Ant

Jeden z nejlepších filmů za poslední roky aneb jak film, co trval tři roky dát dohromady, ztrapnil celý Hollywood a všechny jeho blockbustery za posledních x let. A to všechno dokázal feministický akční film, který je jako šílenství v láhvi poté, co s ní zatřesete a hodíte do pouště. Bravo!

Bloodline je mix Damages and True Detective. Původně jsem z Floridské atmosféry měla strach, ale nakonec se ukázala jako perfektním prostředím s dusným a omamujícím nádechem. Bloodline je drama stavějící na postavách, které jsou 3 rozměrné a tak šedé, jak jen to jde. Chandlerův John je klasický kladný hrdina chránící svou rodinu, jenže stejně jako v Damages i tady jsou postavy dohnány k velmi pochybnám činům. Příběh staví na starých rodinných tajemstvích, které s příjezdem Dannyho začnou trhat rodinu na kusy. Mendelsohnův Danny je asi nejdynamičtější postavou seriálu a jeho zápas s jeho svědomím, rodinou i minulostí vás ho donutí nenávidět i milovat zároveň. Příběh má pozvolné tempo, ale jeho intenzita je taková, že vás vtáhne po první epizodě. Výborní herci, kamera, režie a scénář. Netflix má v budoucnu hodně co nabídnout.

Vynikající a druhá série ještě zvedá laťku výš. Výborně napsané a zahrané postavy. Flint, Vane a Eleanor jsou skvělí protagonisti a užívám si každou příběhovou linku nejen s nimi, ale i s vedlejšími postavami. Bear McCreary přišel opět s geniální hudbou, která tak perfektně doplňuje prostředí jak z Pirátů z Karibiku. Starz boří hranice, jak co se týče sexuality tak nečekané nahoty, která je pro jednou vyrovnaná. Události se mění o 180 stupňů v průběhu jednoho dílu, což zaručuje, že jsem se v průběhu jedné řady musela několikrát zvedat z podlahy. Další z řady úžasných historých seriálů dneška.

Geniální režie, kamera, Keaton, Norton, Stone, hudba, střih-nestřih, příběh a alegorie na filmový průmysl a herecký Hollywood. Herci hrají sami sebe a Iñárritu je všechny diriguje jako mistr. Film, o kterém se bude učit na filmových školách. První skutečně zasloužený Oscar po mnoha letech šedi a politicky korektních témat. Bravo.

Čekáte, že ten film bude špatný, ale stejně doufáte, že recenze tvrdící "je to lepší než kniha" budou mít pravdu. Nope, je to přesně tak špatné, jak čekáte. Film začíná jako epizoda The Fall, kde si Dornan vybírá svou další oběť a nářádí pro její vraždu. Scénář je tragický. Zmínky o anal fisting apod. pak působí jako prvotřídní komedie. Chemie je prachbídná, postelové scény působí klinicky a vůbec ne intimně. Režisérka se snaží, Dakota je kupodivu dobrá (až na to teatrální vzdychání v každé scéně) a hudba je skvělá. Nicméně Dornan je tady strašné dřevo a jeho každé slovo zní jako předčítané z papíru. V každé scéně působí jako by v ní byl za trest... čemuž se nedivím. Každopádně nejhorší je ten film nazývat romantikou... ledaže za romantiku považujete stalking a ztrátu osobní svobody.

Velmi přímočarý a generický western se vším, co k tomuto žánru patří. Mikkelsenovi jeho mstitelkská role jde a Jeffrey Dean Morgan je fajn padouch. Nic moc navíc toho ale film nenabízí (Eva Green ve westernově atypicky emancipované roli je každopádně velké plus) a za týden si ho jen ztěží budu pamatovat. Nicméně tleskám Dánům za snahu vůbec se do takové žánrovky pustit.

Neskutečně znepokojivé od první do poslední minuty. Upřímně absolutně netuším, co jsem to viděla, ale bylo to tak fascinující, že jsem od toho nemohla odtrnout oči. Kdo v dnešní době dokáže s tak chladným pohledem natočit film, co šokuje, aniž by sklouzával k něčemu, co nemá opodstatnění? Samozřejmě se Skotskem v záběru se atmosféra tvoří lehce. Po konci filmu jsem vážně nevěděla, jestli si to mám pustit ještě jednou nebo jít na terapii. Dokonalé spojení hudby a obrazu, který tepe do jejího rytmu.

Vřelý, upřímný a srdceryvný příběh skvělého člověka, který opravdu miloval filmy a pokazdé, když jsem četla jeho recenze, zamilovala jsem se do filmu znova. 10/10 se slzami v očích.

Úžasně vtipná and kouzelná romcom s okouzlujícím obsazením (Miles Teller mě momentálně dostává všude, kde se objeví). Dlouho už jsem se takhle nesmála nahlas. Navíc film umí přejít nečekaně na vážnou vlnu, která vůbec nebyla na škodu. V tomhle filmu se dnešní generace určitě najde. Obvious Child, Comet a Two Night Stand jsou pro mě zlaté trio nečekaně povedených a upřímných romcom za minulý rok, na které se kdykoliv podívám znova.

Těžký průměr, na kterém se projevila nezkušenost Angeliny. Tempo filmu bylo mimo od začátku do konce, kdy se jen přesouváme z jedné lokality do druhé v divných intervalech, které jsou buď příliš krátké nebo dlouhé na to, aby vzbudily nějaké emoce. Poprvé musím říct, že Deakinsova kamera se k filmu nehodila. Kamera byla paradoxně velmi "vřelá" a barevná, zatímco téma filmu bylo temné a depresivní. Herci nemají šanci se projevit. Několik z postav umře a ani si toho nevšimnete. Jack O'Connell tu funguje jen jako připomínka "síly ducha". Vůbec jsem netušila, co se v něm vnitřně odehrává. Stereotypický hrdina, který snáší rány, protože to je podle tohoto filmu to nejdůležitější poselství.