Rimsy

Jan Bušta ve svém dlouho chystaném debutu dal vzniknout těžko hodnotitelnému filmu, který snad ani není možné plně pochopit rozumem. O to působivěji a sveřepěji však dílo předává spoustu nepříjemných emocí, což je vzhledem k tématu zcela adekvátní.

Jednoduchý příběh nám nejdříve představí Samiu (Nisrin Erradi), mladou těhotnou ženu, jež se ocitá v marocké Casablance bez jakéhokoli zázemí. Kvůli jejímu stavu ji nikdo nechce přijmout do práce ani do domácnosti, nakonec se jí ujme přísná pekařka Abla (Lubna Azabal). Ta žije sama s osmiletou dcerou Wardou (Douae Belkhaouda), provozuje malé výdejní okénko s domácím pečivem a po smrti manžela se zatvrdila před světem i sebou samou. Jak už to v podobných příbězích bývá, náhodné setkání oběma ženám převrátí život naruby.

Na rozdíl od titulního představitele tento dokument žádné hranice neposouvá. Nabízí překvapivě minimalistickou, na fyzickou stránku Ondrova lezení zaměřenou reflexi jednoho olympijského dobrodružství. Více zde.

Bogart je prostě neskutečný... Takovým jeho "herectvím mimochodem" si mě vždycky omotá kolem prstu, tentokrát ve skvělé kombinaci s Katherine Hepburnovou. K obrazovce mě přikovala jenom ta dvojice sama o sobě. Bohužel film podle mě nenabízí moc navíc, což mi na plné hodnocení nestačí... Ale pokoukání parádní:)

Sluncem a nostalgií protknutá dovolená problematického otce a jeho dcery, která se mu alespoň zpětně snaží porozumět. Povedené indiečko příjemně uteče a párkrát se vytasí se silnými okamžiky, v součtu však nenabízí nic zlomového. Více zde.

Je Springsteenova hitovka Born in the U.S.A. motivační vypalovačkou, nebo sžíravou kritikou? Nejspíš od obojího trochu a stejné ambice by možná chtěla mít i tahle sportovní biografie, pod níž jsou podepsáni hlavně Ben Affleck a Matt Damon. Fetišistické nadužívání osmdesátkových propriet a vzájemné popichování korporátních kancelářských krys však má odlehčit a snad i trochu zakrýt fakt, že v jádru vyprávění jde hlavně o reklamu na Nike. Reklama je to však stylová, a to především pro milovníky basketbalu a Michaela Jordana. Affleck se jako režisér nepokouší o bleskově sestříhané dialogy ve stylu Adama McKaye či podobné formální kudrlinky, naopak nechává vyniknout herectví Matta Damona, ve své obyčejnosti tak sympatické. S pomocí hlavně Violy Davis a Chrise Messiny rozehrává upovídané drama, z něhož je patrné, že se autor scénáře Alex Convery učil hlavně od Aarona Sorkina. Takže pokud k aspoň jednomu ze zmíněných jmen (tedy Damon, Sorkin, Jordan) chováte sympatie, nejspíš vás tahle nepřekvapivá, i když zdatně zpracovaná konverzačka zaujme; a i v opačném případě ji přečkáte bez úhony, ale z hlavy se vykouří velmi rychle.

Další skvělý britský sitcom a opět z dílny Grahama Linehama. Jen jsem skončil s Black Books, už se vynořil další. A neméně skvělý. Geniálního Dylana Morana zde nahradil neméně geniální a na bránici tvrdě útočící Richard Ayoade v roli Mosse. Trochu upatlaný Roy a přespříliš hysterická šéfka Jen drobátko kazí celkový dojem, ale báječně ujetý ředitel firmy vše zachranuje. Každopádně, špičkový seriál, který obstojí i v konkurenci těch nejlepších sitcomů. Pokud si tedy dokáže i v dalších, právě (v Anglii) vysílaných dílech udržet stejnou kvalitu. Musím vyrazit na Father Ted!:)

Debutující Molly Manning Walker velmi dobře odpozorovala nejistotu prvních sexuálních krůčků a zkušenosti citlivě přenesla na plátno. Výsledkem je nenápadný, prchavý snímek, který se vyhýbá moralizování či vzletným závěrům, ale zádumčivě poukazuje na křehkost sebeobrazu i mezilidských vztahů. Více zde.

V distribučních materiálech se píše, že „film si pokládá otázku, kolik mužů a žen musí člověk v životě potkat, než najde toho pravého/pravou.“ A poměrně nahodile dává i odpověď – dva. Tak teď už to víte a nemusíte se s touhle nikam nesměřující křečovitou zbytečností trápit v kině. Více zde.

Ta nápaditost! Je neskutečné, kolik toho Svěrákovi dokázali do filmu nacpat. Výsledek kvůli tomu působí místy nekoherentně, jelikož leckteré postupy se v něm objeví pouze jednou, na druhou stranu je znát mladistvý zápal a snaha vecpat do filmu všechny cool věci, co autory napadly. A toho si cením. Současné tuzemské debuty (či obecně filmy mladých filmařů) se drží nepochopitelně při zemi, tady ale mladý Svěrák (který už tou dobou měl za sebou zdánlivě dospělejší a umírněnější Obecnou školu) dal naplno svou hravost a já si to rád užil s ním. Nevyrovnaný, originál a svou naivitou nádherně zábavný snímek.