Ant

Z mého nejoblíbenějšího seriálu roku 2017 se stalo po druhé řadě jedno velké zklamání. Příběhové linky nemají hlavu ani patu. Ze sociopata Billyho je chudák s amnézií, kterého vám je většinou líto. Druhý zloduch je fanatik s jedním výrazem v obličeji, které ho jsem ze zoufalství nad jeho nudností musela přetáčet. Přátelství Amy a Franka dává téhle řadě aspoň trochu emocionálního uzemnění, ale to je tak všechno. Celá tahle příběhová linka působí, jako by ji scénáristi vylosovali z klobouku. Zatraceně tu chybí Micro, který se Frankovi nebál říct, když se choval jako idiot. To samé platí o Karen, která dostane prostor v jediném dílu, ale stejně je vám jasné, že je tam jen do počtu. Možná by vztahové linky fungovaly, kdyby Frank prošel psychologickým vývojem, ale on je to opět Frank někde z poloviny první řady. Flegmatický, resignovaný, deprimovaný svou minulostí. Vzhledem ke konci 1. řady tohle opravdu nedává smysl. Je to úplná regrese a to po všech stránkách. Nic nezachrání ani fenomenální Bernthal a Ben Barnes. Finále nijak neuspokojí a Frankův konec naštve. Stala se z něj chodicí komiksová karikatura. To, proti čemu seriál celou první řadu bojoval. Frank i Bernthal si zasloužili víc.

Vůbec nevím, jak tuhle záležitost hodnotit... zvlášť ve stínu originálních a dnes již kultovních Narcos. Problémy Mexika totiž můžu na scénáristy hodit jen z části. Celá první série je neskutečně pomalá a po 10 dílech jen steží dokážu vyjmenovat nějaké důležité příběhové momenty. V lepším je děj pomalý, v těch horších případech jen nudný. To samé platí o postavách. Felix a permanentně zamračený Diego Luna je asi nejlepší z nich, protože mu toho narco bosse fakt věřím, i když jeho motivace jsou po většinu seriálu nedostačující. Don Neto taky válí. Ostatní postavy včetně idiota Rafy a absolutně naivního Kiky jsou na vraždu. Poslední tři díly naštěstí rozpohybují motory příběhu a dostane to spád. Konec mě hodně bavil a s příchodem Scoota McNairyho dám mexickým kartelům ještě šanci se zlepšit.

Rodinu Cheneyů najdete ve slovníku pod definicí slova "zlo". To, co tyhle zrůdy, dokázaly napáchat během Bushova volebního období je opravdu k neuvěření. Množné číslo, protože za každým úspěšným mužem hledejte ženu. Lidé velmi rádi historii zapomínají. Adam McKay si zaslouží potlesk a poděkování, že nás historii nenechá jen tak zapomenout. Prakticky po každé větě jsem musela film zastavit a jít se vydýchat a nahlas se ptát, jestli je tohle opravdu realita. Christian Bale je neskutečný a věřím, že s výkonem mu opravdu pomáhal Satan. Film sice nemá takový náboj a soudržnost jako McKayův geniální The Big Short, ale to je pro mě odpustitelná maličkost. Tady šlo o to, jak naštvaní po filmu odejdete. Já si půjdu dát skleničku něčeho ostřejšího.

Někdy musíte hypu přece jen věřit. Tohle je všechno jen ne oscarový kalkul. Upřímný film, který se bere s humorem a nezapomíná na emoce. Příběh o různých kulturách, předsudcích a samotě. Užila jsem si každou minutu. Viggo už si konečně zaslouží oscarové uznání. Upřímného italského burana se zlatým srdcem ztvárnil dokonale. Když Mahershala Ali vysvětloval, jak nezapadá do bílého ani černého světa, pochopíte proč má tento herec už jednoho Oscara doma. Okamžitá klasika. Ještě teď si utírám slzy.

Příběhovou prázdnotu takových rozměrů nezachrání ani režisérský mág Esmailova kalibru. Ten dokáže formálně ozvláštnit asi kterýkoliv námět a do určité epizody se mu to daří i tady. Bohužel jakmile mi došlo, že větší hloubku ten příběh opravdu nemá, a že žádné velké mystérium se nekoná (i přes všechny odkazy na Hitchcocka), začala jsem se nudit a modlit, ať to dotáhnu do konce. Herci jsou nicméně skvělí. Cannavale a Whigham okoření každou roli. Je fajn vidět Roberts připojit se k hercům, co se obrátili k televizi. Jen je škoda, že se nejednalo o hlubší roli a lepší paruky. Poslední záběr potěšil.

Krásný kus filmové nostalgie a neuvěřitelný příběh ze života o lupiči gentlemanovi, který svůj život zasvětil vykrádání bank. David Lowery a Robert Redford jsou dokonalé spojení. Lowery prostřednictvím postavy Forresta dokázal do filmu zakomponovat Redfordovu filmografii a jeho cit pro starou filmovou magii. V jeho vrásčité tváři jakoby se zračily desítky let hollywoodské historie. Film tak funguje nejen jako vynikající příběh, ale taky komentář na Redfordovu kariéru. Viz scéna mezi Affleckem a Redfordem. Těžko odhadnete, jestli Casey Affleck svůj nadšený výraz věnuje Forrestovi nebo samotnému Redfordovi. A já jsem se u sledování cítila úplně stejně. Tom Waits a jeho improvizovaná vánoční historka budiž bonusem. "I'm not talking about making a living. I'm talking about living." Dojemné a zároveň veselé zakončení jedné filmové kapitoly.

Po mdlé 2. řadě jsem měla z pokračovaní Uthredovy cesty trochu strach. Seriál od BBC plně převzal Netflix. Dostali jsme poprvé deset epizod a pořádný rozpočet... A od prvního dílu jsem byla v tváří tvář postavena dokonalosti. To, jakým způsobem se tentokrát tvůrci poprali s příběhem a Uhtredovou postavou, je prostě vynikající. Je to kulminace předchozích dvou sezón. Postavy, které vám tvůrci představí jako hlavní záporáky, často jen odvádějí pozornost od skutečných hrozeb. Postavy jsou nemilosrdně zabíjeny ze všech stran, ale vždy to slouží vyššímu účelu. Stačí si vzít příběh Skade a její kletby. Jeho vyvrcholení je šokem, i když to k němu od začátku spělo. A to je dokladem toho, jak nepředvídatelný je Uhtred i po třech řadách. I přesto jsou jeho činy pochopitelné a jeho vnitřní boj mi vehnal slzy do očí. Alexander Dreymon předvádí svůj nejlepší výkon, který je plný emocí. Jeho scény s Davidem Dawsonem jako umírajícím Alfredem jsou jedny z nejlepších, které mi TV letos nabídla. Naprosto mě odrovnaly. The Last Kingdom je malý velký klenot, který jednou bude kultem.

Dlouho očekávaný návrat historických epik vypadá v hlavě Davida Mackenzieho očividně úplně stejně jako v té mé. Vynikající dramatická řežba, která je stejně brutální jako je nádherná. Naturalistická kamera a herecké výkony jsou zásluhou toho, že si připadáte, jako by vás do obličeje šlehal vítr a déšť skotských vysočin. Chris Pine je král, kterého bych pěšky následovala do každé bitvy. Zkrátka perfektní. To samé platí o nebojácné Florence Pugh. Jeden z mála historických příběhů, kde jsem neznala konec a stěží bych letos našla lepší dějový zvrat. Není to dokonalý film, ale je to srdcovka.

Sledovala jsem hlavně kvůli Carrie Coon a taky jedině její postava byla jakžtakž zajímavá. Příběh byl na začátku skvěle postaven a člověk by při dostatku času byl ochoten podívat se na všech 8 epizod na jeden zátah. Jenže zápletka se začala čím dál víc komplikovat a spíš mě to znechutilo než uchvátilo. Skutečně bylo těžké s postavami sympatizovat. Pullmanův detektiv byl... zvláštní? Celou dobu jsem měla pocit, že vidím slova napsaná na papíře místo člověka. Nicméně nemůžu říct, že bych se nebavila, ale očekávaní naplněna nebyla.

Sedmdesátkový revisionistický western s Beattym, který s chutí hraje proti typu a s tragicky melancholickou hudbou Leonarda Cohena. Tichá scéna pronásledování ve sněhové bouři s čistě nehollywoodským koncem je třešničkou na už tak chutném dortu.