Svetlo medzi oceánmi

Emocemi nabitý příběh, jež je rámován skvělými hereckými výkony. Na snímku The Light Between Oceans se mi líbí především pomalu plynoucí atmosféra, která ve svém provedení jednoduše strhne. Scénář je zde tak bravurní, že se bez problému vžijete do ústředních postav a sdílíte s nimi jejich radosti i smutky. Jedinou nevýhodou tohoto díla je tedy jeho enormní stopáž, která otevírá vrátka několika hluchým a zbytečným scénám. Až na tento detail jsem s The Light Between Oceans naprosto spokojen. Dobrá práce! „You only have to forgive once. To resent, you have to do it all day, every day.“ (18.12.2016)

Na Alici, Rachel a Michaela bych se díval dvě hodiny, i kdyby loupali brambory nebo krájeli mrkev, přesto si myslím, že Světlo mezi oceány mohlo být o půlhodinku kratší a neuškodilo by to ničemu. Ale to je tak asi jediná výtka, kterou k filmu mám. Jako milovník realismu a naturalismu v literatuře jsem měl pocit, jako bych se díval na filmové zpracování některého ze slavných románů 19. století. A co je nejdůležitější - takový film vyžaduje naprosto přesné a nadprůměrné herecké výkony, takže potřebujete dvě oscarové herečky, které mají navíc obličej jako obrázek a zatím neoscarového chameleona, který zvládne širokou škálu emocí a postavy od nejněžnějších klaďasů až po šílené a drsné záporáky. Souhlasím s názorem, že jde o jeden z nejlepších filmů roku a mimořádné herecké výkony všech tří ústředních představitelů jsou pevným a nepostradatelným základem tohoto úspěchu. (25.12.2017)

Asi hodinku jsem si říkal, že výsledek zaostává za papírovým očekáváním. Nakonec jsem se naštěstí docela zmýlil. Režisér Derek Cianfrance oslnil i naštval už svým syrovým a odtažitým debutem Blue Valentine. „Naštval“ proto, že to zdaleka nebyl stravitelný film, na druhou stranu oceňme, že si šel svou vlastní cestou, a stejně jako v druhém dítku (Za borovicovým hájem) ukázal svůj cit pro pohlcující atmosféru. A jelikož tehdy nechal Ryana Goslinga a Michelle Williams projít bolestivým vztahovým rozkladem, můžeme předvídat, že se tentokrát dočkáme něčeho podobného. Zajímavý rukopis tedy pokračuje, doba se změnila. Po válce není nic jako dřív, takže samota správce majáku bude pro Michaela Fassbendera tou správnou cestou pro vyčištění vzpomínek. Nová příležitost mu přivane i Aliciu Vikander, která má sice půvabnou tvář, ale dítě donosit nedokáže. Pomůže kojenecký pláč vycházející od oceánu. Dá se nicméně očekávat, že to tak snadné nebude, bohužel některým motivacím a volbám hlavních hrdinů jsem příliš nevěřil. A ač Cianfrance mistrně vede každého herce a začíná platit za černého režijního koně, až příliš spoléhá na náhodu. Nejde jenom o obsah člunu, ale i o návštěvu hřbitova, setkání na výročí, „správná“ matka v obchodě. Možná rýpu, ale je to tak. Vnitřní hloubku mu ale upřít nelze. Jeden výhružný pohled Vikander nebo vyhaslost v očích Fassbendera a hned víme. K tomu skrumáž zvuků, emotivní obrazová stránka, zvolená hudba. To je radost. 70% (27.02.2017)

Troufám si tvrdit, že by filmu více sedl tak 10-ti dílný seriál. V hodinové stopáži by některé scény nebyly zbytečně urychlené a na druhou stranu by taková délka nebyla pro diváka vyčerpávající, jako je tomu v tomto případě. Herecky výborné, vizuálně také velice slušné (ačkoliv se exteriéry moc nestřídají), ale zbytečně utahané vyprávění o osudech manželského páru "uvězněného" na malém ostrově, kde se snaží založit rodinu a osud tomu chce jinak. Ale všehovšudy velice slušně zpracovaná červená knihovna. (04.02.2018)

Po dlhšej dobe prišla romantická dráma so silným príbehom, navyše výborne obsadená. Pokojný úvod, maják na opustenom ostrove a nekonečné vlnobitie oceánu dokonale navodia správnu atmosféru. Po prvej tretine sa film postupne začína dramatizovať, dej začína gradovať a herecky si úplne vystačia Fassbender s A. Vikander. Až neskôr sa k nim pripojí R. Weiz v roli smutnej matky. Príbeh graduje čoraz viac, herecky sme na najvyššom leveli a romantické duše budú v siedmom nebi. Film rozdáva nielen emócie, ale donúti človeka rozmýšľať ako by reagoval na ich mieste. Ak sa toto filmu podarí, je jasné že u diváka zabodoval. Úplne rozumiem Tomovi (Fassbenderovi). Chcel upokojiť matku, poslal list a nečakal aké dôsledky to môže mať. Nie je jednoduché s tou myšlienkou žiť, zvlášť potom, keď stretnete úplne zničenú matku a pozriete jej do očí. Svedomie, ak nejaké máte, vás bude užierať...Preto som veril, tomu, čo urobil, zvlášť ak je to vojnový veterán, ktorý smrť čakal už dávno. V závere mi zovrelo hrdlo... Silný film s výborným príbehom, čo je dnes vzácnosť. 90%. (26.12.2016)