DDT

Pan Prokouk je trestuhodně opomíjeným hrdinou českého animovaného filmu. Zcela nepochopitelně snad nikdy nešel ani v televizi (a ta jak známo sežere všechno). Pro mě je ovšem postavičkou přímo kultovní a osmimilimetrovoá "originálka" Přítele zvířátek zasáhla svou silou už několikátou generaci. Pravda, zatím jenom mé rodiny, ale kdo ví, možná přijde čas, kdy všichni Hurvínkové a jim podobní zmizí v propadlišti dějin a pan Prokouk, Jacques Tati loutkového filmu, opět získá slávu, která mu dávno náleží.

No, nevím, film má slušnou atmosféru (je jeden z mála v Dolby digital-EX, což je znát), ale... 1) Hudba je až moc podobná té "hitchcockovské" 2) Melu Gibsonovi jeho rozpolceného faráře nějak nemůžu uvěřit. 3) Závěr filmu mi přijde spíš nechtěně komický než dramatický. Mám pocit, že Shyamalan tahá ze svého stolu scénáře podle šuplíků - 1. šuple: Šestý smysl, 2. - Vyvolený, 3. - Znamení. Pokud má u stolu jen tři šuplíky, bude to super (ale až příští film).

Dávno před tím, než "umlčel jehňátka", natočil Demme film, který je dodnes označován za jeden z nejlepších hudebních dokumentů. Záznam vystoupení legendární novovlnné kapely Talking Heads je překvapivě uměřeně nasnímán (na tak ambiciózního režiséra a to navíc za kamerou stál Jordan Cronenweth, který předtím točil Blade Runnera !) bez zbytečných střihů a speciálních efektů. Velký podíl na jeho působivosti má frontman kapely David Byrne, jeho charismatický nervní projev a "divadelně" vystavěná gradující show. Film se v roce 1999 dočkal prodloužené (99 minut) a remasterované (zvuk) podoby.

Není to film "ve stylu" Koyanisquatsi či Powaquatsi, ale film dost drsně vykrádající oba tyto filmy. Dobrá třetina všech záběrů vypadá jako nepoužitý "odpad" výše jmenovaných. Navíc Glassova hudba není na rozdíl od hudby použité v Barace jenom doprovodem "pod obrázky".

Film, který přes svoji nedokonalost (hlavně režijní nenápaditost a poněkud předvídatelný děj) neomylně předznamenal hudební vývoj v osmdesátých letech. Ambiciózní punková zpěvačka (Hazel O'Connor v HLAVNÍ roli) je postupně totálně rozemleta nečekaným úspěchem, gramofirmou a drogami v popový prefabrikát bez vlastní vůle. Jeden z mála filmů , věnovaných rocku (a popu), který není trapný.