Ant

Dojemný příběh o dvou zoufalých otcích s trochu průhlednou zápletkou. Ačkoli se mi některé scény líbily a hudba sem taky docela pasovala, pořád mi to připomínalo pouze prodlouženou epizodu Odložených případů.

The Doors očima Jefferson Airplane, co si přát víc. Jakmile začne Jim pronášet své texty a upře na kameru ten svůj uhrančivý magnetizující pohled, má nad vámi vyhráno.

Jedna z těch typických vyvražďovaček se slabým námětem, stupidními postavami a strašnými herci(Paquin a Moyerem se nenechte zlákat, dlouho se tu neohřejí). Úplné potoky krve tu sice netečou, ale i to co tu je, působí lacině a úplně zbytečně. Po deseti minutách jsem to přetočila o hodinu napřed a neušlo mi vůbec nic. Naprosto zasloužený odpad.

Je to strašná kravina, ale některé vtípky jsou vynikající. Představitelka Belly/Beccy si grimasy K. Stewart pořádně nastudovala a paroduje ji opravdu dokonale. Kvalita režisérského dua se ale nezapře a větší hodnocení prostě dát nejde, každopádně mě to bavilo víc, jak všechny tři díly té stupidity dohromady.

Dojemný film o stáří a vztazích k lidem. Scott Teems si s tímto tématem poradil na výbornou a prostředí amerického jihu zafungovalo opět přímo kouzelně. Hal Holbrook byl jako zlomený starý muž vynikající. Jeden z těch malých velkých filmů, které dokáží svým osobním přístupem opravdu chytit za srdce.

Viděla jsem už mnohem lepší konspirační filmy/seriály, takže Parallax view mi přišel jako standardní thriller, který mě sice nenudil, ale v žádném případě neohromil. Dávám přednost dynamičtějším thrillerům, které dokáží překvapit a hlavně napnout, což tady jaksi chybělo.

K tomuhle asi nemám, co dodat... někdy v první čtvrthodině mi mozek vypověděl službu.

Hodně příjemný film zabývající se hned několika morálními otázkami. Od filmu s takovým názvem jsem čekala všelicos, jen snad roadmovie ne. O to víc na mě tohle drama působilo uvolněněji a sympatičtěji. Vztah otce/matky a syna(výborná Felicity a talentovaný Zegers) je podaný celkem neotřele a právě tento vztah hraje v celém filmu prim. I když je člověku jasné, jak asi film skončí, je zajímavé sledovat, jakým způsobem tyto dvě postavy do toho cíle dojdou.

Předvídatelná nuda s promrhaným potenciálem. Ale možná se mi to nelíbilo jen proto, že Jane Austen opravdu zrovna nemám v lásce a tenhle film se jí inspiroval na můj vkus až moc. Subjektiv to v komentáři vystihnul dokonale.

Vynikající s film s opravdu vypiplaným scénářem. Příběh o tom, jak parta mladých kamarádů řeší problémy životní křižovatky, na které se ocitli. Námět, který nepřináší zrovna nic originálního, ale tady ve spojení se skvělým výběrem herců, prostředí a pevnou rukou Barryho Levinsona jde ve výsledku o opravdu zajímavý kousek. Já mám navíc až nezdravou slabost pro 50. léta, takže jsem si tenle film výborně užila.