční záležitostí a jako zástupce celé ságy jsem do TOP 10 vybrala právě právě tenhle díl. Mám ho jednoduše nejradši, nejspíš proto, že odprostěním se od bradavického prostředí je jiný, než zbytek série, a zároveň je nejvíce nabitý emocemi. Nemůžu si pomoct, ale tanec Harryho a Hermiony je snad moje nejoblíbenější scéna - milá a rozpačitá a prostě awkward, ale je to také nejkrásnější definice přátelství mezi dvěma hlavními postavami.

Wild mě po prvním zhlédnutí zaujal natolik, že jsem vyhledala autobiografickou knihu Cheryl Strayed, podle níž byl film natočen. Jejím přečtením mi film ještě více přirostl k srdci - drží se předlohy velmi věrně, i když zde není (jak už to tak bývá) dostatek prostoru k vysvětlování Cheryliných myšlenek a motivů, které jsou právě detailně popsány v knize. Pro mě jde o jeden malý-velký lidský příběh o odhodlání, vytrvalosti, překonávání překážek a hledání sama sebe. // PS: Český překlad Divočina se mi zdá trochu nešťastný. Přestože se film odehrává v divoké přírodě, jeho název podle mého poukazuje spíše na Cherylinu divokou minulost, s níž se na PCT snaží vyrovnat.