Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (435)

plagát

Star Trek II: Khanov hnev (1982) 

"Khanův hněv" jsem bohužel shlédl v televizi s "nováckým" dabingem a musím říct, že scénáristické zabití Spocka není nic proti českým dabérům a jejich brutální vraždě kultovního filmu. Podle mne jde jednoznačně o trestný čin, který ale bohužel není uveden v našem trestním zákoně :-(( Ale "režie českého znění" by měla alespoň dostat nějakou mastnou pokutu za "Znečištění kulturního prostředí".

plagát

Občiansky preukaz (2010) 

Přesně na půli cesty mezi nekompromisními "Pouty" a nekompromisně komediálními "Pelíšky". Navíc silněji oslovující asi jen ty, kteří uprostřed 70. let opravdu dospívali. V jednotlivostech vůbec ne špatný, ale typicky česky "ukecaný" film s poněkud nadměrnou délkou a podle mne zbytečnou snahou nacpat do děje úplně všechno, co se doby týkalo. Po skvělé "jugoslávské" epizodě a jejích dopadech na hlavní hrdiny jsem už další potíže s "modrými knížkami", "překvapivým" odhalením udavače atd. tak nějak setrvačně dokoukal. Mezi českými filmy poslední doby bych "Občanský průkaz" viděl jako lehký nadprůměr s několika skvělými scénami a dobře vybranými herci (i neherci). Jen ten Dylan na mne působil spíš rušivě. Proč, když už se ostatními songy tvůrci snažili přesně vystihnout dobovou atmosféru (Sweet, Black Sabbath...), vybrali zrovna tuhle píseň z přelomu 90. let ? Například jakýkoli song z té doby, třeba z alba "Blood on the tracks" (1975) by "ladil" mnohem víc.

plagát

Horúce pozdravy z Paríža (2010) 

Bez nápadu, bez nadhledu, bez logiky, bez vkusu. Bez ladu a skladu poslepované akční scény. Jedna hvězdička. Bez soucitu.

plagát

Vinyan (2008) 

Pro mě jeden z nejlepších filmů na téma ztráty dítěte. Bez obvyklých citových vydíraček. Nekompromisní sešup do hlubin šílenství (poslední třetinu filmu chápu jako halucinační vize psychicky vyšinuté matky), navíc s úžasnou kamerou a hudbou. Vtírá se srovnávání s "Antikristem" Larse Von Triera, ale režisérův vzor vidím možná spíš ve Werneru Herzogovi. Není to dokonalý film, místy trochu lacině efektní, ale oproti panující "americké" doslovnosti a polopatičnosti v současných filmech je pro mne Vinyan sympatickou výjimkou. Chápu i ty negativní komentáře kolem - pro teenagery je to nevhodné téma, pro dospělé je tam zas moc fantasy prvků, pro příznivce fantasy a hororů pro změnu zas málo :-) A intelektuálům bude asi chybět víc "trierovin". Ale ještě že existují režiséři jako Fabrice Du Welz, kteří si prostě vyrazí do thajské džungle natočit svoji vizi nehledě na to, jaké cílové skupině bude film určen.

plagát

Po svadbe (2006) 

Zase jsem se odhalil jako necita, uprostřed posmrkávajících a dojatých spoludiváků. Ale mám to tak nastaveno u většiny podobných filmů. Jakmile režisér/ka začne moc tlačit na pilu (citové vydírání pomocí roztomilých dětiček mám nejradši), nebezpečně se mi zvýší hladina cynismu ("Tak už konečně umři, ať můžu jít spát"). "Po svatbě" je určitě dobře natočená "červená knihovna", skvělí herci atakdál... Jen asi zabere na jiné, emotivněji založené diváky, možná spíš divačky.

plagát

Nine (2009) 

Nine ? Nein !

plagát

Kawasakiho ruže (2009) 

Moc mi to nesedlo. Nemyslím téma nebo výkony herců, ale s "Kawasakiho růží" mám problém jako s kino-filmem. Tolik dialogů na metr filmu jsem už dlouho nezažil, celou dobu jsem měl pocit, že se dívám na rozhlasovou hru. A proč to je natočené na širokoúhlý formát? Kvůli pár malebným obrázkům ze Švédska? Zřejmě spíš proto, aby se na plátno vešly všechny ty "mluvící hlavy".

plagát

Fish Tank (2009) 

Ken Loach a Mike Leigh už jsou bohužel trochu za zenitem, "Fish Tank" je ale důkazem, že britský "sociální realismus" hned tak nezemře.

plagát

Na hrane temnoty (2010) 

Možná na hraně temnoty, ale určitě za hranou trapnosti. Trilióntá varianta kriminálky se "správňáckým" poldou, bojujícím proti celému světu (všichni ostatní ve filmu jsou padouši) a odhalujícím (jak jinak) obrovské spiknutí. Nesmí pochopitelně chybět ani špetka citového vydírání (dialogy s mrtvou dcerkou). To, co možná fungovalo v roce 1985 je ovšem dneska pasé jak kalhoty do zvonu (jak by řekl jistý člen Červeného trpaslíka).

plagát

Tibet zpívá (2009) 

Tak tohle mě dostalo. Zpočátku poměrně nudný dokument o sběru lidových písní pozvolna přerůstá v nejpůsobivější obžalobu čínské komunistické diktatury a jejího kulturního teroru co jsem kdy viděl. Opravdu nevzpomínám, kdy naposled jsem měl při sledování filmu "knedlík v krku" jako tady.