Recenzie (546)
Tár (2022)
Todd Field po dlouhé odmlce předkládá po všech stránkách monumentální biografii fiktivní dirigentky, která je jedním z nenápadných predátorů 21. století. Rozporuplné postavě vdechuje život Cate Blanchett a Field se důsledně vyhýbá jednoznačnému výkladu jejího charakteru i celého dění. Jeho snímek je natolik precizní, až místy působí odtažitě, divácky však nabízí velmi obohacující zážitek. Více zde.
Babylon (2022)
Z očekávaného Babylonu se vyklubal komerční propadák, jedná se však o jeden z nejopulentnějších filmů roku, jehož hudbu ani obrazy z hlavy jen tak nedostanete. Tříhodinový výlet do Hollywoodu před téměř sto lety se tedy rozhodně vyplatí.
Nič (2022)
Co se stane, když žák osmé třídy prochází existenciální krizí? Kamarádi ho v tom samozřejmě nenechají a pomohou mu najít smysl života, to dá rozum! Ale co když i oni tápají? Drama o dospívání Nic vychází ze silného nápadu, jeho realizace však značně pokulhává.
Extase (1932)
„Nikdy jsem vám nerozuměl. Ani tobě, ani tvé matce,“ kroutí velkostatkář hlavou nad nečitelnými citovými pochody své dcery Evy. Ta se v podání okouzlující Hedy Kiesler (později Lamarr) stala sexuální ikonou 30. let a československé kinematografii přinesla obrovskou publicitu. Mravokárci měli se snímkem řadu problémů, tomu však na popularitě neubralo – spíše naopak.
á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN (2022)
Jan Bušta ve svém dlouho chystaném debutu dal vzniknout těžko hodnotitelnému filmu, který snad ani není možné plně pochopit rozumem. O to působivěji a sveřepěji však dílo předává spoustu nepříjemných emocí, což je vzhledem k tématu zcela adekvátní.